Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZimní
27. 04. 2020
12
6
700
Autor
Filosofka
Bílá je všude,
jak nevěsta, když rozechvěle čeká
až jí někdo odhalí z tváře závoj.
A to, co z nebe padá a taje mi na nose
se podobá nově narozeným.
Přicházejí na svět připraveni na svůj úkol
a každý z nich je jedinečný,
krásný jako nevyřčené dětské přání.
Jedinečné úlomky boží tváře.
Vesmír se rozbil na kousky
a padá mi do dlaní.
6 názorů
Myslela jsem na okvětní lístky, jdou mi víc k jaru - aktuální sezóně, což samozřejmě nebrání tomu psát o zimě. Ten poslední verš je hezký.
kouzelná_květinka
27. 04. 2020Poslední dva řádky!
Helen Zaurak
27. 04. 2020Tož naber si jich plné dlaně, a pak ty kousky poskládej :-)