Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 437 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+10 neviditelných
Fenomenální láska
datum / id03.05.2020 / 506533Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno89x
počet tipů9
v oblíbených1x
Fenomenální láska
Případ smutné obhajoby
Šlo o případ smutné obhajoby: hrozilo mu 500 let, v lepším případě; v horším doživotí. Rodrigo, člen mexického kartelu Zetas, se provinil řadou špatností: mnoho lidí rozpustil v kyselině, zaživa, anebo je rozporcoval motorovou pilou z Walmartu. Nikdo mu neřekl, že se to nedělá, divil se pak na policejní stanici. To nebude stačit, radil mu obhájce a doporučoval odvolat se na genovou zátěž starých aztéků s jejich krutými zvyklostmi. Ten kujón, nestačil se divit starý arizonský soudce Pepe Lichas, když četl smělý přípis obhajoby. Případ dostal soudce Pepe Lichas, klidnil obhájce Rodriga, je to arizonská stará puška, s trochou štěstí dostanete 500 let a po půlce jste doma. Rodrigo se zasnil, už se viděl se svou señoritou, jak se válejí na pláži v zálivu, jak se radují v bílém povlečení a on jí šeptá něžně Moje Rito a jak se pak navzájem krmí žvancem burrito.. Hlavní je mít dobrého obhájce, pomyslel si už docela klidný Rodrigo. Hlavní je mít spokojeného klienta, zaklapl kufřík advokát a vydal se domů.
 
 
Jonáš a velryba
Nad sklenkami tichého moštu, unaveni seděli na verandě. Mezi tučnými ňadry a krajkou bílé podprsenky měla zastrčenu bankovku, kterou jí dal. Cenila na něj zlaté zuby. On hleděl střídavě na ni a na kopce, mezi něž pomalu padalo slunce; její radosti neuměl přidat žádný další rozměr. "Je čas," pověděl pak. Zvedla se; ocitl se na chvíli ve stínu jejího mohutného břicha. Odešla. Pozoroval pastel červánků, dopíjel tichý mošt a přemýšlel o svobodě.
 
 
Fenomenální láska
Dorazila načas. Postavil na čaj. "Fruit kiss, nebo Temná vášeň?" dal jí vybrat. "Temná vášeň," usmála se a tím trochu uvolnila sevření, jaké padá na všechny milence v hodině květu; vždyť "kdo se bojí a kdo nebojí, když je s cizí ženou v cizím pokoji". Zalil bylinkový čaj, donesl dva hrnky na stolek u pohovky, přisedl si a mlčel. Chvíli mlčela s ním, pak ale zapředla obvyklá témata a kosmické ticho obrátila v řečný šum země. Chvíli se na ni díval, pak vstal, sáhl do knihovny pro modrou knihu vázanou v hrubém plátně, poklepal prstem na titul a řekl: "Heidegger, Bytí a čas. Pojďme si číst a povídat o jeho filosofii." Zarazila se; takový návrh nečekala. Zatímco překvapená mlčela, listoval v knize s pohledem upřeným na ni, jako když zkušený karetní hráč míchá karty ve vzduchu a hledí na svého soupeře. "No, to nevím, jestli tomu budu rozumět," odpověděla konečně nesměle. "To nevadí, já tomu taky nerozumím," snažil se ji uklidnit a rozevřel knihu, jako by už slyšel souhlas. "A nechceš mi raději povědět, co rád děláš ve volném čase?" naivně se snažila ještě zvrátit situaci na bitevním poli večera. Zalomil pohled do knihy a už docela okázale obracel stránky. Rozhodla se použít poslední zbraně: usmívala se na něj jako by píšťalou višňových rtů chtěla hypnotizovat rozdrážděnou kobru a pomalu si rozepínala knoflíčky halenky. "Nepustíš hudbu?" Mlčky sledoval, co se stane. Když už její ňadra svítila do pokoje světlem tisíců sluncí, pověděl: "Chtěl bych je situovat v horizontu, který je jako takové nechá vyjevit." "A to je jak?" přimhouřila oči a pootevřela rty, jako by měl přijít útok. "Předně je třeba odlišit, co se jeví, a co jevu umožňuje, aby se ukázal." S prsty položenými stále přes jemnou pleť bělounké záplavy, již uvolnila ve jménu lásky, měnila výraz, aniž by to on mohl postřehnout. "Neskrývám, že otevřenost takovému tázání je zdrojem mého znepokojení." Jako zvíře zahnané do kouta vyrazila: s prsem v ruce přistoupila k jeho tváři a tmavým hrotem mu ho tlačila do úst. Chtěla ho zkojit jako matka hladové uřváně, chtěla vést výkon rozhodnutí lásky, chtěla mu prostě zacpat hubu a sama z toho něco mít. Dusil se, ale přežil, a nakonec se mu to i líbilo.



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

07.05.2020 21:07:28dát kritice tiplastgasp

Samostatně jistě dobře napsáno. Spojovat zde lásku je problematické téma. Nepojmenovaný citát ve třetí části trochu nesouvisí s jistým vařením čaje a vyhmátnutím knihy, nemohl být v cizím pokoji, nebo to tam musel velmi dobře znát. Pokud jde ve finále o soulož, je to velmi zdobně vylíčeno. 

04.05.2020 11:00:30dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Každý ten příběh stojí zato, aby si ho člověk vychutnal. Když ale čtu tři hned po sobě, z každého se cosi ztratí.

03.05.2020 22:12:41dát kritice tipBenetka

Nooo...  Tak já se bojim vždycky. Ale pěkné to máš hezky se mi to četlo... :) 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.