Osudy?

zapadl v dějinách časů...

...všichni v sobě asi mámo něco ze psa... :)...kam se poděl přirozený výběr...

auu....wow.....*/**

Chundelatý, vyjukany, opuštěný, snad najde svůj osud.. držím pěsti.

Radši pes než vosa a je to za odměnu a nebo za trest!

I když na kluky nejsem, v tomhle stavu bych si ho vzal do postele.

Já bych byl radši vlkem, protože lidem se nedá moc věřit. Někdy z tebe chtějí mít psa a jindy člověka, a to se mi nelíbí:).

Pořád je na tom líp, než Kafkův brouk...

U nás na ulici je plno sprostých psů. Stěkají, jak jim čumák narostl. 

Když jsem ještě měla psa Evžena, kterého jsem rozmazlovala, vždycky jsem říkala, že se příště narodím jako Evža. Být psem má něco do sebe. Ovšem musí být milován. :-) Hezké.

:) každý je pes svého pána - snažím se ... abych se poslouchala :D

,,Psí kusy" s Hrušínským. Ten chtěl být pes a občas byl. Já bych u nás doma chtěla být pes.

pěkné...

vybavila se mi dávná historka: když byla naše dcera ještě malá, možná kolem pěti let, ptala se "...a když se podruhé narodím, můžu si vybrat, jestli budu pes nebo kůň?..."

...nekompromisní vosa v pruhovaném tričku...*****

vzpoměla jsem si na divadelní představení "Nejsem svůj pes" - v hlavní roli Jiří Pecha.