Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 439 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+6 neviditelných
RODIČŮM
datum / id03.06.2020 / 507620Vytisknout |
autorj.f.julián
kategorieSmíšené veršeDalší dílo autora
zobrazeno145x
počet tipů7
v oblíbených0x
Prolog

klasika, kterou mladí těžko pochopí...


proto nežádám jejich odsudek mého sentimentu, nostalgie ap.,


jsem si jist, že sami jednou přijdou na to o čem tu píšu...

RODIČŮM

 

 

 

 

~ RODIČŮM ~

 

(V srdcích…)

 

 

 

 

 

Tam,

 

kde už není rodičů tvých drahých,

 

tam v teskných zdech se vrací krásný čas.

 

Zmizelo dětství, smutek jak prázdný kalich;

 

ta léta štěstí zůstanou navždy v nás.

 

 

 

~

 

 

 

Až půjdem s bratrem na hrob naší mámy,

 

my jako mnozí jiní domov vzpomenem,

 

ač odešla nám, v srdcích žije s námi,

 

ta láska hoří věčným plamenem!

 

 

 

~

 

 

 

Co pro náš svět jste rodičové byli,

 

každému děcku na světě bych přál,

 

tak, jako Bůh, my na „nebesích“ žili,

 

na hřbitově jsem slzy polykal...

 

 

 

 

 

 

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

04.06.2020 18:19:03dát kritice tipj.f.julián

Já to beru, máš určitě v něčem pravdu a já nechci dělat rychlé závěry, protože člověk, jako já, kritiku musí nejdřív vnitřně zpracovat a pak se podívat na tu věc cizím pohledem a to není jednoduché.

Ta frázovitost a kýč tam určitě je, otázka je, jak bych to viděl v knize, ono jde o to, že takový jsem a právě takové se milíbí básně od klasiků a dokonce vím, že to mnozí prostě neunáší, jenže je mnoho těch, a mám za ta léta tisíce reakcí, kteří to mají rádi a ti zas nepochopí mé složitější věci, které já mám radši.

ahoj, j.

04.06.2020 17:49:11dát kritice tipa2a2a

Děkuji, že ti má reakce stála za  tak rozsáhlou odpověď a znovu zdůrazňuji to, co jsem napsal ve své první reakci.

04.06.2020 16:33:38dát kritice tipj.f.julián

Ještě jednou, omlouvám se, já si nic nepamatuju, někdy už ani nevím co kam píšu, teď jsem si po dlouhý době přečetl O KRITICE, takže pardon za to opakování se... jsem prostě zmatený klouček, ahoj, j.

04.06.2020 15:59:55dát kritice tipj.f.julián

Tak nevím...

Díky že ses vyjádřil, na první přečtení pro nezaujatého čtenáře to má hlavu a patu. Ne už tak pro mé čtenáře!

Je vidět, že mé dílo, a doufám, že slovo dílo je bráno s nadhledem zkušeného čtenáře, neznáš... 

Pravda, nepíšu pro každého, píšu spíš pro lidi 50+, kteří mají rádi verše v rýmu, což neznamená to samé co verše vázané, které jsou spoutány pravidly, píši většinou existenciální poezii, tedy poezii naprosto odlišnou od poezie tzv. krásné.

Tato hovoří jazykem prostým, většinou širokým masám srozumitelným, ale především hovoří o věcech, které by téměř každý rád vyslovil, kdyby 

to tedy uměl.

U mě je to ještě peprnější o to, že pro běžného čtenáře jsou některé "věci" mého života dost nepředstavitelné, když tedy soudí dle života svého, prostého, či dokonce šťastného. (4 mrtvé děti, řada sebevražd, 3 smrtelné nemoci atp. atd, škoda slov, když nejsou v básni.

Nechci se v tom moc patlat, napsal jsem o tom trilogii Duše sebevrahů, která čítá cca 900 stran, asi 350 básní a trochu té prózy spojující, odhalující a pro polomilovníky poeSie i vysvětlující...

 

Všiml jsem si, že ty vázanou poezii (což u mne je opravdu zavádějící slovo) nepíšeš. Ok, to není výtka, jen mi to napovídá, že se držíš striktně pravidel psaní této, jenže u mě to neplatí.

Mám svůj styl, což je asi to, po čem každý poeta touží; že je rozeznatelný od jiných, tedy většinou metrum pro, řekněme kritika, rozházené, avšak v komplexu celé básně naprosto srozumitelné, hladce plynoucí.

Víš, poezie, která má naprosto stejný počet slabik, písmen atd. mě nezajímá. PROČ? No protože to není báseň. Jistě že existují výjimky, a já se té zhůvěřilosti občas dopustím, avšak vždy s vědomím, že je to říkačka, nebo, chceš-li prostinká rýmovačka a ta mi není blízká.

Takže, abych ukončil tento bod. 

Tato prostá báseň NIKDE nedrhne, plyne hladce jak ohanbí prvničky a je jen na čtenáři jestli umí báseň přečíst! O recitaci ani nemluvě!

Tady je potřeba hledat chybu v sobě! A nemyslím to zle, jen vím jak ta báseň zní v recitaci profesionála, což platí o mnohých mých..., avšak už by to vyznělo jako sebestřednost hovada, takže více o jiných výtkách...

Zkus jiné mé věci, třeba tam spoluúčast najdeš, tady ti dávám zapravdu, že tato báseň míří spíš přímo na srdce než na mozek, ok, ale mnohdy je to u mě naopak, takže jsem klidný.

Zastaralé archaismy používám rád a velice záměrně, neb jsem na nich vyrostl, ať už z hlediska mých rodičů (otec 1896), tak i z krásy těchto obratů. Je to poeSie, nikoliv poezie, kterou fakt nemám rád.

Současnou dokonce nemiluji, slušně řečeno! Je to všechno stejné, pro mě naprosto nestravitelné, je to poezie pro poezii.

Každý nemusí být vizionář, tedy ani v psaní poezie, což neznamená, že neumím ocenit neotřelé rýmy ap., ovšem těm zase schází to, co já v básni hledám, takže je to subjektivní pocit z básně a ten nelze nikomu vyčítat.

Víš, každý styl, každý nesoučasný styl, ale i každý jiný vyžaduje zvyk.

Na každého si musíš zvyknout, když tedy nepíšeš jako on, což je hnus.

Uzavřu své pojednání citáty, protože je to z nemocné palice, tak nedoslovnými.

Wernich říká- lidem se mé básně nelíbí, protože je neumí jako dobré přečíst.

Gellner - volný verš jsem si neoblíbil, není v něm dost citu.

Takhle, budu o tvých slovech hodně přemýšlet, toť jisto, avšak musím soudit tuto báseň i v souvislostech textu knihy a tam vychází dobře.

Rozhodně styl-formu měnit nebudu. Já se nepřizpůsobuji čtenáři, je to na něm, chce-li mě číst a dávám-li mu něco víc než otřelé fráze.

Ještě si neodpustím obecnou poznámku která se týká všech liter. serverů.

Lidi dnešní doby považují říkačky a třeba i rýmované sms za poezii, protože neumí básně číst. 100x se mi to potvrdilo a nejvíc pak, když jsou na poetickém přednesu mých básní. Pak teprve poznají, že četli něco úplně jiného, než jsem napsal...

Díky moc

Slunce je patetický kýč a také se bez něj neobejdeš...

Člověk vidí věci jak je chce vidět, jaký je sám...

odkazuji na můj článeček O KRITICE...

Teď si rád přečtu tvé další kritiky, budou-li stejné, což ti nezazlívám, prostě jsme si řekli své pohledy, ahoj, jaromír.

 

(mimochodem, když jsem tu psal před lety, tak se ti mé básně líbily, pak jsem je kvůli nechutným trotlům vymazal, občas mi ujedou nervy, taky, co bys chtěl od těžkýho alkoholika... , což mě přivedlo k básni Zvíře...)

