Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak napsat recept

26. 04. 2020
15
20
1004
Autor
Oldjerry

 

Řeknete si: no, bože, to je téma !...ale jen počkejte, co se z toho vyvrbí!

Jednou totiž jsme cestovali s přítelem po noční oslavě vlakem z Litoměřic domů, unaveni, což je po noční oslavě normální, hladoví, což je také poměrně běžné. Ke všemu není nenormální ani to, že jsme oba svorně měli chuť na něco ostřejšího a padaly nápady: česnečku - jé, to by bylo! maďara (rozuměj maďarský guláš) - mňam!, zavináče, topinky, romadur špek a feferonky a  - a o tom je řeč - utopenci!

Byl to Vencův nápad, který jsem okamžitě trochu zpochybnil: Jó, utopenci, jó! Ostrý, to by byli, najmě, když je někdo nakládá i s ostrou paprikou, ale samozřejmě taky     s cibulí a já bych vůbec nechtěl mít v puse jak na záchodě a dech jako tygr.

Chvilku jsme ještě rozebírali vztah mezi chutí na utopence a neodmyslitelnými následky a jak jsme tak byli otupení nevyspáním ani jsme nezpozorovali, že nás se zájmem poslouchá starší pán, asi tak v mém dnešním věku, který - když jsme se pro vyčerpání tematu odmlčeli a přemýšleli, který závažný problém řešit dále (protože na spaní už pro blízkost domova nebylo ani pomyšlení).

Pán tedy využil pauzu a vstoupil nám do rozhovoru jednak nenásilně, jednak zajímavě: ...není nic snažšího, než si udělat utopence bez cibule!

Bum! Chvilku jsem to trávil - snad deset vteřin - a pak povídám:  No, ona ta cibule smrdí z pusy, ale jinak je dobrá; neumím si nějak představit utopence bez ní....

Pán se drobátko uchechtl a pokračuje (asi na tu mou námitku čekal): ...ono mně to taky poprvé nějak nesedlo do ucha, ale když jsem to zkusil a ochutnal, tak mi to náramně sedlo na jazyku.

Václavík povídá: Tak už nás nešponujte a povězte, jak se dělá ten váš zázrak! 

Pán si poposedl a spustil: Nic na tom není, dokonce je to jednodušší, než nakládat utopence klasicky. Vezmu tolik buřtů, na kolik mám a na kolik mám chuť, oloupu je (není to nutné, ale je to prospěšné), trochu je po straně podélně naříznu, aby lépe prosákly nálevem, naskládám do sklenice  velikostí  odpovídající množství buřtů. Nastrouhám křen, který obrácenou měchačkou našťouchám mezi ty buřty. Případně pokračuji další vrstvou a nakonec to zaliju octem ředěným jedna ku dvěma, tady asi dvaapůlprocentním. Dbám, aby byly buřty potopený a dám je na dvatři dny odležet na chladné místo - do sklepa, do lednice a pak už dobrou chuť...

Já jsem průzkumník - to už neříkal on, to píšu já - zkusil jsem to ještě týž den, odpoledne, když jsem se trošičku prospal. Sedm buřtů - pro štěstí a taky proto, že to přece byla jen zkouška. Přitom jsem si vymýšlel co podniknout s takto upravenými buřty, pokud to snad  nevyjde. Ale vyšlo - a jak!  Vzpomněl jsem si na to po letech, když už jsem dávno pracoval v jiném podniku a pochopitelně taky v jiné partě. Náhodou přišla řeč na utopence, tedy jak již každý ví vuřty naložené s cibulí a kořením v octovém nálevu, nebo... Přišel jsem ve vhodný okamžik se svou troškou do mlýna a haha! setkal jsem se se stejnými pochybnostmi, jaké jsem měl kdysi  i já.

Tehdy jsme se na pracovišti scházeli jen na dva až tři dny na konci měsíce, jinak jsme pracovali samostatně každý na jiném konci Čech. A tak někdy okolo pětadvacátého jsem nakoupil tři kila špekáčků, vykopal na zahradě čerstvý křen a dal se do díla. Výsledkem byla nacvaknutá třílitrová zavařovací láhev, uložená na čtyři dny do lednice a jedna menší, která měla za úkol zůstat doma. 

V pátek, třicátého, jsem asi hodinu před svačinou beze slova vyndal v kanceláři sklenici na svůj pracovní stůl. Po asi půlhodině jsem řekl: Něco jsem před měsícem utrousil o utopencích bez cibule. Protože jsem věděl o čem mluvím, přinesl jsem malou ukázku - kdo bude mít chuť. Sám jsem si vzal dva kousky a s chutí snědl.

Ostatní nic.

Já taky nic, znal jsem své prožrané kamarády. Než jsem stačil přiložit polínko do skomírajícího ohýnku zájmu, zavolal mne k sobě šéf k záležitosti, která nás zdržela možná skoro půlhodinku. Když jsem se vrátil, bylo vymláceno: špekáčky snězeny, křen taky, voda vypita a na stole trůnila prázdná, samozřejmě neumytá, sklenice s jen několika málo vlákny strouhaného křenu na stěnách....

Kdo nevěří, ať to zkusí !

 


20 názorů

Oldjerry
20. 09. 2020
Dát tip

Cibuli jakou mám po ruce, ocet si dělám sám vinný, ale ten balzamikový  je trochu lepší a taky o dost dražší... špekáčky, ale ty dražší, není v nich tolik mouky... a přihodím do sklenice 5-6 oliv.

Buřty s  křenem dělám s přídavkem jablek.

Tak dobrou chuť


Prosecký
04. 05. 2020
Dát tip

Zajímavé. Jaké buřty používáš? Zjistil jsem, že je to zásadní. Já jsem nahradil bílou cibuli tou červenou a ocet lihový balzamikovým. Křen tam dáváme odjakživa vlastní z louky.


Oldjerry
02. 05. 2020
Dát tip zvedavec

zvedavko, Bixley...  aj ja som... přidal  jsem ještě dio  sklenice  jednu feferonku a na plátky nakrájené jablko. Včera jsem už nevydržel, dieta nedieta - šup dva kousky .  Paprička sedla, jablko bylo takové nijaké, tzak jsem ho namočil  do písku (jasně , že cukru (:-D ) a opekl na pánvi... to si neumíte představit, co to jabko a karamelem provedlo: i má snacha, která pivu neholduje, vymlaskla  poldeci a napokon aj pollitra 12°Humpoleckého (to vám doporučuji - je to skvěle vymyšlená kapalina)


zvedavec
01. 05. 2020
Dát tip

:) tuším skúsim - tip


bixley
29. 04. 2020
Dát tip

Fuj, to slintám!


8hanka
29. 04. 2020
Dát tip

a ja veru aj do polievok:) Rôzne zeleninové začínam tak, že jemne osmažím cibuľku s cesnakom pre vôňu, na to hodím rôznu zeleninku, niekedy aj nastrúhanú, podľa času, pekne sfarbí:) Zeleniny musí byť veľa, či už je to cuketa, kel(kapusta u Vás), zemiaky, mrkva, zeler, petržlen...niekedy dám všetku, inokedy len jednu, dva druhy , posledné roky pridávam aj trochu kurkumy, samozrejme na konci bylinky, vňaťky...aj dnes mám takú a nos skoro stále strčený v hrnci:)

...pochádzam z dediny, ktorej obyvateľov prezývali cibuliari, neviem prečo:) Cibuľu milujem, najmä mladú s vňaťkou s bryndzou

 


Oldjerry
29. 04. 2020
Dát tip

Osmahanka - ahoj, to je v pohode - proti gustu žiadná diskúzia ak sa hovorí.  Aj - do zeleninovych šalátov, aj salámu si robím s cibulou, guláš bez cibulienky nie je žiaden guláš  - čo? Ale po polievky ani len náhodou, rovnako pod sviečkovú...


8hanka
28. 04. 2020
Dát tip zvedavec

u nás je samozrejmosťou dávať do zemiakového šalátu cibuľu...niekedy surovú, inokedy trošku osmahnutú, či povarenú so zeleninou...ako komu chutí, ale cibuľa chýbať nesmie, to by nebol šalát:) A ehm, aj pod sviečkovú osmažím trochu cibule...


Oldjerry
28. 04. 2020
Dát tip

Já tu netvrdím, že to bude  sedět každému, znám i pár cibulových maniaků, kteří si dávají cibuli do bramborového salátu a do svíčkové.  Zkuste si to si to třeba s dvěma  buřty, mohou se i nakrájet  na centimetrová kolečka,  jsou dříve ku jídlu.  Já si někdy dávám i pár řezů červené sladké papriky... ale to už každý co má rád či co ho napadne vyzkoušet


Vika
28. 04. 2020
Dát tip

Pro buřty hned nepoběžím, ale díky za nápad


vesuvanka
28. 04. 2020
Dát tip

Zajímavý nápad :-))) TIP


Marcela.K.
27. 04. 2020
Dát tip

Fakt tam ta cibule nechybí? A jen křen a ocet a voda? Nic víc? :-) Už dlouho se chystám, že bych je měla udělat, ale nějak se k tomu nemůžu dokopat. 


Oldjerry
27. 04. 2020
Dát tip

Díky, přátelé... kulinářská tvorba je  speciální obor, do kterého občas zabřednu. Škoda, že na papíře už to nikdy není taková sranda jako v reálu... ale zase většina lidí podle toho skutečně dokáže uvařit všrohodně dobré jídlo...


8hanka
26. 04. 2020
Dát tip Gora

narobil si mi chute, už len objaviť čerstvý chren...


Kočkodan
26. 04. 2020
Dát tip zvedavec

Vegetarián (kterým nejsem) by zřejmě navrhoval přeřazení dílka do kategorie horor. ;-)


Andělka1
26. 04. 2020
Dát tip

Úžasný nápad, jak psát recepty. Nejen na jídlo. Děkuji.


revírník
26. 04. 2020
Dát tip

Aspoň žes zavčas ty dva utopence snědl.


Andělka1
26. 04. 2020
Dát tip

***


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru