Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 443 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Život na laně i pod ním
datum / id07.05.2020 / 506649Vytisknout |
autortrojort
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno212x
počet tipů11
v oblíbených0x
Život na laně i pod ním

    „U nás na vsi byli občas kejklíři a provazochodci. Postavili si takové vysoké stožáry, aby mezi nimi mohli natáhnout lana a producírovat se. Já ale neměl nikdy takové atrakce rád. Jenom mě rozbolel žaludek,“ řekl muž, co vypadal trochu jako Johnny Deep v roli piráta, protože měl zrovna tak ušmouchanej obličej.

    „Tak jsem šel raději navštívit pojízdný zvěřinec,“ pokračoval ve výkladu.
    „Pár otlučenejch maringotek natřených na zeleno. Postavený tak, aby tvořily uličku. Klece s vypelichanejma tvorama, co dosluhovali svou cirkusovou slávu,“ řekl Johnny D., který nakukoval do kontejnerů. 
   
    „Jaký to asi je, když vymírá takovej živočišnej druh?“ zeptal se s uhrovitou naivitou mládenec, co nahlížel do kontejneru vedle něj.
    „Jaký to asi je, když máš čím dál tím míň kamarádů?“ řekl a sklouzl do útrob odpadků.

    „Pět korun a mohl jsi jít dovnitř,“ pokračoval ve výkladu Johnny D. a opřel se o naloženou káru.
    „Přiznám se, že si pamatuji především lva. Když jsem procházel kolem jeho klece, tak se totiž posadil. Najednou byl tak obrovskej,“ řekl a otřásl se.
    „Dorazil jsem na konec uličky, kde jsem se měl obrátit a jít zpátky. Jenže jsem měl dřevěný nohy.“
   
     „Proč se vlastně lidi nudí?“ vystřelil mladík akademickou otázku z nitra kontejneru, aby se objevil se dvěma knihami, které měli tvrdou vazbu potřísněnou hořčicí a ještě něčím těžko definovatelným.
    „Bejt trochu pozadu je nejspíš čas navíc,“ vyslovil myšlenku, když se o něj otřela vzpomínka studia na teologické fakultě, a upustil obě knihy zpět na dno kontejneru. 

„Hledal jsem očima na zemi kámen,“ pokračoval Johnny D. zapřený o káru plnou nepotřebných věcí pro bývalé majitele.
„Hodit kamenem. Možná první úkon, co člověk vědomě učinil. Vždy to začíná a končí kamením. Kámen je to nejstabilnější, co tato planeta nabízí,“ vykládal, když si zapaloval cigaretu a jeho mladší druh opět zmizel v nekonečnu vyhozených dní.
„Kámen je ta nejsolidnější skutečnost. Pokud tedy člověk není malej fracek a v cestě mu nestojí lev. Co na tom, že byl v kleci?“

„Hodily by se do místnosti s gilotinou nějaké veselé kachlíčky?“ ozvalo se z kontejneru.
Ta věta na okamžik vyrazila muži vzpomínku z hlavy.
Snad přivolala jinou vzpomínku.
    Byl to jen okamžik.

„No nic se mi nestalo a domů jsem se dostal. Taky, co bych mohl chtít za pět korun?“ řekl dvojník J. D., a náklad o nějž byl opřen se s rachotem sesypal z káry.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

10.05.2020 09:17:29dát kritice tiptrojort

...hlavně, když srdce není kamenné...

07.05.2020 14:53:01dát kritice tiplawenderr

vždycky si říkám, kam na ty lidi chodíš ... :) takový přece nejsou ...

Jsou.

07.05.2020 12:14:19dát kritice tipblacksabbath

Také jsem se na ně chodívala dívat....lano měli natažené z věže kostela až k nějaké tyči.....mně se to líbílo......jestli to bylo za bůra nevím......    „Jaký to asi je, když vymírá takovej živočišnej druh?“ „Jaký to asi je, když máš čím dál tím míň kamarádů? „Proč se vlastně lidi nudí?“....... otázky bez odpovědí......čtenáři zahloubej se a odpověz si sám.................P.S. Luboš měl na mysli určítě (Flint)stouni.......

07.05.2020 10:34:41dát kritice tipNorsko 1

Náklad o nějž byl opřen určitě zaslouží tip

07.05.2020 10:34:29dát kritice tipKočkodan

 

„Kámen je to nejstabilnější, co tato planeta nabízí“

 

Ano, to nám dokazují i Stouni. ;-)

 

Mimochodem – u tvých dílek se clovek (nebo tedy aspon já) nenudí.

07.05.2020 10:33:37dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Hezká konfrontace pohledů na svět. 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.