Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Být sám sebou

05. 06. 2020
1
4
362
Každý má své noční můry,
něco co mu nedá spát.
Každý má své démony,
se kterými se musí rvát.
 
Hlavní je zachovat klid,
a nešířit paniku.
Jak to ale udělat?
všechno je to o zvyku.
 
Každý problém se dá vyřešit,
ač je jak chce obtížný.
Zapátrejte v paměti,
a naleznete řešení.
 
Tohle už tu jednou bylo,
s tím už jsem jednou zápasil.
A vzniklo z toho dílo,
těch pocitů jsem využil.
 
Když je nouze nejvyšší,
rodina mi nepomáhá.
Nikdo z nich mě neslyší,
horší než kdyby ukázali záda.
 
Nikdo z nich mi nevěří,
že to zvládnu sám.
Probodávají mě nevěřící pohledy.
Co z toho mám?
 
Do teď bylo vše v pořádku,
ale nastal tlak mé rodiny.
Každý vyvolával hádku,
a zas počítám hodiny.
 
Teď mi píply hodinky,
zrovna jsou dvě ráno.
Díky otče za podporu,
mockrát díky mámo.
 
A moje milá sestřičko,
jestli mě máš ráda.
Zapoj svoje srdíčko,
má duše si to žádá.
 
Brácho ty jsi jediný,
kdo netlačí na mě.
Řešíš si svý starosti,
a mé necháváš na mě.
 
Díky moc mí kamarádi,
na vás se dá spolehnout.
Občas mě někdo potěšíte,
když nemohu ulehnout.
 
Třeba teď má kamarádka,
jméno nechám skryté.
Mi poslala smajlíka,
necítím se osamělý v bytě.
 
A druhá mi dala palec,
k fotce co jsem zveřejnil.
A necítím se jak zoufalec,
co je na pokraji sil.
 
Tohle přesně potřebuji,
a myslím, že každý z nás.
Podporu při těžkém boji,
konečně slyšte! Můj hlas.
 
Jenom jste mi ukázali,
že mě nikdo neznáte.
Rodiče, život jste mi daly!
a tohle mi děláte.
 
Každý z vás je ustrašený,
nikdo z vás mi nevěří.
Uvědomte si, že jsem dospělý,
když těžké časy udeří.
 
Už mi dávno není deset,
a je to prostě tak.
Táhne mi už na třicet,
a všem vám vytřu zrak.
 
Nikdo z vás mi nevěří,
že dokáži velké věci.
Příště vykopu vás ze dveří,
za ty vaše kecy.
 
No tak snad to zabere,
a dokážu usnout.
Vždy podpoří mne přátelé,
když mám se sám rozhodnout.
 
Zapátral jsem v paměti,
a snad to konečně mám.
Jak zbavit se toho napětí,
být sám sebou, tak to dám!

4 názory

Vika
05. 06. 2020
Dát tip

Ještě vedle toho hlubokého sebepoznání se kouknout na ty rodiče, jestli jsou v poho a něco nepotřebují. Jinak taky ti fandím.


Díky za kladné hodnocení, snažím se na sobě zapracovat, už u svých děl nestojím o hlubší kritiku. Vím, že na to nejsem sám, dnes jsem si na odreagování pustil film :), hledal jsem komedii na odreagování. Nakonec to bylo spíš drama podle skutečné události. Zaujal mě ten název, souboj s rodinou. Přesně to jsem potřeboval vidět. Nemyslím si, že jde o náhodu, ale to je každého věc, jak tyhle věci ve svém životě bere. Můžu ti to jen doporučit, aby ses na to podíval, ale nevím zda by se ti to líbilo, vzhledem k tomu, že to byl film přímo pro mě. Díky kterému, jsem teď v naprosté pohodě a duševní rovnováze. Moc si vážím tvého názoru. Přeji ti, ať se ti daří v osobním i pracovním životě. A ještě jedna věc, i když nás oddělili Čechy a Slováky. Pro mě ste pořád bratři a je nesmyslné, aby jsme proti sobě hráli mistrovství v hokeji. Když jsme drželi pospolu, rosekali jsme soupeře jak nic a vyhrávali srdcem, i díky fanouškům. Kteří i při neúspěších zůstali věrní. Čus bus, nejsme v tom sami, plaveme v tom společně, jestli chceš mrni na festival ProArt, zkouším se prosadit a mám podporu ředitele. Jeho slova mě vedou k zamyšlení, a snažím se na sobě zapracovat, všechny jeho emaily čtu několikrát. Motto je : Objevuj v sobě, co druzí očima nevidí.... Ať se daří zdarec


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru