Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 446 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Na tržišti
datum / id09.04.2020 / 505676Vytisknout |
autorGora
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno1086x
počet tipů29
v oblíbených1x
Na tržišti

Léto 1963, Rumunsko, Konstance. Náš zájezd dostal u tržnice historického přístavního města na hodinu rozchod.

Ošatky přetékají ovocem, o němž si my z Československa musíme doma nechat jen zdát.

Kupujeme si s manželem voňavý hrozen vína, jen tak do ruky.  Nemáme ani za co utratit vyměněné peníze. Bloumáme mezi krámky. Jsme bezdětní, a tak si za těch pár leí nejspíš  koupím něco na sebe.

U téhož krámku s námi obhlížejí plátěné šaty a zboží z pravé ovčí vlny tři ženy. Zaslechnu, že se baví německy.

Hubená paní s vějířky vrásek a vrkočem šedivých vlasů má s sebou vnučky.  Právě ony dychtivě vytahují parádu z ramínek na světlo:

 „Tohle je pěkné, koukni, babi.“

 „Nech být! Ta drahota... a stejně to vypadá jako… no jako odstřelené!“

„Odstřelené?“ podívají se překvapeně jedna na druhou.  

Jejich babička napíná látku proti slunci. Děvčata a my s mužem vyslechneme krátké vyprávění.

„Takové hadry ze slabých nitek měli Rusové pro nás, Němce. Kolik jich po válce odvlekli tady z Banátu k budování Sibiře! Od největší dřiny mě tam v gulagu zachránilo, že mám školy, protože číst ani psát – to dozorci neuměli. Pch! Někdo pro ně přece musel počítat ty, kteří byli na odstřel. Zapisovat jména do tlusté knihy. Nikdy jsem vám o tom nechtěla vyprávět, ale měly byste vědět…

Děvčata moje, vrátíme ty šaty – šunt, je to šunt.“

Nezapomenu na hrdé gesto, kterým stará Němka hodila oblečení zpět na pult, na nesmiřitelnou tvrdost v jejím hlase. To slovo „odstřelené“ i pro mne mělo najednou jiný význam.

Dívenky objaly babičku v pase, každá z jedné strany, a odcházely. Na kraji tržiště jsme je dostihli. Ještě jsme si chvilku povídali. Jako Němky neměly ani tolik let po válce v  chudobném Rumunsku snadný život. Těch pár leí kapesného jsem na rozloučenou vmáčkla děvčatům do ruky. Jim přineslo jistě víc užitku.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

12.12.2020 19:01:31dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jiři, zdravím tě a děkuju!

12.12.2020 18:51:38dát kritice tipsrozumeni

***

12.04.2020 15:08:56dát kritice tipMajaks

Já vím, s almužnou předala dál i kus hřejivé lidskosti.

12.04.2020 15:06:20dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Majaksi, paní dala víc než almužnu. Díky za tvůj pohled.

12.04.2020 14:38:21dát kritice tipMajaks

Oprava: Ctenarovi. 

12.04.2020 14:37:21dát kritice tipMajaks

Chtel jsem se rozepsat, ale uz to za me udelal crossfitter. 

Pani se rozpovida uprostred trznice jako padouch z bondovky a vychrli jakysi dojemny zivotni pribeh plny der. Druha pani si to vsechno poslechne, vsemu porozumi, bo umi vyborne rumunsky nebo  nemecky, nebo jak to ta prvni pani mluvi. Zvlhne ji oko a  vtiskne almuznu.

Cterovi taky zvlhne oko a udeli tip. 

Svet je sice kruty, ale je v nem i tolik dobreho. 

Ach. 

12.04.2020 08:29:36dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

supíku, díky :-)) a hezké Velikonoce...

12.04.2020 07:51:15dát kritice tipsupizmus

Ty jo, síla...

10.04.2020 14:18:16dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ahoj, Tondo, díky za delší zastavení se...

Jak jsem to vyprávění starší paní chápala já, byla žena původně z Banátu... asi po návratu z koncentráku zůstala v Konstanci, tolik jsem se zas nevyptávala. Pro mne byl zajímavý kontrast letního dne turisty a těžkého života, ke kterému se "nachomýtne", a zároveň moment, který "ženě s vrkočem" připomenul ty roky strávené v Rusku... hned po válce, tak nevím, jak to bylo tehdy s gramotností Rusů nebo přímo dozorců... slovem "odstřelené" jsem zachovala autenticitu vyprávění. Díky za komentář, jsem ráda, že jsi napsal. I tobě hezké Velikonoce!

10.04.2020 12:03:20dát kritice tipCrossfitter

Ahoj,

více než "odstřelené" by se mi líbilo "na odstřel" - dávalo by mi to lepší smysl, řekl bych, že je to teoreticky ztracené v překladu - osobně by mě zajímalo to konkrétní slovo, která Němka řekla. 

Trochu zvláštní se mi zdá vysvětlení Němky, že jí zachránilo, že má "školy". Gramotnost byla v SSSR v té době 89,7 % - navíc si myslím, že číst a psát uměli i ostatní zajatci. 

Velmi nedůvěryhodné je tvrzení "tady z Banátu"- neboť Constance leží úplně někde jinde než je Banát. Z Orsovy, která tvoří pomyslnou hranici Banátu je to do Constance přes 600 km - pro představu z Prahy je to k moři do Štětína necelých 500 km :) 

Je jasné, že život nejsou jen data, protože to, co člověk zažije má ostřejší obrysy a historie mnohdy na některé "nepodstatné" aspekty zapomíná. 

Zajímalo by mě, jestli je to jen čistý přepis vyprávěného (jaká je pak autorská hodnota textu?) - nebo zda bylo něco přidáno, ubráno (jaká je pak jeho autentičnost?) 

Čtenářům se ale text líbí, to je důležité, a to ať už je to smyšlený příběh, převyprávěný smyšlený příběh nebo převyprávěná realita. Pro mě je bohužel obsahově nedůvěryhodný, a proto se mě blíže nedotýká, ačkoliv vzpomínka na všechny oběti válek, je i pro mě k zelenému čtvrtku velmi podstatná. 

Měj hezký den, T. :) 

10.04.2020 10:29:24dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky, Jani, za ...

10.04.2020 10:01:25dát kritice tipvesuvanka

Zajímavý a smutný příběh, velmi pěkně napsaný, TIP

10.04.2020 09:42:55dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Ano, tomu rozumím. Ten "vhled" by to umocnil, ale chápu, že je težké něco takového napsat.

10.04.2020 08:46:50dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Dalo se to napsat více způsoby, ale na "vhled" té staré Němky jsem si netroufla, takže zbyla "vypravěčka" :-)

Nejdřív jsem to "zpracovala" do básně, později přepsala na mini... líbí se mi ten výjev.

10.04.2020 08:43:01dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

To jsem pochopil. Ptal jsem se proto, že mi v příběhu jako by něco schází.

10.04.2020 08:28:28dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

kvaji, daly jsem se do hovoru o křivdách /po válce/ na Sudetských Němcích a paní mi vyprávěla příhodu, kterou jsem si zapsala... díky :-)

10.04.2020 08:26:54dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

troji, děkuju...

10.04.2020 07:27:40dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Je to působivá miniatura. Ty ani o tom nevíš víc, že? Jen co ti vyprávěla tvá známá.

10.04.2020 06:43:24dát kritice tiptrojort

...být svět černobílý, tak by nebylo proč mu naslouchat,,,

09.04.2020 23:50:19dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Hani, to mne těší, že i dnes sis našla... děkuju... a hezké Velikonoce tam k vám.

09.04.2020 23:47:49dát kritice tip8hanka

Tvoje čriepky zozbierané z reálneho života sú vždy veľmi silnou výpoveďou, rada ich čítam

***********

09.04.2020 23:32:20dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

KK, díky :-)

09.04.2020 23:31:40dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Phil, díky, žes četla...

09.04.2020 22:26:59dát kritice tipKarpatský knihomoľ
redaktor poezie

Rumunsko sa zdá byť dobrým zdrojom zaujímavých príbehov.

09.04.2020 22:17:08dát kritice tipPhilogyny

Umíš vykládat...

 

09.04.2020 21:19:34dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Evži, díky...

09.04.2020 20:04:38dát kritice tipEvženie Brambůrková

Lidské osudy jsou pozoruhodné.

09.04.2020 19:24:42dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Luboši, i tvého komentáře si cením a jsem ráda, že mne neodstřelíš :-)

09.04.2020 19:23:54dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ivi, děkuju za komentář a ...

09.04.2020 19:19:51dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jardo, moc děkuju.

09.04.2020 19:18:42dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Hamare, díky za komentář, potěšil...

09.04.2020 19:14:58dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Díky, Táňo...

09.04.2020 19:02:36dát kritice tipKočkodan

Já jsem prý v roce 1963 (ve svých pěti letech) řekl svoje první slovo. A k velkému překvapení maminky to bylo „písmák“. Nejspíš jsem tenkrát myslel toho s malým p.

 

Jako kritik amatér tě za dílko v komentáři „neodstřelím“. (mrk)

09.04.2020 17:19:38dát kritice tipblacksabbath

začetla jsem se....podobné nesmiřitelné zaznívalo ze vzpomínek mých rodičů.....moc hezky jsi napsala a zakončila....*/****

09.04.2020 16:26:49dát kritice tiprevírník

Člověk by neřekl, kde všude se ještě může setkat s pozůstatky poslední světové války v lidské mysli. Stručně a jasně podané.

09.04.2020 15:00:33dát kritice tipHamar

Pěkná vzpomínka. Byl jsem jako dítě v Rumunsku u Černého moře s rodiči začátkem osmdesátých let, ale to se už začínala projevovat Ceausescova diktatura a izolace země , takže v obchodech byl na hácích jen špek, v regálech oplatky pro psy a rumunský koňak. Později jsem byl na čundru v rumunských horách i v Banátu v českých vesničkách. Kouzelné místo, kde se zastavil čas!

09.04.2020 14:59:00dát kritice tipTáňa Larinová

Zajímavá vzpomínka :) Dávám tip.

09.04.2020 14:24:06dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Přemku, děkuju za hezký komentář, jsem ráda, že tě to zaujalo.

09.04.2020 14:20:24dát kritice tiplastgasp

Skromné odposlechnuto, ale mimořádně silný zážitek, citlivě podaný, s krásným zakončením. /T

09.04.2020 14:06:42dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Růženko, i tobě díky za čtení.

09.04.2020 14:06:02dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Karle, díky... ono jim nic jiného nezbude...

09.04.2020 14:05:31dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Di, děkuji, ne moje vzpomínka, ale známé... 

09.04.2020 14:04:44dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Andělko, díky, možná že obyčejný. Zároveň neobyčejně statečný člověk. Ode mne tam k diskusi o lidech kolem nás snake_01 už jeden příspěvek má.

09.04.2020 14:01:55dát kritice tipRuža z Moravy

Zajímavé vyprávění, lidé se setkávají...

09.04.2020 14:01:37dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Renato, děkuju:-)

09.04.2020 13:54:53dát kritice tipDiana

Zajímavá vzpomínka.

09.04.2020 13:39:51dát kritice tipK3

Války a tábory z lidí dělají nesmiřitelné tvrdé jedince. Dobře jsi ten moment vystihla.

09.04.2020 12:39:49dát kritice tipAndělka1

"Obyčejný člověk."

09.04.2020 12:12:01dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Ireno, moc hezký a silný příběh. Krásně jsi to přiblížila. T.

P.S. Taky mě zpočátku zarazil ten rok 1963...

09.04.2020 11:23:44dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Květoni, děkuju :-)

To jsem vyslechla loni v lázních, v r.1963 jsem byla nemluvně:-)

09.04.2020 11:19:59dát kritice tipKvětoň Zahájský

Cestovatelské náměty se začínají množit. Inu - doba roušková.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.