COSI JAKO EXPLIKACE ((4))

 

3.4. 2020 13:21

Dobrý den pane Lojkásku,

 

ano jsem to já, jak uvádíte, vzpomněla jsem si na Vás .. na tu dobu, kdy jsem pracovala na NV Havířov a Vy v KDPB Havířov. Leon Tikovský byl můj manžel, pokud vím, tak zemřel. Já v Havířově už delší dobu nežiji a o dalších jménech Tikovský/á v Ostravě a okolí nemám ponětí.

Chci se zeptat, co je to za studii-práci o těch Tikovských... proč zrovna toto příjmení a jen v období 1948-89...jaký to má účel..atd..

 

Přeji hezký den, L. Tikovská

 

 

.

 

 

03.04.2020 15:17

Dobrý den, paní inženýrko Tikovská,

 

kterou jsem kdysi oslovoval Lído,

a mluvíval o ní jako o Žambošce,

děkuji za odpověď,

která přišla přesně ve chvíli tzv. bodu obratu mé kompozice,

což je při jiném pohledu jungovská koincidence jak vyšitá.

 

Co je od té doby, co jsme se neviděli, nového?

Ty jsi inženýrkou, což mě nepřekvapilo, poněvadž jsi odedávna měla i na něco mnohem víc.

Já zase od půlky července roku 1989 nevypil.

A udělal si scenáristiku a dramaturgii na FAMU, dokonce za červený diplom.

Ale filmy nedělám, poněvadž cosi takového je v současném česku nemožné.

 

Ale přesto si vždycky každým rokem udělám něčeho takový kousek pro sebe.

Letos jsem narazil na příležitost toho Leona Tikovského, kapitána karvinské StB.

Píšu to takhle přímo, bez vytáček, třebaže si vlastně pod zadkem podetínám větev dalšího možného rozvoje příběhu.

Který prozatím vedu v 80 dokončených obrázkových blozích, kterých má být ve výsledku 150.

Bez ohledu, jestli se PRACÍ přidáš, nechci si sám vůči tobě lhát, takže stačí z tvé strany projevený zájem a já ti pošlu odkaz na blog úvodní.

 

Déle tě obtěžovat nebudu, děkuji za projevený zájem o mail první, tento druhý, i případné ještě další maily, a pokud budeš mít chuť, můžeš se do dosavadní struktury mého příběhu přidat.

Bylo by mi to milé a pro obecnou teorii dramaturgie obzvláště žádoucí.

:)

A kdybychom se dalších příštích 40 roků zase neviděli, i s takovou možností ti přeju zdar!

 

Lojkásek.

 

 

.

 

 

10.04.2020 09:04

Milá:

 

Dneska je Velký Pátek, tedy den, v němž se otevírají poklady země.

Možná, že s touto příležitostí vypadne i něco ze mě.

 

Poněvadž jsem od mého posledního psaní popostoupil, sice bez tvého přání, přesto mohu poslat odkaz na dosavadní výsledky vztahující se k osobě kapitána StB Leona Tikovského, tvého (zatím) posledního manžela.

http://hledej-sveho-estebaka.kvalitne.cz

Jistě, jiný na mém místě by tě požádal, jestli bys mu o dotyčném nepovyprávěla, aby si nahňácal co nejvíc materiálu k následně filmově možnému příběhu.

Neříkám, že z lenosti bych nebyl rád za takovou příležitost taky, ale mě už delší dobu zajímá spíše vnitřní konstrukce filmu jako možnost případného příběhu, nikoli jeho akční děj.

Divácky jsou sice takové postupy pro většinu populace nesrozumitelné, dokonce odrazující – ale co se dá dělat, když mě zase nezajímají obsahy katalogových magazínů nabídek zboží třeba hypermarketu Kaufland.

 

Takže se pokus chápat můj zájem o osobu jistého kapitána StB spíše prvním způsobem.

 

Dneska ti píšu dopis, který bude zařazen jako záběr 101. z potřebných 150 filmového příběhu.

Když bude takto očíslován a ve struktuře posazen za předešlý, který shodou shod tvoří obrázky dva, bude se jednat opět o obrázek, který by měli svést přečíst, ovšem nikoli jen jako pouhý text.

 

Dnešní část tamtoho příběhu, na který ti odesílám odkaz, končí obrázkem, jehož číslo v pořadí děje si nepamatuji.

Ale vím, že mi zcela samovolně vznikl při přímé tvé účasti na místě zvaném bod obratu, což je místo ještě před vrcholem dramatické části zvané krize, od něhož už každý příběh zcela samovolně míří ke svému konci.

Jak totéž sama jistě znáš ze svého vlastního života.

 

No, a já sháním schválně řídce zachované záznamy o jednom takovém životu, který dokonce bez jakéhokoli mého souhlasu ovlivňoval život můj.

Přičemž ve své dnešní zde snaze se nacházím po čísle 100, tedy ve 2/3 počtu potřebně nutných 150.

+ ještě jednom, 151., poněvadž každý fim musí končit titulky jako poděkováním spolupracujícím.

Třebaže při nich už diváci vstávají, aby vyrazili z kina.

Aniž by poděkovali jiným za práci.

 

To proto, že oni ničím k předchozímu nepřispěli.

Nechceš, netáhne tě to, nějak přispět k ještě příště budoucímu ty?

Ptám se, poněvadž támhle v koutě se mi válí starý tablet, schopný reprodukovat leda tak v tmavě zelených barvách, v nichž všechno, třeba v televizi bezvadně ostré, v případě jeho výsledků naprosto není patrné.

 

Čímž jsem se dostal opět na začátek, tedy nejenom k otázce zdali jsi ochotna párkrát promluvit.

Snadno bych se tímto způsobem k číslu 150, dokonce snadněji, než teď v době epidemie, kdy všechny archivy, muzea a knihovny, jako zdroje rozvíjejícího materiálu jsou zavřeny, a moje snaha k případnému konci bude hodně pomalá.

 

Zrovna zítra je Bílá Sobota, což je den, v němž podle jedné tradice vylézají mrtví z hrobů.

Zajedu tedy na ostravický hřbitov, kde mám ležet rodiče, stařenky i oba dědky.

 

 

.

---