Všední den

učesala ses
a odpoledne ti to vážně slušelo
na tomhle sídlišti
v tomhle světě
řekla jsem ti akorát "dobrý den"

město syčelo
a utíkalo do stran
o dva bloky dál
zahřmělo auto až srdce hrálo jive
přivezli písek
dítě ulice se vrhlo k lopatě a holubi svačili
babičce u nohou

zatímco pár výrostků tetovalo svůj otisk na beton
drobné jsem nechala trafikantce v kulichu


-

na hřišti před školou
sedávám na levé straně lavičky
z kelímku doutná vůně révy
zahlédnu bosého muže s pytlem pečiva
dala bys mu minci
sen
nebo jablko?

zítra bys teoreticky
mohla posedět na pravé straně
a plést nám šálu na prodlouženou zimu

může se podařit
přimět žasnout ženu která po večerech uklízí
aby nemusela domů?

ani okem
nekřísla něha o rameno
-

byl to ten den
kdy autista na chodník
načrtl křídou mapu svý touhy po lásce
taky to neuměl povědět líp
a mně se zdálo že v dálce umřel listopad

mžilo
a modrou jsem na tobě viděla prvně
vážně ti to hodně slušelo
zlobíš se
že si tě maluju tak naživo?

v mlze utonulého městského světa