Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Básně 2

14. 04. 2020
4
7
707
Autor
zeleda

Přátelé, opět vkládám pár básní z mé vzpomínkové knihy Návraty. Tyto básně jsou staré něco přes padesát pět let. Ale pochopitelně dám taky něco nového. Příště. 

Zvon

 

Hlas zvonu tiše šumí,

jak řeka, tekoucí pod námi.

A nebe démanty je poseté.

Jsou tak blízko, tak blizoučko,

že stačí zatřást tím nebem

a sesypou se ti k nohám.

Chtěl bych mít tak dlouhou paži

a zatřást jím,

abych ti mohl dát

kousek toho démantu do vlasů,

které mne šimrají ve tváři.

 

 

Poznal jsem život

 

Poznal jsem co je to štěstí

A bylo mi krásně

Poznal jsem co je to krása

A začal psát básně

Poznal jsem co je to Láska

A začal jsem žít

Poznal jsem co je to život

A přestal jsem snít

 

 

Cestou do ráje

 

Den umírá

A ve tvých plavých vlasech

poletuje sen.

Hladí mě po tváři

A bloudí po tvém těle

Utápím oči

V teple tvého úsměvu

své hořící oči,

co objevují cestu

do ráje

 


7 názorů

zeleda
15. 04. 2020
Dát tip

Přemku, prohrábni archiv a pochlub se mládím. V tento blbý čas je to balsám na duši. Díky. 


lastgasp
15. 04. 2020
Dát tip

Honzo díky za milé, křehké, zářivé verše, které promlouvají, jak zrozené včera nebo dnes. Asi vytáhnu šuplík a nějaké padesátileté vytáhnu také. Podívám se, jestli jsem měl podobnou fantazii, která zraje. 


vesuvanka
14. 04. 2020
Dát tip

Honzo, básně jsou krásné, TIP,  a těším se na další :-)))


zeleda
14. 04. 2020
Dát tip

Jo, děvče, já si stejně myslím, že jsem měl v mládí víc fantazie i tvůrčí invence. Co dělat. jak člověk stárne, tak už to obvykle není ono. 


Alegna
14. 04. 2020
Dát tip

verše pohladily a ani bych jim jejich věk nevěřila :-)*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru