Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 435 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+21 neviditelných
JEDNOU
datum / id25.03.2020 / 505099Vytisknout |
autorj.f.julián
kategorieSmíšené veršeDalší dílo autora
zobrazeno27x
počet tipů1
v oblíbených1x
Prolog

opět to tedy není krátké, ale vyprávíš-li příběh, tak by sis to měl užít...

JEDNOU

 

 

~ JEDNOU… ~

 

(Aids)

 

 

 

 

 

Na smrt jsi nemocná má Lásko bezmocná,

 

z bolesti uplétáš k večeři tajný sen!

 

Z noci se probudí zářivý, krásný den...

 

 

 

~

 

 

 

Ta nemoc budiž mříží,

 

ku štěstí, tolik vratkém,

 

mé srdce k tvému shlíží,

 

v kostele nad klekátkem…

 

 

 

~

 

 

 

Jednou se vrátím k vám,

 

a opět u vás zazvoním,

 

ty obuješ si pantoflíčky

 

a přicupitáš k brance,

 

 

 

tak jako dřív,

 

tak jako vždycky,

 

a až pohlédneš mi do panenek

 

- vše špatné bude pryč!

 

 

 

~

 

 

 

Jednou se vrátím k vám,

 

tak nezapomeň zatím,

 

že odešel jsem pro Návrat,

 

a že se jednou vrátím,

 

 

 

neboť, kdo nikdy neodešel,

 

nezažil z návratů radost;

 

radosti otevřených srdcí,

 

dokořán otevřených vrat!

 

 

 

~

 

 

 

 

Uprostřed prázdné místnosti,

 

schoulená do klubíčka,

 

do sebe ukrytá...

 

 

 

vypadáš bezradně,

 

bezbranně vypadáš,

 

jak olej rozlitý do pánve studené,

 

jak dohasínající svíčka…

 

 

 

Ležíš tu v polibcích, jenž ukradl ti čas,

 

jenž ukradl ti svěžest i vláhu tvého mládí,

 

lásku a radost srdce,

 

tak jako boží slunce.

 

 

 

Slunce, co tolik hřálo nás.

 

Jen slzy duši hladí...

 

 

 

~

 

 

 

Jak jedovaté listí z chřtánu

 

dnes připadáš si vyvržena.

 

Bývalas´ pyšná, že jsi žena...

 

 

 

Pod ledovými obrazy,

 

co rampouch život odkapává,

 

a bývalo ti lépe kdys…

 

 

 

Dnes rozmotáváš slepený svůj vlas,

 

a říkáš si:

 

Nic moc!“,

 

 

 

a život tvůj?

 

Ach, žádná sláva…“

 

 

 

~

 

 

 

Každý den ztrácíš…

 

Každý den!

 

Každý den ztrácíš sebe sama,

 

jak popel odklepnutý do piána,

 

 

 

a v tvých propadlých tvářích

 

zbývá jen úsměv cynický;

 

spíš škleb tebou pohrdajícího pána!

 

 

 

PRÁZDNO

 

 

 

~

 

 

 

Strádalas´ v lásce odříkání,

 

tak bezútěšně jako panna,

 

a co ti zbylo nakonec?

 

 

 

Cos měla dělat nouzí štvaná,

 

když opustil tě „jediný“?

 

Jak dlouho to lze vydržet?

 

Zbytečné, prázdné hodiny…

 

 

 

Bolestnou láskou utýraná

 

pak ztratila se i tvá čest!

 

Na zcestí padla krása hvězd.

 

 

 

~

 

 

 

Ty míle, jež jsou mezi náma

 

staly se mrtvým nekonečnem…

 

Taková divná, zvláštní věc

 

- chvíle, co se stala věčnem!

 

 

 

A potom…

 

Potom?

 

Není se co divit!

 

Potom už nad vším spadla klec!

 

 

 

~

 

 

 

A jak máš sdělit,

 

že tvé roky již spočítány v koutě leží?

 

Komu to říct, kdo ochrání tě,

 

kdo ještě zůstal nevinný?!

 

 

 

Ach,

 

co platno, marno, platno,

 

ta prokletá láska bolí,

 

co platno, že jsi bez viny!

 

 

 

Teď bráníš se jen na to myslet

 

a slýcháš v dálce moje kroky;

 

ta naděje ti sílu dává,

 

leč nezbylo jí mnoho přec.

 

 

 

Však přes to všechno čekáš stále,

 

neslyšíš pravdu škaredou;

 

už v horečkách mé nohy běží…

 

běží…

 

já na prahu tvém stojím...

 

zvoním…

 

Tvé smysly zas tě podvedou!

 

 

 

~

 

 

 

Jednou se vrátím k tobě zas!

 

Já rozčešu tvůj šedý vlas

 

a celé noci promilujem´,

 

a ukojíme touhu v nás!

 

 

 

Vždyť ve dvou půjde všechno snáz…

 

 

 

~

 

 

 

Jednou se vrátím k tobě zas,

 

a ty si splníš tajná přání…

 

Jednou se pomstíš za čekání!

 

 

 

TICHO

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

25.03.2020 14:56:32dát kritice tipj.f.julián

Díky, ahoj, j. 

25.03.2020 14:31:58dát kritice tipblacksabbath

wow....zasáhlo mě to...........*/***



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.