Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Prší

21. 05. 2020
10
9
737
Autor
Filosofka

Prší

kapky smývají tmu z mých řas.

Skládám si dohromady střípky tebe

a spousta jich chybí.

Přes prázdná místa vidím do nebe

až na dno duše

kde klíčí pravda.

 

A co je vlastě skutečnost?

Možná i já jsem jen odlesk na hladině,

proud větru v perutích dravce,

prchavý okamžik, ve kterém je řečeno vše

i beze slov.

 

Možná je pravda

za hranicemi slov

za branami dechu,

kde končí tma

a začíná prázdno.

 


9 názorů

Harper Sr.
22. 06. 2020
Dát tip Petr Livingston

Má duše dno, 

kde pravda může klíčit?

Co čisté duše a co černé duše?

Snění. 

Moje intuice velí mi říci

..  dna duše nedohlédneš. Není. 


Filosofka
16. 06. 2020
Dát tip

Děkuju všem čtenářům za milé kritiky


Vynikajících posledních 5 veršů - pro mne velké potěšení.

To nad tím obsahuje příliš mnoho už několikrát viděných, čtených a slyšených obrazů, všechna originalita představ je podle mne v tom závěru


Long nights
22. 05. 2020
Dát tip

Líbí se mi ta "pravda za branami dechu" :)


krásně pršíš............:-)..............*/***


Filosofka
21. 05. 2020
Dát tip

Děkuju Dany. 


Danny
21. 05. 2020
Dát tip

pěkně filosofické :) zamyšlení líbí


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru