II - Návraty - Děti na prázdninách | |||
datum / id | 02.06.2020 / 507560 | Vytisknout | | |
autor | revírník | ||
kategorie | Próza na pokračování | Další dílo autora | |
sbírka | Do hor, | ||
zobrazeno | 422x | ||
počet tipů | 13 | ||
v oblíbených | 0x | ||
Prolog | |||
Tak dobře. | |||
II - Návraty - Děti na prázdninách | |||
II – Návraty
Děti na prázdninách
Vnoučata byla ještě malá, když nám je rodiče začali o prázdninách svěřovat. U babičky se jim líbilo, třebaže jsme žili v městském bytě v Třebíči. Téměř denně si užívala přírody. To jsem ještě sloužil na svém revíru. Nebylo to ovšem zdaleka tak, jak Jana každému říká, že jsem se staral o všechny lesy okolo Třebíče. Všechny lesy to nebyly, ale na starosti jsem jich měl opravdu dost, na dohled z našeho třetího poschodí na týnské výšině, i mimo dohled. Často jsem děti bral do lesa, nacpané do starého renoltku pětky, který mi za pár tisícovek sehnal Kája a jemuž Jana říkala služebníček. Bílý pežotek jsme šetřili, to bylo auto kostelové, do lesa jsme je brali jen výjimečně. Většinou stálo na parkovišti pod okny. Když se nám je pokusili ukrást, sehnali jsme mu garáž na druhém konci města, ale že jsme měli ještě to pracovní auto, tak to tolik nevadilo. V případě potřeby jsme si pro pežotka měli čím dojet. Děti se u nás střídaly, nejčastěji jsme měli současně dvě nebo čtyři, ale do „služebníčku“ se nás vecpalo i osm. Děti vzadu v každé zatáčce pištěly vzrušením a naváděly mě k rychlejší jízdě. Ovšemže marně. Nedal bych se přimět k hazardu, ani kdyby mě Jana věčně neupozorňovala: Pamatuj, že vezeš největší poklady. V lese jsem je někde nechal a šel si po svém. Naše poklady buď pomáhaly babičce sbírat maliny, to ale nikdy dlouho nevydržely, nebo stavěly z kamínků, šišek a větviček domečky a cestičky pro skřítky, anebo jen tak dováděly. V lese se cítily dobře, a to bylo pro nás hlavní. Žádný večer se ovšem neobešel bez ceremoniálu, kdy babička ještě před koupáním všechny důkladně prohlédla, aby je zbavila klíšťat. Když našla klíště zapité, rázně je odstranila a ranku hned najódovala. Co si sama s boreliózou zkusila, jí stačilo, aby před nákazou naši drobotinu za každou cenu chránila. Dívat se však na les pouze z okna, jak jí upřímně radil „infekční“ primář Pospíšil, to opravdu ne. To si ani v nejhorším snu nedovedla představit. U sebe, ani u vnoučat. Dětem častý pobyt v přírodě po všech stránkách prospíval. Uměly si tam vyhrát. Jedno odpoledne jsem vyznačoval těžbu v Hájku. Musel jsem se hodně soustředit, tím pěstebním zásahem jsem chtěl na celé ploše několikahektarového dozrávajícího porostu vyvolat podmínky pro přirozenou obnovu jedle. Ve smrkové monokultuře jen s několika vtroušenými jedlemi to vyžadovalo velmi pozorné vyznačování. Jana mé zaujetí chápala a sdílela je se mnou. Aby mě nerušili, zaměstnala děti stavěním přehrady na potůčku, který tím porostem protékal. Když jsem viděl, s jakou chutí se daly do stavby, mohl jsem klidně jít po svém. Brzy jsem se od nich vzdálil mimo dohled a doslech. Na plynoucí čas jsem nemyslel, dokud nezačal padat soumrak. Tehdy se dostavila slabounká výčitka, jestli jsem dnes přece jen Janinu dobrotu nezneužil příliš. Musí už jim to být dlouhé a možná mají hlad. Na druhé straně však teď, když jsem se dostal tak daleko, přece neskončím. Honem! Dokud vidím. Zbývá málo a budu hotový s celým porostem, okřikl jsem svědomí manžela i svědomí dědečka, pro jednou snad nebude tak zle. A pokračoval jsem. Když soumrak zhoustl tak, že jsem špatně viděl do manuálu na poznámky, mé svědomí zahnané do kouta už zas vystrkovalo drápky. Poslední strom jsem vyznačil ve spěchu a nervozitě. Zdali dobře, jsem jen doufal. Sbalil jsem fidlátka a chvátal za svými opuštěnými ubožátky. Čekal jsem všechno možné, jenom to ne, že je najdu v pilné práci. Děcka ani babička si stmívání snad ani nevšimly. Ještě jsem musel čekat, než složitou stavbu dokončí a snášet jejich mrzuté poznámky, že je vyháním od rozdělané práce. A potom – kde je jaká spravedlnost?
|
Názory čtenářů (Zobrazit smazané) |
05.06.2020 20:25:27 | dát kritice tip | revírník |
Ani se ti nedivím, Gabi, tu větu jsem tam tak znenadání vystřelil, že zazněla docela hrůzostrašně. Ale co - aspoň na chvilku jsi zapochybovala, jestli jsem děda na svém místě. | ||
05.06.2020 19:34:43 | dát kritice tip | gabi tá istá |
Luboš, aj vo mne hrklo pri tejto vete, kým sa tam neobjavila babička, som myslela, že tá doma obed varí | ||
04.06.2020 07:09:42 | dát kritice tip | revírník |
Víš, co ti na to povím, ádvojko? Že jsem k tobě nakoukl a vida, jak se ti to tam zlatí zlatými výběry a vida tvé oblíbené spisovatele, tak jsem si tě strčil do oblíbenců a nemůžu se dočkat, až si udělám čas a v klidu si počtu. Tady ti teď jen děkuju (taky za tichý tip u Naděje). | ||
03.06.2020 22:03:48 | dát kritice tip | a2a2a |
Přečetl jsem si se zájmem a už v půli, jako městský člověk, jsem přemýšlel, že sepětí s přírodou, třebaže jen pracovní, lidi nutně v dobrém poznamená. Co mi na textu nejvíce lahodilo? Dědeček a způsob, jak se naprosto nefalšovaně vyznává ze své lásky k vnukům a vnučkám. Ta láska z textu sálá. | ||
03.06.2020 07:32:29 | dát kritice tip | revírník |
Kytiii, dík, cením si tvého hodnocení. Přemku, samozřejmě babiččina úloha tady byla rozhodující. Arwen, rád jsem ti zpestřil chvilku před odchodem do práce. | ||
03.06.2020 05:34:11 | dát kritice tip | Arwen Leinas |
Milé čtení takto po ránu, než vyrazím do práce. Přehrady na potoce... nejenom děti je rády stavějí :-) | ||
02.06.2020 21:44:04 | dát kritice tip | lastgasp |
Chvíle s vnoučaty jsou vzácné, většinou teprve lépe prožíváme a vnímáme jejich růst, než svých dětí a více si jich považujeme. Příběh poutavý, jen nevím koho více zdůraznit. Tvoji práci v lese, nebo babičky při stavění hrázky. Bezva. | ||
02.06.2020 21:03:56 | dát kritice tip | Kytiii redaktor prózy |
Úžasná procházka. Díky ti | ||
02.06.2020 20:56:52 | dát kritice tip | revírník |
Synek byl jistě dobře vedený. | ||
02.06.2020 20:35:02 | dát kritice tip | bixley redaktor prózy |
Moc hezké vyprávění. V lese se dá dělat věcí! To je pro děti ráj. Vzpomněla jsem si, jak kamarádka brala děti na výlety a její synek se ptal: "Půjdeme do pšílody?" | ||
02.06.2020 19:19:24 | dát kritice tip | revírník |
Děkuju ti, Karle. | ||
02.06.2020 18:49:17 | dát kritice tip | K3 |
Našim vnoučatům se ven za každého počasí moc nechce. Ale když už tam jsou a mají něco na "práci," nechtějí domů. Rád jsem si přečetl. | ||
02.06.2020 18:18:42 | dát kritice tip | revírník |
Čudlovi děkuji za tichý tip. | ||
02.06.2020 15:54:29 | dát kritice tip | revírník |
Teď i ve mně zatrnulo, kdyžs tady tu mou autentickou větu takto surově předestřel. Jsem já to ale kreatura! | ||
02.06.2020 15:46:18 | 1 tipů dát kritice tip | Kočkodan |
„V lese jsem je někde nechal a šel si po svém.“
Uff, tak tady ve mně na okamžik setsakramentsky zatrnulo, maje ještě v paměti pohádku O perníkové chaloupce… | ||
02.06.2020 12:52:52 | dát kritice tip | revírník |
Ano, Diano, na tyto dětské otázky se opravdu těžko hledá odpověď. Možná žije v domnění, že jsou tam hlavně klíšťata, a proto je divné tam pro nic za nic chodit. Alegno, těší mě, že tě to vrátilo tam, kde bylo příjemně. | ||
02.06.2020 12:33:08 | dát kritice tip | Alegna |
:-) milé příjemné vyprávění, vrátilo mě k svému dětství i k dětství synů** | ||
02.06.2020 12:13:29 | dát kritice tip | Diana |
Dnes by se našlo velmi málo dětí, které by se tak měly! Bohužel. Většinu domácích zvířat ani neviděly. A les? Sousedova holčička se mě včera ptala: "Co v tom lese pořád děláte? Kvůli čemu tam tak často chodíte? Co tam je?" No, ano. Není co dodat. | ||
02.06.2020 09:56:38 | 1 tipů dát kritice tip | revírník |
Děti to strašně moc potřebují, takový stálý styk s přírodou, se zvířaty, aspoň si to myslím. Mělo by se jim to dopřávat v nejhojnější míře. Děkuju, Ireno, za tak podnětný komentář. | ||
02.06.2020 09:23:39 | dát kritice tip | Gora redaktor poezie a prózy |
Syn bere své dětičky /3 + 1,5/ často do lesa, spíše zatím lesíka s názvem Dubík.. a u nás zase mají téměř neomezený "venkovský život" v blízkosti zvířat, vnučka se ráda zapojuje do činnosti kolem kuřátek apod. - tak si říkám, že mají pestrost, a přitom město nadosah... Vaše vnoučata musela být spokojena, Jardo. | ||
02.06.2020 09:09:43 | dát kritice tip | revírník |
Jedličky se pak zmlazovaly celá léta, bohužel srnčí jim nedovolilo odrůstat, zbývaly jen smrčky - a ty teď uschly i s těmi dospělými. Takový je ten koloběh v lese. Ale nebrečím, ona si příroda zas nějak pomůže. Přehrada měla "pevnou" hráz jen několik dní, brzy si s ní voda poradila. Ale to nebylo tak důležitý, děcka si hlavně vyhrály. | ||
02.06.2020 08:56:21 | dát kritice tip | blacksabbath |
určitě jsi vyznačil dobře ... a přehrada má pevnou hráz....:-))))))) | ||
02.06.2020 08:54:29 | dát kritice tip | revírník |
Ivi, však já vím. Neobratně jsem reagoval já. To ta má nešťastná úspornost slov! | ||
02.06.2020 08:41:09 | dát kritice tip | blacksabbath |
Jardo...to nebyla kritika rozdělení.....to byla pochvala..:-))))...možná trochu neobratná.... | ||
02.06.2020 08:35:46 | dát kritice tip | revírník |
Není divu, Knihomole, moje sympatie má taky. | ||
02.06.2020 08:33:03 | dát kritice tip | revírník |
Tak to bylo zkrátka rozdělené, a všem to vyhovovalo. | ||
02.06.2020 08:32:18 | dát kritice tip | Karpatský knihomoľ redaktor poezie |
Deti ako z mojich detských čias, no obzvlášť babička má moje sympatie. | ||
02.06.2020 08:10:33 | dát kritice tip | blacksabbath |
jjjj....jeden se dětí zbaví ( i když kvůlivá důležitému).....druhý je zabaví....dodejme, že hodnotně......položme se na otázku.....co je větší umění......?....... :-)....*/***** |
Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.