Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Konverze

Výběr: Pomerančová, Gora
05. 04. 2020
17
15
1106

Až mé stopy překryjí

otisky divokých koček

na chlupy kožešin usednou

roje sněhových vloček

pak teprve uslyším vítr ve vlasech:

 

„Tak se konečně vzchop,

vezmi lopatu, vykopej hrob

a pohřbi pod smrky

vlastní lež“

 

„Nazpátek nemůžeš“

 

Já vím, bude to na krev

V hladovém lese

kořeny, skála

hlína promrzlá

Truhlu tretek

jen tak někdo neunese

a lopatě násada omrzla

 

 

Až mi praskne kůže

a dlaně ztvrdnou v led

zaházím jámu kamením

a než se paměť vzmůže

rozběhnu se

spálit loď co vozí zpět

 


15 názorů

je to možný


Entropia
09. 04. 2020
Dát tip

Takových spálených lodí ještě bude...


Jarodějka
05. 04. 2020
Dát tip

:-)


Dát tip Jarodějka

To víš, já su (jak říkáme my brňáci) na ty indoše

Vítr ve vlasech, Kopající pták ... a i toho původně bělocha - Tančí s vlky


Jarodějka
05. 04. 2020
Dát tip

Báseň se mi velmi líbí, kromě první sloky (protože zbylá část je mnohem neobvyklejší než vítr ve vlasech a sněhové vločky). Děkuji*


Díky Zboro, líp bych to neřek :-)


Zbora
05. 04. 2020
Dát tip

*


však jsem se taky snažil

a dík


Gora
05. 04. 2020
Dát tip

Radovane, moc se ti povedla!


K3
05. 04. 2020
Dát tip

Jako black.


jsem rád, že se ti líbí


AFRODITA
05. 04. 2020
Dát tip

***, hodně dobrá


Bačkovský
05. 04. 2020
Dát tip

Dobré. Díky 


mně tenkrát taky


až mi zamrazilo....síla.....*/****


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru