Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sevýřad
Autor
Philogyny
Urvi pozpátku žalozpěv větru
nahotu slov
slov v sobě posledního jelena
a nelej jed do mých vět
___
s tou nocí přišel starý sen
odrazí se od země
utíká nad travami
utíká obscénní gesta bříz
řízneš mě do bílé kůry na zápěstí?
i s mými nespisovnými chybami?
zčernáš vodorovně nikdy ne svisle
---
---
ticho je trůn
na hliněných nohou šrámy
budou bolet po tmě
budou bolet míň
a my?
12 názorů
Třeba i říznout do bílé kůry na zápěstí...
A najevo tak svou lásku dát...
ráda sem budu chodit usedat - na ten trůn ... budu bolet míň, asi tak :)
a ráda četla, moc
Není důležité, jak moc rozumím, důležité je, aby ses vykřičela. A to tady vyznívá dost srozumitelně.
Pribeh zavreny do slov...leci bolest ? Nebo ji pridava jako kazdodenni soucast zivota...?
(Ja zvysuji hlas kdyz se do neceho vzivam, ani tim nic nemyslim, proste nejsem odpoutana, ale prozivan to. co rikam... Ne vzdy mi to projde...:-) )
Evženie Brambůrková
25. 04. 2020Taky v rozčilení zvyšuji hlas, asi je to normální. :-)
blacksabbath
25. 04. 2020pohrála jsi si se slůvky...tvoje ventilace vnitřních emocí mě baví...*/********