Nacházet ztracené

slyším tvůj hlas voláš

Vrať se mi domů

A já už vím že na tvém polštáři kvete rozmarýna

Zníš mi teď ještě na konečcích prstů

- to jsou momenty, které mi z tvých řádek vystoupily a za ně tip*

nerozumím

@mezimrakyZřejmě.

To je tak hezké a intimní...

Musím říct, že jsem četl i jiné tvé věci a tak ztracený jsem nebyl, ale stejně to nebyl šalek mé kávy, možná se někde míjíme

Já jsem měl opravdu snahu a četl několikrát a hledal, ale nenašel a ztratil se, vůbec nevím co jsi chtěl říct, ale možná jsou zde jiní čímani co rozumí, já ne ani nemůžu vytáhnou nějaký verš co by mě překvapil, no možná na tvém polštáři kvete rozmarýna, to mi přijde celkem upřímný, ale ty tam hned vrazíš ztroskotané hvězdy co ted s tím ? čteš nějakou současnou poezii kdo takhle píše, nebo jsi takový solitér, že to nepotřebuješ, chtěl bych srozumitelnost v detailu i v celku a obojí mi chybí tak příště

Něco v tom zní jak divadelní text dlouhé samomluvy, ale líbí se mi

jakoby se rozštěkali psi ale jinak jsem chladný, skoro cool