Kaštany v kapse

Vánek si potichu hraje s třásněmi pavučin

soumrak je tichý jako dno duše

siluety vzpomínek tančí na sítnici

staletí starý valčík na tři doby

 

Po vodě pluje loďka a v ní stařec

pod bílým vousem se usmívá na život

krajina se směje s ním

všechno je na svém místě

všechno je, jak má být

 

Ptáci se se houfují nad polem

vzduchem se nese jejich volání

k teplému slunci za mraky

chci se k nim přidat, roztáhnout křídla

a letět za horizont

 

S dětinským nadšením si cpu kaštany do kapsy

jeden za každého člověka, který mi sáhl na srdce

barevná krása padá k zemi a hladí moje tváře

hutná vůně mokré hlíny konejší

a tlení živí moje kořeny

 

Sním a kapky deště se mi jako stříbrný šípy zahryzávají do očí

vločky mě mučí

i padající listí

 

Ze všech královen je krása ta nejkrutější

hřebíkem mi pokouší srdce, plíce, játra

všechno to chátrá

a já jí jen zírám do výstřihu

a slintám jako Colombův baset

 

Smíření je hudba svítání

tichá a klidná, skoro bez zvuku

 

Jsme děti svých rodičů

zajídá se to

osvobozuje to

 

V závěti napsal

zítra bude líp

ale jablka nepadají

daleko od stromů

---