Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 439 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+17 neviditelných
odsouzen k radosti ze života
datum / id06.06.2020 / 507736Vytisknout |
autorkvaj
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
zobrazeno345x
počet tipů19
v oblíbených0x
odsouzen k radosti ze života

proslulý americký prezident

Abraham Lincoln

strádal depresemi a melancholií

až k nechuti žít

slavný ruský autor

Lev Tolstoj

po padesátce zavrhl literaturu

svá největší díla měl za triviální

a zoufale pátral po smyslu života

 

v divokých kavkazských horách

vyprávěl pak muslimům

o Lincolnovi

který byl podle nich hrdina

a největší vojevůdce

a vládce na světě

 

kdo jsem ale já

abych trpěl depresemi

kdybych svá díla označil za triviální

každý by mi věřil

ale žádný dojem bych tím neudělal

až vytvořím něco skvělého

teprve můžu být melancholický

 

jsem ale nejspíš odsouzen

se do smrti

ze života radovat

 

https://kvaj.blogspot.com

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

10.06.2020 22:14:39dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Díky. Já jsem si s tím tak hrál a pak mi to takhle vyšlo.

10.06.2020 19:52:23dát kritice tip64T.B.S.

Ten závěr vyšel moc pěkně

08.06.2020 15:49:25dát kritice tipK3

Je to tak.

08.06.2020 14:00:07dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Melancholik je jeden typ temperamentu, dále sangvinik, cholerik a flefmatik. Mám pocit, že jsme se to učili ve škole.

08.06.2020 13:34:49dát kritice tipK3

Tak jsem si to ověřil, Jardo. Máš pravdu. Myslel jsem si že melancholik je vyloženě slovo odvozené od melancholie, ale není tomu tak. Takže nejsem melancholický, ale jsem melancholik. Zase jsem se poučil.

08.06.2020 10:32:48dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Kdepak, to se mýlíš, melancholie je i nemoc. Abych tady jen amatérsky neplácal, našel jsem si teď na Wikipedii následující pasáž: "Sigmund Freud v práci Truchlení a melancholie (1915) odlišil tyto dva pojmy: smutek je reakcí na ztrátu milované bytosti a příčina je tedy známá, zatímco u melancholie, přestože může vést až k sebevraždě, zjevný předmět chybí. Již dříve však Krafft-Ebing ztotožnil melancholii s depresivní fází maniodepresivní psychózy, což uvolnilo cestu k tomu, aby byl pojem melancholie v klinickém diskursu postupně nahrazen pojmem deprese."

Samozřejmě v běžné mluvě znamená melancholie jen smutná nálada, která může být i povznášející.

Na Wiki se ještě píše: "V antice nebyla melancholie považována pouze za nemoc, neboť mezi melancholiky byly spatřovány výjimečné osobnosti: mezi ty, jež dle tradice jmenuje Aristotelés, patří Aiás, Bellerofontés, Héraklés, Empedoklés, Sókratés, Platón a Lýsandros. Melancholie zde zároveň úzce souvisí s šílenstvím, přičemž obojí vede k nahlédnutí do podstaty světa či božství; melancholici často získají pocit vlastní božskosti, za který pak platí utrpením či bizarní smrtí."

V jedná fázi svého života jsem si o melancholii a depresích četl i v lékařských knihách, protože jsem se domníval, že něčím takovým trpím. Byl to však můj omyl. Mé tehdejší stavy měly jiné příčiny, a ty, když jsem odstranil zjistil jsem, že k depresím ani melancholii nemám sklony. Byla to u mě v podstatě jen "líbivá" póza.

 

08.06.2020 10:04:15dát kritice tipK3

Včera jsem koukal na Pollocka, ten trpěl depresemi. To přece ale nemá nic společného s melancholií. Melancholie není nic jiného než smutná nálada a ta bývá povznášející:).

08.06.2020 09:26:49dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Asi to tak bude, jak píšeš, že se to poezií stává postupně. Včera nebo předevčírem jsem četl báseň "Vzpoura" od Gwendolyn Brooksové, která také začíná jakousi "prozaickou expozicí" a uvědomil jsem si, že jsem takových básní četl v minulosti spoustu. Takže ani v tomto nejsem kdovíjak originální. :-)

Být melancholický a současně se radovat ze života. To je otázka, co rozumíš pod pojmem melancholie. Jestli jen takovou zádumčivost, nebo nemoc, totiž diagnózu. Je to podobné jako s depresí. Kdekdo ti řekne, že má deprese, myslí tím však jen jistou náladu. Deprese je ale z lékařského hlediska poměrně těžká a velmi nepříjemná psychická nemoc. A depresemi a melancholií v patologickém smyslu patrně trpěl Lincoln.

Poslední mezara? Původně jsem ji tam neměl, pak jsem ji tam dal. Určitě by se to však obešlo bez ní.

08.06.2020 08:55:03dát kritice tipK3

Zajímavé se mi na tom zdá to, že jak čtu, zdá se mi že text se stává poesií postupně. Od shora dolů. Zatímco začátek mi příjde čistě prozaický, čím víc se blížím ke konci, jakoby se to stávalo víc a víc básní a konec je vyloženě poetický. Poslední mezera dle mě by tam už neměla být. Protože si myslím že to patří k sobě. I když v tom je taky rozpor, můžeš být přeci melancholický a zároveň se radovat ze života, alespoň já jsem hodně melancholický a ze života se raduji, zvlášť když se mi podaří něco dopsat. Ale líbí se mi to.

Nejlepší ze všeho je být svůj, tak jím buď dál. 

08.06.2020 07:46:41dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Děkuji, Přemku. Obsáhlé vyjádření, které napsal Mandragora, mě čímsi donutilo zformulovat, co sleduji svým psaním sem na Písmák.

08.06.2020 06:08:11dát kritice tiplastgasp

Odpověď Mandragoře mi mnohé osvětlila. Jsa poučen, říkám bezva a dávám tip.

07.06.2020 14:01:49smazaný uživatel
smazaný uživatel
07.06.2020 13:53:08dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

No tedy. Klobouk dolů před tvým rozborem mého textu, což nemyslím ironicky (aby nedošlo k mýlce), ale velice si toho cením. Jenom si myslím, že jsi mému textu věnoval víc svých analytických schopností a enegie, než si zaslouží. Z mého pohledu šlo o takovou hříčku. Kdybych se měl vyjářit k tomu, co jsem chtěl ztvárnit, tak nejspíš to, co zmiňuješ ve svém druhém příspěvku. Poznal jsem relativně dost tvůrčích lidí, nebo umělců, chceš-li, a ti, kteří opravdu něco uměli, za to něčím platili. Běžní lidé je měli za magory.

Pokud jde o formální záležitosti, tak mně je celkem jedno, co to je, jestli báseň, nebo próza. V próze píšu to, co nějak konstruuji, pak to nazývám povídkou, úvahou, fejetonem, reportáží atd. Do tvaru básně dávám všechny pocitové záležitosti, v nichž se své pocity snažím sestavovat do jakýchsi pocitových obrazů. Skutečných básní jsem napsal za svůj už poměrně dlouhý život jen pár, a ještě blbých. Nejsem básník.

Toho, že jsem musel ctít žánry a dodržovat formální pravidla, jsem si užil dost za své redaktorské praxe v novinách, a navíc to musím dodržovat stále v textech, které píšu za peníze. Tady, kde "tvořím" jen pro zábavu, si dovoluji ten přepych, že formální pravidla nectím.

Tvůj rozbor byl pro mě přínosem, protože mě přiměl zamyslet se nad řadou věcí, což bych sám od sebe neudělal.

07.06.2020 13:09:471 tipů smazaný uživatel
smazaný uživatel
07.06.2020 13:05:171 tipů smazaný uživatel
smazaný uživatel
07.06.2020 11:54:20dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Tedy, Sančo, ty jsi moudrý, až to práská dveřmi. Přesně víš, co je upřímné a co vzniklo z vnitřní nutnosti. Nemá však smysl zabývat se tvými plky. Vyjádřím se pouze k skvělému závěru tvé velkolepé analýzy "...protože vidí jen slávu...". O nic jiného než o slávu mi nejde, proto publikuji na Písmáku. Jsi prostě borec a je tě pro Písmák škoda. Měl bys jít někam dál, třeba do..., anebo jinam.

07.06.2020 11:01:45dát kritice tipSančo

Hlavní je tvořit upřímně a z vnitřní nutnosti. Pojem "umění" vynalezl až člověk novověký, který už přestával být v čemkoli zakotven, resp. nevěděl roupama, co dělat. A tak tedy tvořit (upřímně a v nejlepším smyslu vážně) nejde vůbec dohromady s dětinskými starostmi "ale já nikdy nebudu jak ten nebo onen". O to tady nejde!!! Takový člověk vidí jenom slávu "toho" nebo "onoho", jinak by tak nemluvil. Nechápe, že sám (jsa skrz naskrz "obyčejným" člověkem) může vytvořit dílo, které ho oblaží jenom tím, že je, ne tím, že ho někdo pochválí (a to ještě většinou neupřímně). A on se pak může uděkovat za hloupé pochlebování, protože vidí jen slávu... Toto na sebe prozrazuje tento autor.  

07.06.2020 10:43:57dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Děkuji moc, Jano.

07.06.2020 10:33:40dát kritice tipvesuvanka

Moc pěkně napsané, TIP

07.06.2020 08:47:512 tipů dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

To já vím, Jardo, jak to myslel. Zeptat se ale můžu. Ve svém životě, hlavně v tom profesním, jsem se častokrát ptal lidí na to, co jsem věděl, anebo jsem si aspoň myslel, že to vím. Skoro pokaždé se mi to vyplatilo. Je obvyklá chyba u novinářů, že při sběru informací pro články nechtějí v rozhovorech před těmi, kteří jim informace poskytují, vypadat jako blbci, nezeptají se na to, čemu ve skutečnosti buď vůbec nerozumí, nebo jen matně, a pak vypadají jako blbci před čtenáři, kteří si přečtou jejich výtvory. :-)

Jinak ti moc děkuji.

07.06.2020 07:28:02dát kritice tiprevírník

Je jasný, Jardo, jak to Julián myslí. Nepsals to přece jen tak, do větru. Můžu to podepsat, i měs do toho zatáhl.

07.06.2020 02:08:58dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

O sobě? Jak to myslíš? Děkuji.

07.06.2020 00:22:39dát kritice tipj.f.julián

Tak teď budu celou noc, je 0,22, přemýšlet o sobě-díky!!!

06.06.2020 21:37:231 tipů dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Asi ano. Víc mě ale těšilo, jak se k ní lidé vyjadřovali.

06.06.2020 21:27:17dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ze šestnácti - to je dobré.

06.06.2020 21:25:00dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Tak to moc děkuji. Odpykám si to. :-)

06.06.2020 21:23:531 tipů dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Nějaká pátá, nebo tak nějak. děkuji.

06.06.2020 21:19:27dát kritice tipblacksabbath

u mně jsi odsouzen k tipu......*/***

06.06.2020 21:15:53dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Povedené, kvaji... kolikátá byla v soutěži?

06.06.2020 21:02:30dát kritice tipkvaj
redaktor prózy

Díky. Kdyby to bylo jménem republiky, měl bych to aspoň na koho svést. :-)

06.06.2020 20:44:422 tipů dát kritice tipBenetka

No jo no... Jménem Republiky! :D

Vypadá to jako jen tak lehce načrnuté ale přitom z toho mrazí... ;)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.