Střípky o mužské chloubě

    „Ty smrade!“ křičela cikánka, s odbarvenými vlasy na blond, na malého chlapce v trenýrkách, který měl pohled zabodnutý do země.
    „Co si uchyl?“
    Rozhazovala rukama a bylo zvláštní, že mu jednu nevlepila.
    „My se doma před malou stydíme svlíct a ty jí klidně ukážeš péro!“    
    Vykřikovala to na celou ulici, takže ono malé děvčátko nyní už i vědělo, jak se to jmenuje.
    Kluk stál jako opařený, ačkoliv ještě před chvílí na mě drze pokřikoval: „Hej! Hagride!“

    Jeden z havířů, když se opil, tak zpravidla rozkousal půllitr, a pak chtěl ukazovat svoje péro, protože o jeho otci se tvrdilo, že má pořádnýho utahováka.
    „A to je důvod, proč ho vždycky vezme jeho stará na milost, když se vrátí z lochu anebo dlouhýho tahu.“
    On měl tu smůlu, že nejen jablko padlo daleko od stromu.   
    Ale zase se bůhví proč nikdy nepořezal.

    Jak to udělat, aby chlapům pořád stál?
    Pro chlapa je to tuze důležité.
    Víc než revoluce a společenský zřízení.
    Když na to dojde, tak dycinky.
    Teprve až potom je začnou zajímat podružnosti jako je svoboda slova.

    Třepetalky jsou mořští živočichové.
    Hermafrodité, kteří se při rozmnožování snaží přechcat jeden druhého, protože ten oplodněný se stane matkou a musí se starat o potomky, kdežto ten "otec" si prostě jen dá cigáro.
    Ke všemu mají dva penisy, takže to musí bejt honička, jak oplodnit a nebýt oplodněn.

PS.
    Vše spěje k uspokojení.
    V dětství nám ovšem stačila jen koloběžka.