Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

makro noci

16. 05. 2020
18
39
2215
Autor
Philogyny

věnováno

 

Fotím domy poházený

po horizontu mezi kmeny

jenom tak ladem  

den                                                                     foukáš mi do očí malý ostrý vrány

                                                                            pak ráno prší

                                                                            čert ví proč

 

nebudu se kát, nebudu nosit po kapsách

okamžiky v rozcuchaným peří

věřit

divoká zvířata v lomu snění:

zkameněla u jezera Natron

 

někdy, někdy

je mi zvláštní smutno

jako když se stmívá a 

sluneční hodiny ptákům utnou

hlas

 

zbudou jen ti se žlutýma očima

-

-

-

 

ukolébavka

___

Je úplněk

usínám, ruce sevřené pod prsy

pode mnou dvě prkna

(jednou mi z nich stlučeš máry)

a rým?

 

usni, můj andílku usni

do kolébky z bukového dřeva

mrazem 

prokousni mi krk

-

pak budu se ti třeba

zdát

do ranního větru

do medu 

do tajemství, co je dům

-

-

-

budu se ti zdát

budu

budu

budu

budu

budu

budu

i s tím svým šílenstvím

 

vím to

 

 

 

 


39 názorů

Philogyny
20. 05. 2020
Dát tip

děkuji  :) 



Philogyny
19. 05. 2020
Dát tip

pro Helen, agáta5, trojort, Alegna

Děkuji za zastavení a přípis. 


Philogyny
18. 05. 2020
Dát tip Helen Zaurak

pro a2a2a

Načetla koment a přemýšlela, co napsat. Jsou to přepisy dopisů. Úpravami by ztratily svůj význam. Ukolébavku psala v bučinách na visutém posedu, spala v něm...původně jsem tam měla za názvem datum  6/7. 5. 2020. 

Já vnímám básně spíš jako pocit. Co se mi snaží sdělit, zatajit... Když čtu některé lidi, tak někdy žasnu nad tou krásou slov. Vychutnávám si to. Jako vytříbené pití. Třeba. Každý člověk to má nastavený jinak a není to o věku. A tak děkuji, vážím si každého slova. 

 


Alegna
18. 05. 2020
Dát tip

tady toho je napsaného, tak já jen, že se mi verše líbí*


trojort
18. 05. 2020
Dát tip

...jako když se sluneční hodiny roztečou v polárkovém dortu...


agáta5
17. 05. 2020
Dát tip

já jen "achich"... líbí, nic není zbytečné, žádné slovo - protože slovo potřebujeme, my ženy uachichované :))))


Vracím se k Tvému textu, Phil, je nádherný... ani v nejmenším není splácaný z holčičí nudy, je silný, odvážný, zároveň křehký... poetický.


a2a2a
17. 05. 2020
Dát tip Gora

Jsou zde rozdílné kritiky a dlužno dodat, že i ty málo příznivé mají něco do sebe. U mne výrazně převažuje příznivý dojem. Ano, přísně vzato, zkušenému oku mohou překážet a překáží zbytečné obrazy navíc, ale nepůsobí tak, že by šlo o cílené exhibice jako spíše sympatickou touhu dát zadost spontánnosti.

Pokud jde o ty zbytečné obrazy navíc, tam nejenže jde o jakési zakalení sdělení, ale i o zmatečnost. např. v první sloce ...mezi kmeny..., zřejmě má jít o stromy. Pokud ovšem napíšu mezi kmeny, pak se podbízí skládky pokácených stromů nebo usychající stromy, ale to už svádí obsah jinam. První sloka mi vůbec nějak do kontextu básně nepasuje. Naopak za krásný považuji vložený monolog proloženým písmem (2. sloka), ta je možná nejlyričtějším a nejčistším místem první básně. Třetí sloka je příkladem toho, jak jsem již napsal, jak chceš v dobrém dostát své spontánnosti. Bohatě a lépe by slušely jen první dva verše. A pak bych vypustil zcela poslední dva řádky. Znovu něco, co se sdělením nesouvistí a má spíše zkrášlující efekt. Jen pro lepší představu, jak mám občas ve zvyku, napíšu zde svou verzi, která nic nepřidává, jen ubírá. Zdůrazňuji, že nevnucuji svůj pohled. Naopak, není vůbec na škodu rozepsat se tak, jak srdce káže. Ubrat se dá vždy a každý z nás musí ujít cestu, aby vnímal, kde přímočarost nemusí řezat, ale otevírat

Foukáš mi do očí malý ostrý vrány

pak ráno prší

čert ví proč.

 

Nebudu se kát, nebudu nosit po kapsách

okamžiky v rozcuchaným peří

 

Někdy, někdy

je mi zvláštní smutno

jako když se stmívá a 

sluneční hodiny ptákům utnou

hlas

-------------------------------------------------------

U ukolébavky platí totéž co u první básně. Např. hned v první sloce třetí a čtvrtý verš zbytečný, tlačí na city a to ještě hodně sentimentálním způsobem. Už ruce sepnuté pod prsy jsou naprosto dostačující. Také ...Je úplněk... je zavádějící, když ho dál v básni nevyužíváš a pak stačí napsat ...Usínám...., protože čtenáři s velkou pravděpodobností dojde, že bude nejspíš večer. Druhá sloka hezká, i ta kolébka z bukového dřeva, která by se mohla zdát kýčem, je pro mne na místě, evokuje návrat tam, kde se zdálo, že je před námi jen radost. Ve třetí sloce bych vypustil ...dům... Evokuje to něco jako rodinu, domov, ale také má dopovídající a zbytečně omezující efekt. Tajemství má širší potenciál. Vypustil bych ...Vím to... Znovu jen pro dokreslení napíšu svou představu:

Usínám, ruce sevřené pod prsy

a rým?

 

usni, můj andílku usni

do kolébky z bukového dřeva

mrazem 

prokousni mi krk

-

pak budu se ti třeba

zdát

do ranního větru

do medu 

do tajemství

-

-

-

budu se ti zdát

budu

budu

budu

budu

budu

budu

i s mým šílenstvím

-------------------------------------------

Někdy při posuzování textů je třeba brát do úvahy i věk autora. Nikoliv proto, že mu chci prominout nezralost v projevu, ale naopak ji akceptovat.

 

 

 


Philogyny
17. 05. 2020
Dát tip

pro chrt

...přemýšlela, proč jste si dal nick chrt...je to prastaré plemeno loveckého psa, měla je u zkoušky...loví očima a je vytrvalej...  :) 


Philogyny
17. 05. 2020
Dát tip

pro Helen

Každý den chodím jinýma lesníma cestama necestama a pozoruju...děkuji za přečtení.  :) 


Philogyny
17. 05. 2020
Dát tip

pro mezimraky

...pamatuju se, jak ten text psala, pod tou pergolou...  :) děkuji


Philogyny
17. 05. 2020
Dát tip lawenderr

pro Safián

Děkuji za návštěvu, část textu je vlastně dopis, možná, kdyby si každý zkusil sednout...lehnout na ta dvě prkna a koukal do rána ven , okno tam nemám, je rozbité, tak by viděl a slyšel to, co nás běžně nenapadá...kdyby chtěl...slyšel by zpěv ptáků, který najednou umlkne jako by na povel, slyšel by les. 


Je těžké vymýšlet stále dokola cosi nového, a aby text měl atmosféru a duši, když i naše životy se dennodenně jakoby opakují... Tenhle Tvůj text duši má, i snahu o sdílení, díky Ti :-)


mezimraky
17. 05. 2020
Dát tip

Ještě, aby bylo jasno, vyjadřoval jsem se pouze k této básni, v jiných Tvých básních se občas procházím, někdy jako celek mě  to nechytne na sto procent, ale obvykle si něco najdu co mne osloví např. 

Pergola průhledem rozkouskuje zahradu a dům

Oči zůstávají ve vodorovné poloze

opřené o zem

 

mohl bych přidat další

asi tak

 


Safián
17. 05. 2020
Dát tip Gora

Když si odmyslím grafickou schválnost, která možná má i vnitřní důvody, ale tak dobrá autorka by se bez ní měla obejít, jedná se o krásné básně svého druhu. Na pořádnou ukolébavku si dnes troufne málokdo.  A napsat ji se zdarem ve volném verši je malý zázrak.


Philogyny
17. 05. 2020
Dát tip

pro mezimraky

...mířila na jelena, ale nemám povolenku, holt nejsem v jelení oblasti a přes to vlak nejede...   :) a tak děkuju za zastavení ...


Philogyny
17. 05. 2020
Dát tip

pro lawenderr

...žluté oči a přitom každé jiné...děkuju za nakouknutí 


mezimraky
17. 05. 2020
Dát tip

oprava - na divočáka bude spíš lepší kulovnice


lawenderr
17. 05. 2020
Dát tip agáta5

jen nepiš, až s tebou ten posed spadne! :) - ohryžou ti prsty a podupou kosti ... nebo tě adoptujou :) - a budeš s nima moct do rána kalit :))

Hele upřímně, já to tam vidím - já vím že jen vítr ze slov ... ale co je poezie, vlastně? :) Pro mně tvý psaní ... zbudou jen ty ze žlutýma očima ... lidem tak nesvítěj:) ... vím to 


mezimraky
17. 05. 2020
Dát tip

No já to neřeknu tak přímočaře jako chrt, ale pro mne je to takové psaní (snění) velké holky co vyhlíží udkud ten princ na koni ještě může přijet, sice střílíš líp než všichni ješitové, ale v tomto textu je to takové ach a och, tak časté v "dámském" psaní. Někdy je potřeba se bud´probudit a vzít si brokovnici a vystřílet pořádného textového divočáka nebo dospět. jo jo


Philogyny
17. 05. 2020
Dát tip

pro Karpatský knihomoľ

škoda, že tu nemůžu dát ta videa s pruháči a strakáči, jsou fakt puntíkatý, je to čistá krása a radost...děkuju


Philogyny
17. 05. 2020
Dát tip

pro chrt

Už ani ne, po šedesátce člověk spíš tíhne k zemi. Chodím každý den les, už zase.  Mobil mi píše těch svých osm kilometrů, vystoupaná patra a kroky.  Se svými psy a foťákem, mám chovnou stanici . Dokud člověk chodí, žije. Já taky. Po svým.  :) 


Phil vďaka že si sa takto podelila. 


Philogyny
17. 05. 2020
Dát tip

pro Gora

já jenom to svý děkuju a tak přidám hezký den...  :)


Philogyny
17. 05. 2020
Dát tip

pro revírník

taky Vás ráda čtu


Philogyny
17. 05. 2020
Dát tip

pro Benetka

děkuju, opravila...   :)


Gora
17. 05. 2020
Dát tip

:-)) asi nic, no... měj se, chrtíku.


Gora
17. 05. 2020
Dát tip

Tady bych se autorky zastala, chrte. S její tvorbou nemám ohledně "důvěryhodnosti" nejmenší problém. A nuda? Tak to už vůbec ne.


revírník
17. 05. 2020
Dát tip Gora

Nevyzpytatelná, nepolapitelná.


Benetka
16. 05. 2020
Dát tip Gora

Já nevím,ale...

Ale já Tě prostě čtu STRAŠNĚ RÁD!!!

Moc hezké! ;)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru