Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 436 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+14 neviditelných
Miluji babiččiny příběhy, příběh čtvrtý
datum / id26.03.2020 / 505136Vytisknout |
autorEvženie Brambůrková
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno51x
počet tipů8
v oblíbených0x
Miluji babiččiny příběhy, příběh čtvrtý

 

                                                O nebezpečí hlasité hudby

Děda měl hudbu rád. Hrál na několik nástrojů a hezky zpíval. Ale rádio bylo na prvním místě.

V každé místnosti na chalupě bylo rádio nebo televize. Rád je opravoval a pak nahlas pouštěl.

,,Dobré ráno," přišel do kuchyně a pustil rádio.

,,Vypni to, hrozně to řve," protestovala babička, která má naopak ráda ticho.

,,Budu u snídaně něco poslouchat,"nedal se zastrašit, ale vzápětí odešel s chlebem v ruce a zavřel za sebou dveře.

Babička zatím začala vařit a pustila si digestroř.  Při  tom rachotu byl řev rádia zanedbatelný. 

,,Jdu zkontrolovat ten kus komína nad kotlem," sdělil děda do chodby, ale nikdo ho nemohl slyšet.

Nevěnoval tomu pozornost a v dílně si pustil další rádio. Pěkně nahlas.

Přistavil si štafle ke stropnímu okénku ( asi 2 metry nad zemí) a vlezl tam. Jak sebou mlel, aby se tam vešel, podkopl si štafle. To se ostatně dalo čekat.

Uvězněn v malinké půdičce v dílně za domem,  vystrčil hlavu z okénka a začal volat na babičku.

,,Maruš, pojď mi podat ty štafle!!!!" Mohl hulákat do ochraptění.  Babička, o 10 metrů dál, v kuchyni  za dvojími zavřenými dveřmi, s rachotící digestoří a na plné pecky hrajícím rádiem, byla stejně vzdálená, jako by právě přistála na Měsíci.

,,Pomoc," řval děda s hlavou vystrčenou do dílny.

,,Pomoc!!!! Já tady nechci umřít!!!!! Ječel ze všech sil.

,,Copak mě nikdo neslyší?!?! Hulákal marně s různými obměnami snad hodinu.

Otočit se a seskočit pozpátku se bál i když to nebylo vysoko. Nebyl už nejmladší.

A pak se na něj usmálo štěstí v podobě souseda, který na vedlejší zahradě zaslechl mezi břesknou dechovkou podivné zvuky.

Našel ochraptělého dědečka visícího hlavou dolů z okénka, přistavil štafle a zachránil mu život.

Pokud by se někdo naivně domníval, že to dědu z hlasité hudby vyléčilo, tak opravdu nikoli.

Ještě  to vylepšil o televizní Šlágr.

Pak to mělo grády!!!!!




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

26.03.2020 19:32:091 tipů dát kritice tipEvženie Brambůrková

Jsem mile překvapena, že jste se zase přišli pobavit s mými staroušky. Děkuji za milá slova.

26.03.2020 19:28:26dát kritice tipblacksabbath

krásné vyprávění...jako ostatně vždy.....*/****

26.03.2020 19:16:26dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Co Čech, to... Hezky, Evži.

26.03.2020 15:59:22dát kritice tipČudla

Děda byl veselá kopa. /*

26.03.2020 14:32:00dát kritice tipKočkodan

Ano, do jisté míry platí – ticho léčí, hudba zabíjí. (u dechovky jsem cosi tušil už od dětství)

26.03.2020 13:56:38dát kritice tipbixley
redaktor prózy

hezký příběh. Možná si dědeček pořídí mikrofon... :-)

26.03.2020 13:56:00dát kritice tipAlegna

:-) perná hodinka, nechtěla bych zažít*

26.03.2020 11:47:39dát kritice tipNami 99

"Pane, drnčí vám blatníK." "Co? Já neslyším, drnčí mi blatník."

26.03.2020 11:41:44dát kritice tipNami 99

Hezké vyprávění.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.