 

04.06.2020 15:00:06dát kritice tipj.f.julián

ten můj koment byl určen a2a2, tvé tečky jsem velmi dobře pochopil, ale děkuju za upřesnění, j.

04.06.2020 09:18:09dát kritice tipa2a2a

Tedy dobře, znamená to však, že v daném případě je pro mne významější obsah, motivace než forma.

K formě. Poezie předpokládá spoluúčast čtenáře. tedy, aby se cítil zapojen do hledání smyslu jednotlivých obrazů, byl překvapen rozuzlením a nebyl odrazen formulacemi, které mu přijdou jako fráze.

Je mi až líto, že jsi mne donutil soudit formální stránku, protože jsem nechtěl jakkoliv zastínit fakt, že si vážím každého veřejného projevu lásky k rodičům či potřebným.

Tvá báseň nenabízí žádnou metaforu a použité obrazy jsou natolik frázovité, že působí až kýčovitě: ...teskné zdi... drazí rodiče (tady navíc i zastaralý slovosled - rodičů drahých..., láska hoří věčným plamenem..., v srdcích žije s námi..., slzy polykal.

Dále je báseň pouze popisná a doslovná, pokulhává rytmicky, sice ne příliš, ale v provázanosti veršů - nestejný počet slabik - pokulhává.

Báseň neříká nic nového, což při daném tématu je samo o sobě obtížné, ale právě ta frázovitost vyjádření působí pateticky a odrazuje, protože city jsou velmi niterné a sluší jim co nejcivilnější, prostý jazyk.

04.06.2020 08:40:10dát kritice tipblacksabbath

....já jsem do prvního komentu napsala jen tečky, protože si myslím, že slov zde nebylo třeba.....jednak obsah mě dostal, protože já to takhle....ne vlastní vinou.....nemám....trochu mi to připomíná A. Sovu...a jeho básně fakt miluju....("Všecko nám uniklo ze slabých dlaní / vztažených po daru, kterým nás lákalo odvážné štěstí. / Dravé nás bouře zjara přepadly znenadání. / A pak je ostrovy mizící zřeli jsme za sebou kvésti.").....ale..... máš své vlastní náměty, své vlastní obrazy.....prostě tvůj způsob psaní se mi líbí...zvykla jsem si číst ty tvé nahlas....mají melodii.....prostě tak

04.06.2020 07:51:16dát kritice tipj.f.julián

Ahoj, je mi to jasné, ne každý měl takové štěstí a člověk si to po letech také trochu idealizuje... díky, j.

04.06.2020 01:22:07dát kritice tipRadovan Jiří Voříšek

příteli, tvoje báseň mi připomněla vlasní pržitek, děkuji

04.06.2020 00:01:02dát kritice tipj.f.julián

Ahoj, vy mě snad nikdo neposloucháte...

Děkuju, to každopádně, ale mě opravdu zajímá hlavně ta diskuze, nebo spí,š co konkrétně ti na mé formě vadí, nebo překáží, schází, neladí ap.

Opravdu, a stále to avizuji,  jsem tu kvůli tomu abych se zlepšoval a svá dílka vybrousil. 

Já neříkám, že ti dám zapravdu, ale mám zkušenost, že mezi mnoha  výtkami jsou i takové, které mě posunují.

Opravdu žádám slušnou, ale jasnou výtku, protože já tam opravdu nic špatně nevidím. Tedy kromě již avizivaného množství sentimentu, ale takový prostě jsem. Díky, j.

03.06.2020 22:14:59dát kritice tipa2a2a

Samozřejmě by se dalo diskutovat o nedostatcích formy, ale co je víc, dobré řemeslo nebo vyznání, které lze klidně označit v našem světě za odvážné. Když se potkám s jazykem, který se zalyká citem a lze mu věřit, je to sice méně než vnímavá a současně i umělecky dobře vystavená báseň, ale stále hodně, opravdu hodně, že tip je vlastně povinnost.

03.06.2020 21:40:09dát kritice tipj.f.julián

Díky, j.

03.06.2020 19:51:56dát kritice tipblacksabbath

..........................................*/**********************



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.