Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 437 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+11 neviditelných
Švédský stůl
datum / id01.05.2020 / 506444Vytisknout |
autorlastgasp
kategoriePovídkyDalší dílo autora
témaHumorné
zobrazeno154x
počet tipů11
v oblíbených0x
Prolog

Z připravované knihy Obrázky z podloubí

Švédský stůl

Švédský stůl

       „Heršoft, vy máte ale dneska pultík s dobrotami vybavenej,“ překvapeně se zahleděl inženýr Doubek na vystavené lahůdky ve výčepu, při vstupu do jejich hospůdky, „je to jako švédskej stůl.“

       Ostatní se také zálibně podívali na upravené dobroty k pivu. Podle chuti a obliby by si vybral určitě každý. Hlavně dietář Kárný spočinul u pultu déle. V proskleném a osvětleném boxu byly vystaveny nakládané vuřty s cibulkou, bramborové lupínky s dresinkem, utopenci, pikantní klobásky, nakládaný sýr s feferonkami, různé jednohubky, ďábelské koule, chyběly jen krabí kremrolky a od laskomin by se ani nepohnuli.

       „Jó švédskej stůl, to je klasa,“ rozpovídal se mlsně Kolda, „tenhle způsob skandinávského podávání stravy je specialitou Švédů, každý host si bere, na co dostane zrovna chuť.“

       „Vítám vás pánové, dnes bude bašta,“ hlaholil velký Zdeněk v doprovodu s Fandou, „vyberte si každý podle chuti, máte to opravdu jako švédskej stůl, i s ubrouskama. Plznička se už nese.“

       Hbitě položili napěněné půllitry na stůl a výjimečně rozdali desky s menu, aby si každý poručil z bohaté nabídky paní Alžběty.

       „Čet‘ sem,“ připojil se inspektor Hanák, „že se to švédsky jmenuje (smörgasbord) smejgasbu, nebo tak nějak.“

       „Jak to ale udělat, aby se dostalo na všechny,“ namítl problém Dolanský, „někdo přijde později, a už si nevybere.“

       „Bez obav pánové, zásoby podle potřeby doplníme. Paní Alžběta s Alenkou jsou připraveny a vaše oblíbené dobrůtky doplní.“

       „Hele, Zdeňku, ty koule, to je novinka, jak to chutná?“ ptal se zvědavě Bouček.

       „Pane Boučku, to je originální recept vrchního kuchaře pana Rynholce, to vám prozradit nemůžu. Jen bych vám radil, nezkoušejte to!“

       „Pročpak, má to grády?“ vyzvídal Bouček neodbytně a hleděl na ďábelské koule jako na glamour z katalogu.

       „Musí to být oheň, třaskavina nebo něco horšího. Nedávno si dal dva kousky jeden host z Konga, a ti jsou na něco zvyklí, museli jsme volat záchranku.“

       „To mě tedy láká,“ loudil Bouček koule, „alespoň poznám, jestli mám v pořádku žaludek a ledviny.“

       „Jak myslíte, ale já vás varoval,“ opatrně dodal velký Zdeněk. Položil na talířek jednu kuličku, kostičku másla a housku. S ubrouskem a příborem starostlivě podal ďábelskou chuťovku Boučkovi a chvíli ho starostlivě pozoroval. Bouček si vyhrnul rukávy, poposednul blíže ke stolu a přivoněl.

       „Pokud jde o švédské stoly, chtělo by to vyzkoušet,“ zmínil se pan Váša, „náš Eda něco podobnýho zkoumal, ale výsledky zatím skromně tají, tak nevím. Něco mi posledně naznačoval, když se vrátil z Dánska, že oni tyhle dobroty gurmánští Dánové uměj připravovat líp. Jsou prý vynalézavější v sortimentu i úpravě. To byste nevěřili, co všechno si můžete vybrat. Oni to nazývají jinak, tak trochu z angličtiny, tagselfbord. Prostě stoly, ze kterých si každý bere sám. Jednoduché.

       Eda říkal, že oni se tomu věnují přímo vědecky. Soustředí nějakou skupinu a pouštějí je dovnitř po jednom, sledují, jak co ubývá a kolik si jednotlivci vyberou.“

       „No ti první jsou na tom nejlíp, že jó,“ ozval se Čtvrtník, „můžou si vybrat a nabrat, co chtějí. Horší je to s tím posledním. Na toho už moc nezbyde.“

       „No právě,“ doplnil Váša, „oni podle toho poznají, čeho maj dát víc a čeho může bejt míň.“

       „Stálo by za to za pokus,“ přimlouval se Bouček, „zkuste Edu vyzpovídat, možná by to mohl vyzkoušet i na nás.“

       „Jenže my jsme příliš kompaktní skupina, genderově, věkově, váhově, národnostně shodná. Odlišoval by se asi jen doktor Kárný s tou svojí dietou,“ připojil závažnou námitku Kolda.

       „Říká se homogenní,“ opravil ho Hanák.

       „Já myslím, že připravit si obloženej chlebíček sám, nebo nabrat smažená vajíčka, párek a nalít kafe nemůže být žádná věda,“ zapochyboval Dolanský, zvyklý si při čekání na zákazníky rychle vybrat v bufetu.

       „Myslíte, že by se napřed měli pouštět hubený, nebo tlustý,“ zkomplikoval rozhodování Čtvrtník.“

       „Například podle výšky by to vyhráli dlouháni,“ rozumoval Knotek, „kdyby se živili ovocem ze stromů, dosáhli by nejvýš a měli by vždy dost.“

       „Něco na tom je,“ přidal se hned Chudoba, „když by se domluvili dva dlouháni a jeden vzal na ramena druhého, tak by byli naprosto bezkonkurenční.“

       „Jó, ale jen do tý doby, než by se naučili šplhat,“ namítl s vážnou tváří filozofa inženýr Doubek, „nezapomeňte na vývoj myšlení.“

       „Podívejte, třeba by byla možnost zhodnotit pořadí podle váhy,“ přidal se Bouček, sám mírně obézní, „bejt tu Ruda, tak by se určitě zeptal, co chybí blondýnce u švédského stolu.“

       „Nějaké jemné sladkosti?“ zeptal se takřka z povinnosti Bouda.

       „Ne, tlumočník!“ Nikdo se ani nezasmál, chybělo k tomu originální Rudovo podání. Všichni jen pokývali hlavami, nejvíce Knotek s Hanákem a Chudobou, kteří stále vzpomínali na pobyt za mořem.

       „Když jsme posedávali večer v Restaurante Casa de Chef a popíjeli caipirinhu, to byly chvíle,“ zavzpomínal Knotek.

       „Já se musím dodnes smát,“ přidal se inspektor Hanák, „když nás Ruda seznámil s tím úctyhodným starším seňorem.“

       „Vy myslíte amiga Carlose Bragu, jak sedával v rohu verandy u velkého sudu a četl ty encyklopedie. Většinou vypil dvě piva a vytrvale si četl. Byl zvláštní. Bral si pivo s sebou, i když šel na záchod.“

       „Měl obavu, aby mu z něho někdo neupil?“ zeptal se inženýr Doubek.

       „Kdepak,“ s úsměvem dodal Hanák, „aby mu do něho někdo neplivnul.“

       „Hele, Chudobo, oi tudo bem?“ Fotograf Chudoba se chvíli zarazil, pak naklonil hlavu a s úsměvem řekl:

       „Tudo bem!“

       „Tedy pánové, já vás obdivuju,“ ozval se redaktor Kolda,“ vy jste se tam nakonec naučili dokonce portugalsky. Dobrý, dobrý.“

       „Jó, jó,“ dodal Knotek, „bom, bom.“

       „Tam se na nějaký švédský stoly nedrželo,“ přidal se Chudoba, „ale výběr jídel a pochoutek, pánové, co vám mám povídat.“

       „Jak by asi Eda zkoumal problém rovnováhy spotřeby jídel a nápojů v našich podmínkách,“ vrátil se k problému švédských stolů redaktor časopisu Včelař Kolda.

       „Pánové, takový včelí roj, když naletí na sběr pylu na jednom místě, dokáže naprosto účelně a spořádaně opylovat všechny květy a dostane se na každého jednotlivce. To by mohlo Edu zajímat.“

       „Pane redaktore,“ ozval se Váša, „vy to zjednodušujete. Včely a lidi, to je úplně něco jiného. Vždyť včely nerozeznají ani červenou barvu. A pak, jaký je mezi nimi rozdíl, dělnice jsou jedna jako druhá, zatímco lidé jsou různé. To se nedá porovnávat.“

       „Já v tom podobu vidím,“ nedal se Kolda.

       „Podívejte se, jak si vzpomínám, tak Eda říkal, že pro testování stanovili dvě skupiny, Byli velmi důkladní. Jednu skupinu sestavili pomocí určitých kriterií a v určitém poměru podle váhy, výšky, věku, a to ascendentně a descendentně, dále podle genderu a pohlaví, alternativního způsobu stravování, sociálního postavení, národnosti a taky rasy.“

       „Ježíšmarjá,“ zděsil se inženýr Doubek, „to je nějak příliš složité, nemoh‘ byste to vysvětlit nějak jednodušeji?“

       „Jó, to není jednoduchý,“ dodal Váša, „tu druhou skupinu sestavili z náhodně vybraných jedinců. Jak to přišlo, tak to bylo. Nechali je vstupovat po jednom a natáčeli skrytou kamerou.“

       „Ten film bych tedy rád viděl,“ rozveselil ostatní Bouda, „představuju si, jak ty první se ládujou a poslední, jak vymetaj zbytky.“

       „No, na tom filmu se ukázalo nejen, jak ubývaly zásoby jednotlivých druhů potravin, pití a jídel, ale neschopnost některých osob se v testovaném prostředí vůbec pohybovat a manipulovat se zařízením.“

       „Co by se tam prosím vás mohlo stát?“ zapochyboval o situaci inženýr Doubek.

       „Prý to museli několikrát přerušit a začít znovu,“ vysvětloval trpělivě Váša, „několikrát utrhli páčku u nádoby s džusem a převrhli automat na kávu. Jó a taky vyhodili pojistky. Dokonce došlo ke zranění, někdo se píchnul vidličkou do dlaně. Jedné slečně pomáhal kolega zmáčknout plastový obal s kečupem, když ho nemohla otevřít, a postříkal jí celou halenku až ke krku.“

       „To si s tím panelovým výzkumem Dánové dali opravdu práci,“ ocenil vyprávění redaktor Kolda. „Když potom záznamy obou agregovaných skupin porovnávali,“ pokračoval Váša, „nezjistili mezi nimi žádné rozdíly. Obě skupiny se chovaly naprosto stejně i při opakovaném pokusu.“

       „Jde o to, jestli se věnovali správné věcné analýze,“ namítl inspektor Hanák, „statistické metody nejsou na všechny problémy vhodné. Z toho kouká formalismus a chybné závěry.“

       „Oni byli nakonec Dánové dost zklamaní,“ dál vzpomínal na synovcovo vyprávění Váša, „protože ať zkoumali spotřebu, nebo kamerové záznamy, vycházel jim u obou skupin stále jen jeden výsledek. Nezáleží na žádném kritériu, ale jen a jen na pořadí. V armádě se říkalo, kdo zaváhá, nežere.“

       „Tomu se nemůžeme divit, ani v naší současné společnosti,“ dodal inženýr Doubek. Fanda s velkým Zdeňkem ještě přinesli další kolečko tankové plzničky a po přípitku na zdraví šéfkuchaře Rynholce se chystali k odchodu. Při loučení se všimli, že chybí pan Bouček. Nikdo nepostřehl, kdy a proč se z hospůdky vytratil.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

23.05.2020 09:38:59dát kritice tiplastgasp

blacksabbath - díky za přečtení a tip. Pan Bouček už je v pořádku. Vytratil se nenápadně. Chytla ho žlučníková kolika, vzal taxíka a odjel na pohotovost, kde mu píchli Dolsin.

23.05.2020 09:29:531 tipů dát kritice tipblacksabbath

tak a jdu si něco uvařit....tam mě to vtáhlo a přitom mudrování mi vyhládlo......jen nevím kam se vytratil ten pan Bouček a co se mu stalo...:-)))))......*/******

07.05.2020 21:12:08dát kritice tiplastgasp

Arwen - děkuji za přečtení a hodnocení. Ukázka je z připravované knihy, která navazuje na vystupující osoby z knihy "Rozpravy malostranské". Předpokládám, že sem ještě několik zážitků této pivní společnosti vložím.

