Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Barbořino obrácení

03. 06. 2020

358

Autor

Movsar

Zprvu to byly intimní schůzky ve vinárně, pak lahvinka s manželem, útěky do dámských večírků, po rozvodu zas vinárny a nakonec osamělé večery u lahvinky. Barbora se propíjela k alkoholismu. 

Nezřídka usínala v poledne, s tváří zabořenou do gauče, jenom v kalhotkách, se zadnicí namířenou k mlčenlivému bohu. Když ji žízeň vyhnala z pouště spánku, upravila se, vypila galon vody, snědla trochu tučného jídla a expresem si zkrátila cestu k večeru. To zas otevřela láhev vína a mluvila k sobě nezřetelnou řečí. K půlnoci usínala s hlavou zabořenou do gauče, v kalhotkách, se zadnicí namířenou k mlčenlivénu bohu. 

Barborko, měla bys omezit to pití, slýchala od přátel, už kvůli dětem, dodávali smělejší. To měla ještě sílu zvednout hlas, říct své ano, nebo ne, až nakonec i ten hlas ztěžkl únavou a neříkala k tomu už nic. 

Jednou ji čapli a odvezli na léčení. Třetí den utekla otevřeným oknem. Vzala to kolem večerky a ještě ve výtahu se zhluboka zaklonila tváří v tvář mlčenlivému bohu. A tehdy prvně jej zahlédla: jeho slitovný výraz ji rozplakal a pláč se proměnil v nervové zhroucení. Křičela a běžela chodbou domu, zbylé láhve hodila proti zdi, cítila se být na stovky střepů. Ulepenou od vína ji odvezli zase zpátky, do pokoje se zamřížovaným oknem. 

Navštěvoval ji kněz. Konečně měla komu svěřit nahromaděné trable, úzkosti. Přesvědčil ji, že tenkrát ve výtahu se obrátila a že ta nepříjemná věc na chodbě byla jen porodní bolestí, v níž přišla na svět nová Barbora. Mluvil v podobenstvích, laskavě i dramaticky, jeho řeč se třpytila velikými slovy. 

Vrátila se domů. Na zeď přitloukla obrázek Panny Marie a kříž. V neděli chodila do kostela. Časem přestala, ale své obrácení na cestě do čtvrtého patra nezapomněla. A když si vyrazila do společnosti, pila minerálku a na dně její řeči se občas zatřpytilo něco docela malého, něco jako střípek z lahve.