Co ten pismak s nami vyvadi

Proč vábíš slzy pod zavřenými víčky

ty kouzelniku se slovíčky

tak jako vodař bez vrbového proutku.

Hraješ si se mnou, děláš ze mně loutku

a slova do úst potají mi vkládáš

co říkají jen to, co ode mne si žádáš

tak jako jistě i po jiné ženě .

Proč tedy kruci hergot, zatraceně

zrovna i já musím tě mít tak ráda

když vím, že je to jenom zrada

ty bezbožný , můzou posedlý floutku…

Proč znovu naletím, na metaforu známou

schází mi jen pár let a mohu být tvou mámou

A potom dáma, aniž sama tuší

si nic víc nepřeje na tomhle hříšném světě

než aby si ji ten čert odnes

třeba i na svém hřbetě..

At oběd připálí se, když krb rodinný chladne

už nepomůže poučení žádné

ani rady moudrého psychologa.

A ztroskotala i moderní joga ,

jsem prostě proklatá, i když mě každý chválí.

Snad koncem dubna tu kletbu se mnou spálí.

Proč jsem si tenkrát radit dala,

proč to své PC raděj neprodala

i se ztrátou, však ne své osobnosti..

Ted jenom brečím a je mi to k zlosti

když nic víc už mi vůbec neláká

mimo tvých veršů..

Toho Písmáka

by zrušit asi měli a zas bych našla klid

a vrátila se třeba k tomu svému

o odpuštění znovu poprosit..

jen proboha,

tedˇ nemluvte mi o Totemu…..