Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Rostu v člověka

18. 04. 2020
2
1
357
Autor
Rhodos

Dnešním dnem jsem se rozhodla, že porostu,

že porostu v člověka.

Budu se modlit, to přísahám,

a budu lepší bytostí, než doposud.

 

A v osudu se změním.

Jarní květy mě vedou ,

Mou povahou, mou neposedou,

se proměnám a budu lepším

budu živá, budu krásnějším.

Rostu v člověka.

 

Nahá pravda mého údu,

lžu si pro ostudu.

Nikdy nepřestanu pít.

Nikdy živelně žít.

Přesto rostu v člověka.

 

Až prorostu křovisky,

trništěm mých opilých dnů,

pojmu muže od whisky,

hrdinu proradných mých snů.

 

A budeme spolu obcovat a myslet si,

že rostele v člověka. Nikdy dál,

nikdy výš.

nepromluvíš.

 

Láska? Co to je,

mám teď syna,

velká má naděje.

že porostu v krůpěje.

 

Co dál, porosteme spolu?

Já a syn, já a manžel?

Kdo by brečel

při výběru.

 

Nikdy nepoddámse, nikdy nezapřu,

je to můj život, má slast.

A že rouškou mě haní moje vlast,

kvůli tomu neumřu.

 

Jenom porostu v člověka.

 


1 názor

zeleda
23. 05. 2020
Dát tip

Kam jsi dodnes až dorostla? Není to příliš optimistické, ale spíš to připomíná to Terentiovo :

Homo sum, humani nil a me alienum puto.

Máš můj tip.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru