Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 452 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Dva roky prázdnin a trpké rodičovské vystřízlivění
datum / id03.05.2020 / 506527Vytisknout |
autorStargazer
kategorieFejetonyDalší dílo autora
témaKaždodenní
sbírkaObžaloba moderního světa,
zobrazeno665x
počet tipů1
v oblíbených0x
Prolog

Jako náctiletí jsme pod vlivem verneovek snili, jaké by to bylo mít dva roky prázdnin. Studentům jara léta páně dvoutisícího dvacátého se tento pradávný sen všech žáků (a také učitelů) téměř vyplnil...

Dva roky prázdnin a trpké rodičovské vystřízlivění

Jako náctiletí jsme pod vlivem verneovek snili, jaké by to bylo mít dva roky prázdnin. Studentům jara léta páně dvoutisícího dvacátého se tento pradávný sen všech žáků (a také učitelů) téměř vyplnil. Mocný moloch povstal a mávnutím kouzelného proutku jim ze dne na den na téměř šest měsíců odepřel přístup do škol. To naše generace se dočkala maximálně trapných třítýdenních prázdnin uhelných, za něž jsme navíc zaplatili smrtí jarního týdne volna a zákazem jednodenních třídních výletů. Ale ostatně proč ne, proč jim to vlastně nedopřát, vždyť to mají dnešní děti v této překotně měnící se době tak těžké…

            Akorát bylo přeci jen třeba se doma trochu učit a sem tam splnit nějaký ten úkol, co přišel od učitele. Nebylo toho zpravidla víc než na hodinu denně a odborníci na temná zákoutí dětské duše předesílali, že když rodiče nechají děti na pokoji, tak ony s přípravou do školy samy začnou. No, nezačaly… Řady rodičů, stejně jako já, zažily trpké vystřízlivění. Ono to s tou dětskou činorodostí a přirozenou chutí se učit novým věcem nebude zas tak horké. Jakmile shořela autorita instituce, vytvářená prostředím škol a pedagogů v ní, veškerá motivace žáků se vzdělávat lehla popelem.

            Rodiče stanuli před nelehkým úkolem, jak přinutit své děti k práci. Sedíte nad triviální matematickou slovní úlohou. Před vámi otrávený, znuděný a protivný potomek, neschopný samostatného uvažování. „Tak to nechápu! No a co jako!“ vyštěkne na vás drze objekt vaší všeobjímající lásky. A aureola nevinného, téměř posvátného dítěte se šmahem rozplývá. Není nic horšího než arogance opřená o hloupost. Nejenže skutečně existují líné a hloupé děti, ale celou tu dobu se skrývaly dokonce u vás doma, pod svícnem, tam, kde byla dosud největší temnota. Dokážeme si to však připustit? Zvládneme si přiznat, že nás teorie hyperprotektivního, rádoby respektujícího přístupu k dítěti léta jen umně vodily za nos? Žijeme v absurdní době. Represe a výhrůžky jsou v rozporu s příručkou moderního rodiče. Viníka netrestáme, ale naopak mu nabízíme pomoc, podporu a dbáme na naplňování jeho psychosociálních potřeb: „Vyhlásili, že zločin není a hřích už není. Nemáš-li Boha, jakýpak potom hřích?“

            Květen. Děti místo zahnívání v útrobách školních škamen blazeovaně dlí na lavičkách v parcích a užívají si nebývalého štěstí, které je tak náhle potkalo. Skrz novinový titulek ale ochranitel leviatan hřímá: „Podvedené děti!“ Kupuji jeden výtisk, usedám na lavičku, abych se dověděl, v čem že měly být podvedeny. „Distanční výuka ještě více prohloubila rozdíly, které mají žáci vytvořeny pro učení! Studentům byl odepřen rovný přístup ke vzdělání, spousta dětí nemá doma internet. Učitelé, neznámkujte, buďte k žákům v této pro ně tak těžké době laskaví. Je třeba slevit z objemu stanoveného učiva. Není žádoucí, aby se hodnocení žáků zhoršilo oproti jejich obvyklým výsledkům.“ Rovnostáři všech zemí, spojte se! Copak v přírodě existují dvě věci sobě rovné? Mrknu jedním okem po kontemplujících dětech, zakroutím nevěřícně hlavou, otáčím stránku a pokračuji v prapodivném čtení: „Jediné kolo přijímacích zkoušek na střední školy je podrazem na žáky! Maturitu by letos mohli získat všichni na základě výsledků přechozího studia, protože studenti neměli dostatečný čas na přípravu ke složení maturitní zkoušky.“

            Za zlatých časů českého školství sloužil k přípravě na maturitu tzv. svaťák. Málokdo věnoval (či si snad vůbec mohl dovolit obětovat) přípravě na zkoušku dospělosti víc než tento jediný týden. Dostal snad kdy někdo víc volného času k přípravě než právě letošní maturanti? Úroveň maturitní zkoušky se postupem let podstatně snížila. Podivnou nepřímou úměrou se však také rok od roku snižuje schopnost končících středoškoláků maturitní zkoušku úspěšně vykonat. Nemůže to být snad také tím, že my, dnešní rodiče, nezvládáme naše děti přimět k zodpovědnosti za jejich vlastní životy? Po zkušenosti s domácím vzdělávání je navýsost jasné, že přirozenou psychosociální potřebou dítěte dnešního věku opravdu není touha po vědění.       

            Ač se z pandemické situace urputně snažíme vydolovat výstupy k dalšímu prázdnému bádání a získat tak podklady k sepisování čerstvých líbivých metodik, uzavření škol neukázalo vůbec nic nového. Učitel lacině exhibující před webkamerou, aby zákonným zástupcům ukázal, jak mu na jejich dětech záleží, není o nic lepší než zkušený odborník doporučující vhodnou literaturu k samostudiu. Stejně tak se projevilo, že online výuka nemůže nikdy dostatečně nahradit frontální výuku klasického, autoritativního školství. Dobrý žák zůstal dobrým žákem, špatný žák žákem špatným. Nevzdělavatelné žáky, zuby nehty se bránící vzdělání jak v běžném, tak online režimu (ty údajně neexistující, na nichž však společnosti v současnosti nejvíc záleží), školy po zásluze ohlásily na OSPOD. „Rovnost je pouze v duchovní důstojnosti lidí. Když se nejzhýralejší boháč zastydí před chuďasem za své bohatství a když chuďas uvidí jeho pokoru, porozumí mu, s radostí mu vyjde vstříc a vlídně uvítá jeho bohabojný stud.“

            Každá uměle vytvořená, nivelizující rovnost má vždy zločinný charakter…




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

07.05.2020 19:27:09dát kritice tipEntropia

M1: Pokud existují lepší učební metody, proč ne, měly by se šířit. Co se týče techniky, mluvím o ní v kontextu s etikou. Veškerá technika se dá zneužít (doplň si). Zneužití je i to, když rodiče posadí dítě před počítač nebo dají dvouletému dítěti na hraní mobil. Ale o tom už byla řeč pod jiným dílem tohoto autora, tak bych se nerada opakovala.

06.05.2020 22:11:241 tipů smazaný uživatel
smazaný uživatel
05.05.2020 20:21:49dát kritice tipStargazer

Entropia, souhlasím s Tebou. Ano, díky pokroku degenerujeme, to jsou i moje slova. Že děti nemají motivaci mi ale vadí. I současný, podivný hloupý svět může zase dávat smysl. Prostě se mi tomu nechce podvolovat: "lidstvo degenerujee, tak co po dětech vlastně chceme." Raději bych s tím zkusil ještě něco dělat... Díky za konstruktivní komentář.  

05.05.2020 17:03:04dát kritice tipEntropia

Jsou věci, které se jinak než mechanickým biflovacím drilem naučit nedají. Násobilka, slovíčka. Nepomůže tu žádná logika, žádná učební metoda hrou, aspoň nic takového zatím nevynalezli. Kalkulačka, internet v mobilu, nic nenahradí to, co má člověk v hlavě. 

Na druhou stranu, proč by děti měly podstupovat tak extrémní nepohodlí, když konečným cílem a smyslem veškerého pokroku je extrémní pohodlí (závislost na technice, svět nesmyslného konzumu) jako životní program. V konečném důsledku to vede k degeneraci mozku. Výzkumy ukazují, že hloupneme, díky GPS upadá schopnost orientace, degenerují i vztahy, přesouvají se do virtuálna, přibývá singles atd.

Ve svých knihách se fyzik a popularizátor vědy Michio Kaku zamýšlí nad hranicemi, kam až může zajít věda ve svých možnostech. Vychází z tzv. Kardašovovy škály, která předpokládá hypotetické tři vývojové stupně civilizace. První stupeň by měl ovládnout čistou energii. Atd. atd. Měla jsem z toho dojem, že je to sci-fi o ovládnutí vesmíru, jakási megalomanická hra na bohy, která nemůže dobře skončit. Ale jen do doby, než zmínil etický aspekt věci. Lidstvo by muselo svou kořistnickou mentalitu úplně přebudovat. Nemohlo by svůj potenciál nadále vyčerpávat vnitřními rozpory atd. Nešlo by už o pokrok pro pokrok, ale o poznání pro poznání. A přežití v entropickém vesmíru. Nevím, nakolik je to vše naivní utopie, ale naše civilizace, co se týče nejen technických, ale právě těch etických předpokladů, prý není snad ani na stupni nula. Tak se nediv, že děti nemají žádnou motivaci. Když všechno je podkopané jaksi neuchopitelným, podvědomým pocitem nesmyslnosti.

04.05.2020 20:35:00dát kritice tiplastgasp

Nepovedený pokus o zobecnění transferu vědomostí a znalostí mezi školou a žáky za situace stavu nouze  jednoho "Rodiče :-)". Skepse nepřinášející řešení, jen odsudek. 

04.05.2020 11:58:20smazaný uživatel
smazaný uživatel
04.05.2020 10:55:51dát kritice tipStargazer

Mandragora, člověk se může stát vzdělaným v každém systému. Chybí jediné... musí sám chtít. A právě ta chuť dnes mladým fatálně schází... 

04.05.2020 10:03:26smazaný uživatel
smazaný uživatel
03.05.2020 22:12:42dát kritice tipStargazer

Takže se v mnoha bodech shodneme, Aleši Nováku. Díky za komentář.

03.05.2020 22:05:50dát kritice tipMajaks

A další porce sraček zhnuseného dementa.

03.05.2020 21:49:57dát kritice tipaleš-novák

Povinná je školní docházka, nikoli učíTelka. Jestli rodiče dokáží motivovat své děti k učení, je jen dobře, ale stavět na tom hodnocení je nesmysl. Odkládat maturitu je taky nesmysl, svaťák trvající dva měsíce je nebývalý luxus.

03.05.2020 19:03:54dát kritice tipStargazer

A co je na této situaci (minimálně pro děti) nelehkého..?

03.05.2020 18:59:20dát kritice tipatkij
redaktor poezie

Tak to tě upřímně lituji. Já mám možnost nahlédnout do situace z obou stran, tudíž realisticky. A takto černě bych soucasnou, obecně nelehkou  situaci nezhodnotila ani náhodou. Nesouhlasím s téměř žádným bodem tvých názorů. Ale je to o zkušenosti jednotlivce. Mám tedy zřejmé veliké štěstí. 

03.05.2020 18:46:52dát kritice tipStargazer

Rodič :-)

03.05.2020 18:39:31dát kritice tipatkij
redaktor poezie

Milý autore, ty jsi učitel nebo domácí vyučovatel? Zajímá mě,  kde jsi načerpal podklady k tomuto "dílu".



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor