Hvězda

Cosi ve mne pláče dál,

tak moc v té tmě bojí se. 

Otče, prosím, dej mi čas, 

rožnout života knot u svíce.

Slzy sopečný popel vystřídal,

plíce moří hustý dým,

otázka to těžká, i když se nezdá,

Proč selhala vodka, xanax i nikotin? 

Celý já - opět naříkám si další básní,

to jen proto, aby serotonin sám v koutě nestál.

Až budeš odcházet, tak zavři a zhasni, 

snad dnes je ta noc, kdy alespoň jedna hvězda, 

rozzáří se mi.