Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 439 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+5 neviditelných
COSI JAKO EXPLIKACE ((16))
datum / id09.06.2020 / 507800Vytisknout |
autoreda.maznak.cempirek
kategorieOstatní nezařaditelnéDalší dílo autora
zobrazeno34x
počet tipů0
v oblíbených0x
COSI JAKO EXPLIKACE ((16))

Zápisek za den 8. 6. 2020:

 

Nejenom proto, že jsem se jeho výsledek nedozvěděl, ranní vyšetření v bílém tunelu ambulance CT frýdeckomístecké nemocnice nedopadlo nijak mimořádně, z tohoto ohledu žádný zdar. Ovšem prostředí bylo filmařsky báječné, s s malou úpravou filmového architekta pro sám začátek filmu přímo dokonalé. Kruhové těleso vnějšího prstence ionizujícího záření vypadá jako jakýsi generátor, vesmírná brána, odkudsi tenhle obraz znám.

Jen ta tříčlenná ženská obsluha sebeméně netušila, jakého je součástí zázraku.

Za trest tedy k řečem o šukání dostanou před obličeje průhledné štíty jako nějací kosmonauti.

 

Z nemocnice jsem pak sešupajdil z kopce do archivu, jehož ředitel pan Adamec na mne již čekal s příslušnou náloží, kterou použiji někde ke konci dnešního textu. Takže tu, naopak, neboť už v budově stojící na druhém břehu řeky Ostravice, mi bylo poskytnuto více, nežli jsem předpokládal.

 

Ale zpátky k vlastnímu příběhu budoucí inženýrky Ludmily.

Nastoupila k vysokoškolskému dálkovému studiu bez pohovorů, to její bývalý manžel Leon prostřednictvím kteréhosi svého důvěrnika u děkana snadno zařídil.

On sám mezitím kterési z vyšetřovaných opakovaně zfackoval.

Elektrickým proudem se už v těch časech nemučilo, padesátá léta byla už dávno pryč.

Činil se, přesto byl pozván jednoho dne ke služebnímu pohovoru, při němž mu bylo vytknuto, že neoznámil žádoucí změnu kádrového dotazníku. Že totiž, bratranec toho vysokého vojenského politruka Michňáka, který byl naráz vyhnán kamsi do vojenského akvizičního skladu, podepsal jako docent filozofie v Brně už před pár roky Chartu.

S tím chartistou se v životě neviděl.

Trvalo jim tohle zjištění tenkrát několik let – zatímco já měl tuhle informaci od doktora Adamce včera hned.

Taky se při tehdejším hloubkovém šetření přišlo i na to, že jeden z mých i Tikovského nejstarší sestry manžela prastrýců byl za první války italským legionářem, zítra, ve středu, se kvůli jeho fotky na pomníku vypravím na ostravický hřbitov.

Kapitán Tikovský náčelníkovi slíbil, že všechno napraví.

Učinil tak ihned způsobem, že zbavil místa ředite ostravského studia krátkého filmu, který mívával jako bývalý vyšetřovatel za zády viset obraz klasika Džerdžinského.

Dělo se navýsost filmově: jeden obraz byl vyměněn za jiný, a já si tu mohu vymýšlet, třebaže jsem do kanceláře příštího nového ředitele, bývalého podplukovníka StB v karlovarské expozituře, nikdy nevstoupil.

Zákaz dalšího mého činění na Ostravě mi byl sdělen kýmsi ústně, ba možná ani to ne.

 

Některé ze zkoušek jí Leon přímo zařídil, kvůli jiným se s nějakými docenty vyspala, ve studiu proto úspěšně pokračovala, jakési programové změny tenkrát na podzim osmadevadesátého zaznamenala pouze letmo někde v nočním baru na televizní obrazovce.

Budova vysoké školy zůstala stále stejná, její učitelé titíž, poněvadž její monreovovská krása nevadla, odpromovala v létě roku jednadevadesátého.

 

Mezitím ji ovšem Leon seznámil i s tamtím ředitelským podplukovníkem, jehož konkubínou se stala produkční Svatava, která bývala Ludmilinou spolužačkou ještě na havířovské devítiletce.

Takže Ludmila po promoci nastoupila do bývalého kraťasu, který byl mezitím estébáckým ředitelem zprivatizován na ústředí rozsáhlé sítě kabelové televize.

 

Kapitána StB Leona sice hned na začátku roku 90. zbavili služební přísahy a jeho příští existence se tak stala nejistá. Jenomže kontakty na takové, kteří se ho báli, stále měl.

Zakrátko se ovšem vrátil odněkud zpoza moře gynekolog Ivan, o němž Leon celou dobu předtím věděl, neboť ho jako možný kontakt StB nikdy neztratila z hledáčku.

Odtama ovšem víceméně vyhoštěn, poněvadž tam v cizině páchal na jakési soukromé klinice nelegální potraty.

S jeho dávnou Ludmilou se sice nedali přímo dohromady, některá jeho poučení, která jí jen tak mimochodem postupně předal, však stojí za zmínku.

 

Celý ten humbuk kolem 17. listopadu vyhlašoval za sexuální hnutí revolučních mas.

Všichni musej v budoucnu píchat, říkaval jen tak mimoděk, že si už ani nějaké změny kolem nich nevšimnou.

 

A co tahle?, tak to buď klidnej, podotkl jednou na téma inženýrky Ludmily vůči estébáckému ředitelskému podplukovníkovi, který mezitím vložil firemní kapitál do vydavatelství jistého pornografického časopisu: Buď klidnej. Ta bude chtít dobře píchat za každýho režimu.

Sám si zařídil v Ostravě gynekologickou kliniku, v jejíž reprezentační místnosti občas souložil i s tou produkční Svatavou, kterou s podplukovníkem, který si našel novou milenku, tu ustanovili výkonnou ředitelkou, k čemuž ji přikoupili i jeden nevěstinec, poněvadž rozsah poskytovaných komoditních služeb začínal být obrovský.

Vysloužilému Leonovi, jehož minulé styky se ovšem vždycky mohly hodit, proto zřídili cosi jako kyvadlovou taxislužbu, jejíž prostřednictvím dováželi klientky z nedalekého Polska.

Ludmilu umístili na ostravský magistrát jako vedoucí odboru správy veřejných nemovitostí, poněvadž vhodných prostor k podnikání bylo teď patřičným zapotřebí zejména.

 

Po vstupu země do Evropské Unie se bývalý Ludmilin magistrátní šéf stal nejčelnějším europoslancem, takže Ludmile samé se otevřely jiné možnosti.

Dceři zařidila luxusní kadeřnictví a synovi směnárnu, do níž ani nemusel docházet, na víc se bez maturity nehodili, třebaže ona sama rozmýšlela, že by je nechala zapsat do kteréhosi bakalářského studia.

 

Jednou za ní na magistrát došli a řekli jí:

Zkušenosti máš dost. U filmu dělalalas. Ten bývá taky občas barevný. Od příštího prvního teď budeš předsedkyní správní rady české pobočky jednoho zahraničního kolosu, který se zabývá výrobou barev a s tím spojeného takového toho všeho sajrajtu.

Miliardové obraty měsíčně jsou zajištěny.

Na účet ti do tří tří dnů přistanou peníze, za které si tady z toho obecního ještě nakonec koupíš ten co nejvíc reprezentaci odpovídající byt.

Do smrti pak už můžeš píchat, koho ti jen bude libo, uculil se tenkrát gynekolický magnát Ivan, snad si třeba z nějaké náhle nouze i na mě, chudáka se třemi stříbrnými mercly, občas někdy vzpomeneš.

Doprovodil přislušným gestem dlaně o pěst.

Které je možné vhledem k poslednímu příštímu záběru navazující hereckou etudou ještě gesticky zvýznamnit.

 

Zmínka o smrti nebyla na tomto místě náhodná, neboť kapitán StB Leon T. nikým nezaznamenán ve zcela jiném už pro ně světě zemřel, takže se na jeho pohřeb nedostavil do auly krematoria vůbec nikdo, natož z těch, které on do jejich nových životů ustanovil.

V naprostém prázdnu za ním seshora zapadla železná brána kolejnicového vjezdu do pece.

 

.

 

A teď z toho předešlého v následujících verzích vybrat 160 obrazů, které by postačily, aby vznikl film.

Tento počet následně potom průběžně seřadit tak, aby stavebně vzniklo zřetelně od sebe oddělených 8 sekvencí, možná dokonce dílčích povídek, a to vše v celku postupně nutných 5 částí dramaticko výstavbových.

Do případného mého umření v termínu tak za 3 měsíce tedy ještě teprva práce kus...

 

 

.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

K tomuto dílu není zatím žádný komentář.

Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.