Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

bez roušky

30. 03. 2020
22
21
1196
Autor
Philogyny

 

Nebudu vzpomínat na to

že ses mi pokoušel tykat

byla jsem bez roušky

po křestním jménu svatá

ty kat

______

pod levou stranou černé komory

odkopávám pohozené steny

_______

ty věšíš na stěny pořád ten samý negativ a

mezi pokryvnými růžemi svítí jehnědy:

utajené semenáčky jívy

že jaro?

ó, jak banální, viď

________

jsi jízlivý a mi

přibyla na čele jizva

jen pár stehů

nehojí se

krev teče do tří stran

vsákne do očí

pod třísla

______

ve tmě z ní vykřičím divoká zvířata

ráno nezaženu

 

umřu dřív, vím to

 


21 názorů

Philogyny
10. 08. 2022
Dát tip

Moje zamilovaná kniha a taky mám Vejce a já. Brávala jsem si ji kdysi do nemocnice...děkuji. 


Jamardi
10. 08. 2022
Dát tip Philogyny

Zajímavé, silně pocitové.

Lékaři se často snaží působit optimisticky, aby povzbudili. Proč ne? Když je řeč o vzhledu, vzpomněla jsem si na pacienty s tuberkulózou, kde je příznakem nemoci též ruměnec ve tváři a lesk v očích. Vypadá to prý pěkně, ale není to dobré znamení. Píše o tom Betty MacDonaldová v knize Co život dal a vzal.


Philogyny
01. 04. 2020
Dát tip

pro lawender

Dneska jsem si sama s předstihem vytáhla stehy. Zítra ráno do Opavy k lékaři a snad bude všechno dobrý...  :)

Děkuju.


lawenderr
01. 04. 2020
Dát tip

trochu trápíš:) ... netrapně, jen tak - a_si jako les :)


Alegna
31. 03. 2020
Dát tip

Ať se brzy zahojí všechno, nejen viditelné


Philogyny
31. 03. 2020
Dát tip

Já se omlouvám, napíšu všem najednou, bolí mne pořád hlava a oči, nedobrovolně slzím přes otoky.... Kopla mne puška, nedala si pozor. 

Dg: Otevřená rána očního víčka a periokulární krajiny

Bolest mi nevadí. Ani ta krev.

Spíš, když člověka někdo trápí. 

Děkuji za zastavení. Potěšilo. Moc.   :)


Alegna
31. 03. 2020
Dát tip

ano, zase silné, jímavé****


Mně se to líbí celé, dle názvu jsem si nejprve říkala - tak zkusím teda další věc s velmi aktuální tématikou, co to zase bude - a ejhle. Tohle od básní očekávám, že se z nich posadím na zadek. Velmi smutná, syrová, děsivá. Ukládám si ji, abych se mohla vrátit. 


B.Ezejmenij
31. 03. 2020
Dát tip

!


trojort
31. 03. 2020
Dát tip

...ještě jsi...


Karla9
30. 03. 2020
Dát tip

Krásná báseň.


Zvláštní.


 Ahoj...z Tvého díla mi zamrazilo. Jsi v pořádku ?............*/***


revírník
30. 03. 2020
Dát tip

Líbí se mi. Čtu už poněkolikáté a stále mi zní nově.


DN
30. 03. 2020
Dát tip

Výborná báseň. 


a2a2a
30. 03. 2020
Dát tip Karpatský knihomoľ

Máš svůj styl a je výrazný, zajímavé je v současné době zařazení názvu ...bez roušky... a jejího využití v textu. Nabízí se hned dva významy, jen ne ten koronový a to je v tuto dobu milý bonbónek.


Štírka
30. 03. 2020
Dát tip

píšeš "na dřeň".  Čtu Tě ráda. Život je pár fotopastí... a my do nich padáme, ač víme, kde je čekat... a už se ani neptáme proč...


atkij
30. 03. 2020
Dát tip Gora, agáta5, Karpatský knihomoľ

Smutno strašidelné, až se o tebe bojím...


Gora
30. 03. 2020
Dát tip Karpatský knihomoľ

Moc mne baví číst tvé básně.


lawenderr
30. 03. 2020
Dát tip

všechno jednou sroste :) i rozraženej čas. Vím to :)


Benetka
30. 03. 2020
Dát tip

Úplně by mi stačilo prvních pět řádek. Ty jsou totiž S.U.P.E.R.! :)

 A jinak už začínám být alergický na slovo ROUŠKA... :D


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru