Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

krajiny deště

Výběr: egil, Karpatský knihomoľ, Zbora
15. 05. 2020
28
17
1813
Autor
Marlen

I.

na hrudi kámen a v něm
třepotavý les

míhání světel
v dálce nad jezerem
i já musím vcházet
do mrtvých krajin
kterými už dávno nikdo nechodí

na cestách
obložených kupami zapomenutých klád
čtu v blátě po bagrech
pod mokrým listím kopřiv
hledám harampádí

kdysi tu někdo byl
a snad zanechal vzkaz
který by ještě mohl být k přečtení

než se uzavře čas
jako bažina

běžím

běžím a chytám mlhu do dlaní

II.

mělo by se
procházet dnem šálku
posetým čajovými lístky?

cesty tu vedou jenom
do míst
na kterých už dávno
roste jen plevel

a minulost jako
jeho kořeny
prorůstá
našimi tvářemi
v sítě vrásek
žilek
a nervových zakončení

(borovice ovinuté přes kamení ve skalách
hniloba a mušky
které světélkují)

takoví jsme
a snad nejen takoví
když nám o půlnoci zvony
připomínají
kolik už je ve vzduchu tmy
(na laně rozhoupaný kostelník
se jí také trochu nalokal
jen po paměti hledá
vytlučenou pojistku světla)

prodírám se lesem
jako zvíře vystrašené krajinou
která mu nepatří
chci dojít k asfaltovému břehu
u první svítilny zaklepat
a zapomenout

za chůze hledám v rose na stéblech
jiskřičky odvahy
na obloze někdo vytloukl celé pláně
až zarostly ostřicí
ale těžko říct
jestli se to počítá

ať je to jakkoli
poslední kus za mě
dojdou mé bosé nohy
pak svléknu tmu
jako příliš hrubý šat

a budu přitom myslet
na krajinu která padá v kapkách deště na jinou

na paže sevřené okovy věder
na boky rozhoupané na lanech
na rty a rty
a na to dlouhé pšššš
mezi nimi


17 názorů

Josephina
07. 06. 2020
Dát tip

krása romantická, starobylá


per_zay
29. 05. 2020
Dát tip

hmmm ... T


Zbora
27. 05. 2020
Dát tip blacksabbath

Mně se líbí tak, jak je. Má zvláštní, mile zadumanou atmosféru samoty.


vk
25. 05. 2020
Dát tip

napr. mŕtva krajina má na mňa menší poetický účinok ako čas miznúci v bažine, najmä preto, že mŕtva krajina, ktorou nikto nechodí, je všeobecný opis a čas miznúci v bažine je akčný a originálnejší


Luzz
18. 05. 2020
Dát tip

použití některých slovních spojení - třeba jiskřičky odvahy na stéblech, tma jako příliš hrubý šat... pro mě už je to příliš.

(to je to, co (mi) text rozostřuje, rozmělňuje.)


Marlen
18. 05. 2020
Dát tip

Joa všem díky, vážím si Vašeho času :)


Marlen
18. 05. 2020
Dát tip

Díky za doplnění, Mandragoro1.

Jinak, Cvrčko, nerozpoložení samozřejmě beru... O to víc, že moje texty bejvaj dlouhý, takže to chce přecejen trochu energie...

Karpatský knihomol neumím v telefonu háček nad l, pardon) - díky za pohled, já v té pasáži dala přednost sdělnosti před poetikou a možná to nebylo správně, ještě se nad tím určitě zamyslím :)

Luzz - asi chápu, co myslíš rozmělněným sdělením, ale ta přepoetizovanost - co přesně tím myslíš?

vk - o tu všeobecnost se asi vlastně snažím. Až teď mi poprvý došlo, že to možná není dobře... Hm. Asi by mi pomohlo, kdybys měl čas trochu rozvést, proč a kde v tom vidíš problém, ten jeden příklad mi moc nenapověděl, potřebovala bych to asi trochu víc polopatě...


vk
18. 05. 2020
Dát tip

k názorom uvedeným nižšie by som dodal, že poetické obrázky krajiny miestami fungujú (než se uzavře čas jako bažina), ale miestami ma to nechytá, je to také všeobecné, abstraktné poetické blabla i já musím vcházet do mrtvých krajin kterými už dávno nikdo nechodí 


Luzz
17. 05. 2020
Dát tip

místy je to pro mě "přepoetizované", hlavně ta druhá (trochu se tam rozmělňuje sdělení, tedy aspoň pro mě)... ale za ty mrtvý krajiny, harampádí, les a celkovou atmosféru tip.


Opakovane som si prečítal, obe časti dobré, za II. výber. V nej sa mi zdá tretia strofa (a minulost jako...) zbytočne nepoeticky opisná a asi aj nepotrebná.


cvrcka
16. 05. 2020
Dát tip

Mně k tomu přitáhl už poněkolikáté název. 

Ten me fakt natesil.  Smula je, ze asi nejsem momentálně v moc poetickem módu vnímání. Na poprvé jsem pozornost ztratila hned po pár verších,  nakonec dočetla z osobní zainteresovanosti vůči autorovi.

Nejsem schopna se vcítit a sžít s mlhou. Jsem v období řezů. Takže by mě nejspíš uspokojila prutrz. :) njn. Třeba časem :) 


Marlen
16. 05. 2020
Dát tip

Děkuju oběma za obšírnější zamyšlení, osobně mi ta II. také připadá lepší,  I. nechávám hlavně proto, že by mi připadalo nepoctivé nezaznamenat cestu, která k té II. vedla, píšu zkrátka tak, že postupně procházím do obrazů, od jednoduchých tahů velkým štětcem po záblesk inspirace.


Když srovnám jedničku z dvojkou v prvních verších, II. mě zaujala víc a rozdychtila zvláštním a neodroleným obrazem - procházení dnem šálku s čajovými lístky.

V I. mě hned mírně odradil kámen na hrudi. Podle mého názoru je zde víc takových veršů - mrtvá krajina amlha ve dlaních

Ale abych furt neremcal, I i II jsou silné sdělením a počet veršů silných a neotřelých jasně převládá nad minimem, o kterém píšu výše.

Tip zcela jasně.

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru