Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 439 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+12 neviditelných
Děkan a Miládka
datum / id04.06.2020 / 507592Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno101x
počet tipů8
v oblíbených0x
Děkan a Miládka

Okurčička na másle pro pána, oznamoval číšník a pokládal na stůl talíře, pro dámu jitrnička. Děkujeme pane číšníku, ozvalo se dvojhladem, a ještě prosíme ty dvě anýžovky, doplnil pan děkan. Už pro to běžím, otočil se číšník na podpatku a zmizel v zákristii podniku. Tak Miládko, pustíme se do toho. Dobrou chuť, pane děkane. Tady dvě lahodné anýžovky, číšník postavil na stůl sklenice a vzdálil se. Zvedli je a srazili, až to v nich zapěnilo. Na nás, řekl pan děkan, na nás, opakovala po něm Miládka. A už řinčely příbory a pan děkan měl ústa od másla a Miládka se červenala nad vulgárním tvarem jitrničky.

Budu k vám upřímný, Miládko, nemohu už bez vás být, řekl tichým hlasem děkan, jako by ta věta vyslovena příliš hlasitě mohla zranit. A Miládka se znovu červenala, ještě víc než prve, když jí na mysl přišla podobnost jitrnice s přirozením, jaké má v černých plátěnkách jistě i pan děkan. Miládko, jste jako karamelka na horním patře mého snění, zadíval se dlouze do výstřihu bujné Miládky děkan. Ale co by na to pověděl bůh? dostalo se svůdci teologické námitky. Bůh, Miládko, je na straně lásky, nenechal se znejistit teolog. A Miládka se znovu rozčervenala, neboť jí přišlo, jako by pan děkan tou odpovědí jejich lásce klestil cestu trním. Miládko, chtěl bych bydlet ve vašem podpaží. V pravém, blíž srdci, bych bydlil, a do levého bych jezdil na rekreaci, vydechl okouzleně pan děkan. A mohla by být docela drobně chlupatá a zpocená, rozčervenal dovětkem ještě víc svou múzu. Miládka se zhluboka napila anýžové limonády a sklopila oči. Jedli pak chvíli a nemluvili, a když dojedli, Miládka zničehonic zvedla ruce, aby si upravila vlasy, a vystrčila proti děkanovi svá drobně chlupatá podpaží. Ať už v tom byl záměr, nebo ne, děkan v duchu děkoval bohu. Tak ještě cigarilko a skleničku, klepl do vanilkové krabičky děkan a kývl k baru. Kouřili pak a šklebili se po kořalce.

Číšník sebral ze stolu nádobí, inkasoval útratu a poroučel se zase napříště. Pozval ji navečer k rybníčku.

Přišla. Chvíli seděli a hleděli na hladinu, slunce pomalu padalo za obzor, který byl rozčervenalý jako tváře Miládky, neboť ji pan děkan opět přivedl k rozpakům: odložil si úřední oděv a stanul před ní docela nahý. Miládko, není pro mne už cesty zpět, buďte mi ženou. A Miládka už nekladla otázky, vysvlékla se z šatů, vyskočila panu děkanovi do klína, objala ho, nohama se zapřela do jeho stehen, nechala se držet pod zadkem, nechala se cítit v podpaží, i děkan se nechal cítit růst dole, líbali se a tiskli k sobě. A skřehotaly žáby a pan děkan šeptal své milence něhu a pomalu je přikrývala tma večera. To bůh přivíral oči nad poklesky svých služebníků.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

07.06.2020 17:51:03dát kritice tipMovsar

Děkuju Pavle, žes zavítal, četl a napsal. Budu rád, když nezklamu ani napříště. 

07.06.2020 17:21:58dát kritice tipstromeček

chytře napsané, zajímavý jazyk.

05.06.2020 22:40:51dát kritice tipMovsar

Díky přátelé za čtení a zprávy. Oběma ohlasy vylíčím.

03.06.2020 16:18:29dát kritice tipAlegna

karamelka :-)***

03.06.2020 07:47:55dát kritice tiplastgasp

Chválím, i když nejsem zcela kompetentní, ale postřehl jsem správně uplatněnou zásadu použití alespoň třech smyslových komponent z pěti při milostné akci. Bezva.

03.06.2020 07:44:12dát kritice tiprevírník

Čistokrevná poézie.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.