07.05.2020 20:55:52dát kritice tipArwen Leinas

Hezké, těším se na pokračování. Trochu jsem se ztrácela v těch postavách, ale věřím, že to doženu :)

05.05.2020 22:55:55dát kritice tiplastgasp

Čudla - díky za přečtení a hodnocení. Doufám, že se pobavíš i v dalších pokračováních.

05.05.2020 20:53:42dát kritice tipČudla

Pěkné počtení. /*

04.05.2020 10:57:22dát kritice tiplastgasp

Renato díky za zastavení. Někdy je tlumočníka třeba, ale musít tlumočit a ne jen . . čit.

04.05.2020 09:44:41dát kritice tipVika

Dobrej švédskej stůl, ani tlumočníka nebylo třeba.

02.05.2020 08:34:57dát kritice tiplastgasp

K3 - díky za přečtení a  hodnocení. Taky jim fandím, tam si člověk přijde na svý.

02.05.2020 08:31:52dát kritice tiplastgasp

trojort - díky za přečtení a hodnocení. Pravda, mohl by tam namalovat portrét barona Prášila.

02.05.2020 08:28:30dát kritice tipK3

Švédské stoly to je moje ty já rád:).

02.05.2020 07:54:23dát kritice tiptrojort

...bejt to pan Brouček, tak by mohl být na Měsíci...

01.05.2020 20:54:06dát kritice tiplastgasp

Honzo díky za hodnocení. Snad je to tím, že se stávám jedním z nich.

01.05.2020 20:26:02dát kritice tipzeleda

Přemku, tvé povídky jsou založené na promyšlených dialozích. je to moc pěkné!

01.05.2020 20:22:01dát kritice tiplastgasp

Evženie díky za přečtení a tip. Máš pravdu, lepšíme se. Z paštikářských plenek jsme již odrostli. 

01.05.2020 19:42:23dát kritice tipEvženie Brambůrková

Jsou různé druhy lidí a podle chování u švédského stolu je dobře rozeznáš. Nejděsnější jsou Rusky a Češi by z toho také moc dobře nevyšli. Ale lepšíme se. :-)))

01.05.2020 16:19:52dát kritice tiplastgasp

Luboši díky za přečtení. Jsou dvě možnosti. Buď to byl průzkum Prazdroje nebo Krčské polikliniky. Já bych dal také přednost stolu švédskému. zdá se mi přijatelnější.

01.05.2020 16:15:39dát kritice tiplastgasp

Renáto děkuji za přečtení a tip. Když se sejde takováhle partička rozumbradů, dokáže opravdu vytvořit náladu jak z doby romantiky.

01.05.2020 16:12:40dát kritice tiplastgasp

Jaroslave, díky za přečtení a tip. Dobrou náladu tvoří vždy humor a vychlazená tanková plznička.

01.05.2020 16:10:26dát kritice tiplastgasp

Jano díky za přečtení a tip. Nevím, jestli by si ty koule zvládla. Já jsem je ochutnal jen jednou a tři dny mě křísili.

01.05.2020 16:08:09dát kritice tiplastgasp

Romane díky za zastavení a tip.

01.05.2020 15:43:411 tipů dát kritice tipKočkodan

Kdo vymyslel švédský stůl, to byla bedna.

 

Mimochodem – podle nějaké ankety mu prý dává většina lidí přednost dokonce i před pitevním. ;-)

01.05.2020 15:10:25dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ta restaurační partička je ve tvém podání, Přemku, opravdu jako z dob Vrchlického :-)

01.05.2020 14:24:14dát kritice tiprevírník

Už dávno víme, jaké mají naši páni hosté v restauraci u dvou Zdeňků báječné posezení. S chuťovčičkami a tankovou plzní. Číst si o něm je velká pohoda.

01.05.2020 13:20:09dát kritice tipvesuvanka

Dobře se mně četlo a pobavilo. Na popisované dobrůtky se sbíhaly sliny :-))). Asi bych také byla zvědavá na ďábelské koule (mám ráda jídla, která mají "grády" - feferonky mňam). Pan Bouček neprozradil, co to s ním udělalo a raději nenápadně zmizel . TIP

01.05.2020 12:33:13dát kritice tiplastgasp

Romane díky za zastavení a tip.

01.05.2020 10:32:20dát kritice tipR. L.

/*



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.