Najít

A slunce vychází na nebe z hrobu

ránem tak v polštáři hoří ti vlasy

těl svých my za chvíli obléknem róbu

teď však chci na chvíli zažíti spásy.

Najít se vzbuzený tak v jednom z nás

ztratit se v hlubině, kterou mi jsi

v hodinách na věži zastavit čas

v oblacích na nebi běžet jak psi.

Chytit se stébel, jež jsou jak tvé paže

a kruhy polibků na břiše mít

jako když kluk kámen do vody háže

a jako tenkrát již o tobě snít.

Pak skočit do řeky táním tak ledové

přeplavat peřeje i svoji smrt

a z dna ti vylovit polibky medové

a rybí ticho, s nímž líbám tvůj krk.