Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Meinhard a Julie

11. 05. 2020
5
5
460
Autor
Movsar

Meinhard a Julie

Vzduch voněl jarem, ptáci zpívali od časného rána, kvetly třešně a Meinhard, jako všichni, věděl, že se blíží konec. V karlínských kasárnách zůstalo už jen pár jeho kamarádů, ostatní neznal, byli to nově naverbovaní vojáci většinou ze Saska, vlastně ještě děti. Když mohl, unikal za Julinkou, do sousedních Bubnů to měl jen přes řeku a nábřeží. Milovala jeho černou uniformu, naleštěné vysoké boty, stříbrnou pásku na manžetě prošívanou starobylým písmem, jen smrtihlav na čepici ji trochu děsil. Většinou si vyšli na kávu a zákusek k Zeithamlům anebo se prošli až k občanské plovárně, kde točili báječnou limonádu. Zapleteni do sebe prsty, odcházeli pak do jejího pokojíčku. Tam se dlouho líbali, ani po mnoha měsících se toho nemohli nabažit. Když padla tma, zapalovala petrolejovou lampu a pod třepotavým plamenem se pak k sobě nazí tiskli v nejněžnějším objetí. K jejímu smutku na noc odcházel, nemohl jinak. Dlouho nenáviděla ten májový den, kdy takto odešel a už se neukázal.

 

Tma prvního nepokoje

V hřebenské zatáčce na kmeni stromu visí věneček z pampelišek. V noci ho sem odložila dívenka, již přemluvil hoch k lásce. Opatrně z ní všechno sundal, jen žlutou svatozář ponechal hořet do tmy prvního nepokoje. A když bylo po všem, s očima upřenýma k rozpálenému kousku ještě chladné země sundala ji sama. A pak vystoupali k Strahovu a dlouho mlčky hleděli k světélkujícímu oceánu města.

 

Zvony

Kdo z nás vlastně ví, jak "vyzváňajů ty veličské zvony". Víme ale, jak pohánějí k obědu ty v naší čtvrti. A nejlíp víme, jak po setmění tluče srdénko, když je úzko. A nikdo je neslyší, jenom my...

 

 


5 názorů

Josephina
21. 05. 2020
Dát tip

a můj tatík tam kolem nich někde běhal v kraťasech jako malej kluk ...


Movsar
10. 05. 2020
Dát tip aleš-novák

Díky za čtení a zprávy.

Ani, snažil jsem se upozornit na rozdíl pohledů: nahlíženo veřejnou optikou dějin, je Meinhard zločinec a Julie kolaborantka; nahlíženo soukromou optikou paměti, jsou oba nešťastní milenci. Ty pohledy nelze smířit, jen o nich psát.


Meinhard možná bude mít brzy někde pomník...tolik toho musel vytrpět...


parádní....*/**********


Gora
09. 05. 2020
Dát tip

Jiný pohled na ty slavné májové dny... i věneček a zvony pěkné...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru