Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bylo napsáno I.

Výběr: Gora, atkij
11. 05. 2020
12
11
850
Autor
mezimraky

pár textů o mně

 

Prolog

 

Všichni jsme - Na stopě !

    Mrtví na lovu živí loveni *

 

a přátelé ? Chtějí po mně

krátké srozumitelné básně Ti ostatní

chtějí také krátké srozumitelné básně

Dokonce i já sám se snažím psát krátce

srozumitelně Své úlovky Trofeje Tiše pokládám

vedle sebe na čistý neposkvrněný list

 

Je slyšet zběsilá střelba

Papír se zvolna zaplňuje Dalšími

mrtvolnými těly Až když se opět prostřílím

prázdným neposkvrněným papírem Vím

že kdosi po mně chce / další krátkou

srozumitelnou báseň

 

-----

* Frank O´Hara

 

 

Sonet o mlsném otáčení hlavou

 

Hned zpočátku Vás musím přátelsky varovat

Čtěte ! Jest-li chcete Protože vidět cokoliv očima

je přeci tak snadné A mlsně rozhlížet se jako srna

zase tak dráždivé S tímto vědomím můžete dál

 

Ale nepodléhejte klamu Toto není báseň !

Toto nejsou moje slova přestože ode mne

Toto nejsou moje myšlenky přestože skrze mne

Toto jsou pouze vyhladovělí blahoskloní supi

 

Tak jako oni lze shlížet z vrcholků kopců do údolí

za krásného slunečného odpoledne V poryvech větru

čechrat brka Očima bloudít krajinou kde blahem

 

tetelí se vzduch Tady lze mlsně otáčet hlavou Dráždivě

rozhlížet se Tím co jsem napsal Kulinářskými zobany

pak na dlouhých zakrvácených krcích Rvát maso

 

 

Jen pro radost a potěšení

 

Konečně jsem se rozhod

Napíšu Nesmrtelnou báseň

Bude tam všechno

 

Sex Láska a tak

však víte Začnu nejspíš

nějakým optimistickým poselstvím

 

Co třeba 

   Na obloze se zjevují

   neblahá znamení

 

Je to dobrý / moc dobrý

Zřejmě ale začnu

úplně jinak

 

Koupím si velký slovník

Vyškrtám a zpřeházím slova

Budu se s tím mořit

 

ale pořád

to nebude ono

Nakonec vznikne tahle

 

Nesmrtelná báseň

která stejně není

k ničemu

 

Zaplaťpámbůh !

 

 

Marně

 

Pozoruji šneky v zasviněným

akváriu Úpějí za sklem

Ódu na radost

 

Jak sebemrskač pátrám po ulitě

Kamenem čeřím oblohu

Vyhlížím boží oko

 

 

Zničehonic neustálý šerif

 

Mé vnitřní prostory jako krajina

Vítr uhání sem a zase tam Koleje

položeny přes písečné pláně

Ale kam vedou ?

 

Vzpomínky jako příkrov Násep

Vlak stojí Stromy zběsile utíkají

a křičí Roky seřazeny jako

stáda krav

 

Znenadání píšťala

Co uslyšíš ? Pistolníku

 

Na její povel Posmutnělé ticho

Oloupené tak zlověstně že nakonec

přece jen zařízne ...

 

- Na potvoru jak nikdo nikde -

 

Na jeho znamení Poslové

jež konečně vyrážejí

splnit svůj slib

Kdo by je čekal

 

Právě teď Zničehonic

ve vlasech

 

hrudi ale i jinde

První šedivé chlupy

Derou se ven

 

 

Drobky na stole

 

I.

 

Hledal jsem

dlouho jedno

slovo  Když jsem

ho našel  Zvíře

s temnýma očkama

páslo se na mé

bezradnosti

 

II.

 

O literatuře

nevím nic

Připadá mi

jako vyplněný

formulář  -  Žádost

o trochu pozornosti

Ježíš  Šplhající

nedočkavého

kříže

 

 

Postupná degradace

 

Stává se ze mě mrzout

Neodpovídám na pozdravy

Boty nechávám v předsíni

a děti se mě bojí

 

Tyhlety představy

jdou se mnou jak vítr s kopce

a závistivá Samota co by okradla

nejraději i sama sebe

 

najednou lísá se ke mně

jak vypakovaná děvka

z ulice Pro drobný obolus

Ale já už nejsem tím

 

čím jsem býval Ostražitým

ve střehu a střízlivým na úsudku

Stává se ze mě mrzout Po večerech

píšu na kluzkém břehu

 

Zasraná haiku

abych nebyl Tak sám

Dokonce snad i kvůli ní

začnu platit sociální pojištění

 

 

Jak udělat tlustou čáru

 

 

Už mám jen 

ostrý nůž Špínu 

ve dřezu a starý chleba

 

Nůž vrat´ pochvě Špínu 

polituj Nadrob 

chleba 

 

Než 

odejdeš 

Otevři okna

 

 

Co všechno jsem snědl a vypil

 

Všechno jsem snědl Všechno vypil Nezbylo nic

To všechno je dávno A zlé pryč Snědl jsem mládí

I to je fuč V břiše mi kručí Ted´si mruč Snědl jsem 

vejce česnek cibuli i psí sádlo na moji kebuli Šilhám 

z hladu Mám vidiny Jen prázdná lednice Straší v kuchyni

 

 

Ztracenej jak

 

Míval jsem

auto ledničku i holku

Kdysi Nebyl jsem

 

Ted´ Ztracenej

jak mýval

Jsem

 

 

V sadě

 

Býval jsem upřímný

ale dozvěděli se to lidi

 

Hlupák Ještě to vytrubuje

I ted´ Kdy kosa brousí kámen 

 

Občas něco vytroubím 

Je nasnadě V trupím sadě 

 

nebudu vyhlížet 

Mladě

 

 

Epitaf

 

                                             Kdysi jsem kamsi šel

Bůh ví zdali 

tam už 

 

Nejsem

 


11 názorů

mezimraky
13. 05. 2020
Dát tip

Děkuji, za návštěvu, názory a chápu, že ta moje poloha nebude vždy ladit každýmu


Výborné momentky .-) některé tedy ovšem zaujaly více než jiné :-)


lawenderr
12. 05. 2020
Dát tip

líbí se mi zvíře s temnýma očkama:) ... přišla jsem si najednou hrozně dopadeně:D


Entropia
11. 05. 2020
Dát tip Lerak12

Za epitaf :)


mezimraky
11. 05. 2020
Dát tip

Díky snad i veselejší i méně polopatický příjdou


Bačkovský
11. 05. 2020
Dát tip

Doufám, že nejsi v smutku, za epitaf zejména Tě chválím. Taky patřím k těm, co po Tobě chtějí krátký básně, ale nemusí být uplně srozumitelný. 


mezimraky
11. 05. 2020
Dát tip Gora

Takhle na mě nemůžete, já jsem plachej :)


atkij
11. 05. 2020
Dát tip Gora

Milý mezimraky, oblibuju si Tě. Parádní texty.


Gora
11. 05. 2020
Dát tip

Skvělá cesta po tvých verších. Prolog je správně ironický, sonet o nebásni také parádní, všechno směřuje k Postupné degradaci:-)... líbí se mi, jak střídáš smutek s nadějí... až po epitaf, který skutečně připomíná haiku...


Alegna
11. 05. 2020
Dát tip Gora

našla jsem si... a se..., ty tvoje kratší texty mají pro mě větší váhu *


Andělka1
11. 05. 2020
Dát tip

To plyne...až dolů. Hezky.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru