Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 439 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+1 neviditelných
Zmrzlina
datum / id11.06.2020 / 507858Vytisknout |
autorUmbratica
kategorieVázané veršeDalší dílo autora
témaRomantické
zobrazeno168x
počet tipů14
v oblíbených0x
Prolog

Osip Emiljevič Mandelštam, 1891 - 1938, byl ruský básník, představitel akméismu a neoklasicismu. Umlčen bolševiky zemřel v sibiřském vyhnanství.

Zmrzlina

 

 

Zmrzlina  I

12.5. 2020

 

Mží do louží a v stínu pod podloubím

si optimista koupil zmrzlinu

Fuj - Pankrác - prší - chodcům vržou klouby

A že i jemu občas vrzly - nu

co dělat ? - Líže protože už může

též ohlédne se vždycky po ženě

Muž rozvolněn se vrátil do své kůže

vzdor všem těm co se tváří koženě

co hlavou v roušce nevěřícně kroutí

nad šílencem jenž líže bez roušky

I v pohoršených se však cosi hroutí

a rozvolnění plní staroušky

            snad svobodou snad nadějí snad touhou

            neb nejde jenom o zmrzlinu pouhou

 

 

Zmrzlina  II

16. 5. 2020

 

Jen dopsala jsem sonet o zmrzlině

tu zjišťuji že taky Mandelštam

psal na to téma - S jeho sbírkou v klíně

čtu - usmívám se - nakonec i štkám

pro eden jenž byl smeten revolucí

pro slunečníky rukavičky dam

pro oblečky v nichž natěšení kluci

zas v námořnickém zářným dálavám

i zmrzlináři vstříc po pláži běží

Pak z dvoukoláku vůně zavane...

Ach toho smíchu křiku na pobřeží !

Tak dej si ještě kornout Ivane

             než do selanky náhle vtrhnou rudí

             a z krásného snu Uljanov tě vzbudí

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

19.06.2020 06:20:01dát kritice tipblacksabbath

Lizla jsem si (ovocnou) přek krásnou PCkresbou......*/**

18.06.2020 09:36:22dát kritice tipUmbratica

Markel,

jsem ráda, že chutnalo.

18.06.2020 09:35:43dát kritice tipUmbratica

Knihomole,

covidová krize má dost nečekané důsledky. Třeba ten, že hospody se otevřely už v dubnu, ale internetová centra pro veřejnost v kniihovnách se ještě neotevřela.

18.06.2020 09:33:30dát kritice tipUmbratica

blackie,

kdo by řekl, že právě zmrzlina je dost frekventované téma v pozii ? Co si pamatuji, psala o ní třeba i Jitka N. Srbová.

18.06.2020 09:31:29dát kritice tipUmbratica

Fialko,

díky. Tys byla na mě vždycky až moc hodná.

18.06.2020 09:30:45dát kritice tipUmbratica

Diano,

kéž bych zase dostala chuť na zmrzlinu ! Teď právě už zas lije a lidi na oslavě za mými zády se baví o tom, že se už deštníky nevejdou do kýblů na chodbě.

12.06.2020 08:57:04dát kritice tipMarkel

můj šálek,  zmrzliny :-)) *

12.06.2020 07:24:37dát kritice tipKarpatský knihomoľ
redaktor poezie

Obraz našich dní, dosť nečakane skrz zmrzlinu.

11.06.2020 20:22:33dát kritice tipblacksabbath

mám ráda zmrzlinu......moc hezky jsi napsala.....*/***

11.06.2020 16:06:06dát kritice tipfialka...

Moc hezké sonety :-)

11.06.2020 10:45:52dát kritice tipDiana

Moc krásné zmrzliny!!! Podávané Tebou i Markem. 

11.06.2020 09:09:393 tipů dát kritice tipUmbratica

Ty sonetky jsou oba autentické. Na Pankráce, to se ještě chodilo v rouškách i venku, jsem opravdu viděla odvážlivce, který si koupil v podloubí zmrzlinu a lidi na něj koukali jako na blázna. Byl to takový malý chlápek v kraťasech. Řekla jsem si - tak o tom musím napsat básničku. A stalo se. - Teď se zabývám četbou Mandelštama a opravdu mě překvapilo, že i on psal o zmrzlině. Ale vlastně to není až tak překvapivé. Ta jeho báseň je z roku 1914, ještě pedválečná a ruská  střední třída si tehdy ještě užívala svobodného života.

11.06.2020 08:53:35dát kritice tipMuamarek

Inspirovaly mě oba Tvé sonety, Alice. Mají atmosféru, tajemno, jsou to taková velká plátna krajinoslov...

11.06.2020 08:45:19dát kritice tipUmbratica

Marku,

moc děkuji za pěknou básničku. Vidím, že nejsem sama, koho zmrzlina inspiruje.

11.06.2020 08:33:384 tipů dát kritice tipMuamarek

A v uších zní mi…

 

 Možná to bylo všechno jenom ve snu

paměť si s námi leckdy pohrává

„Dal bych si kornout“ – u stánku jsem hlesnul

pařilo slunce – děsná otrava

 

 Jediný stánek, nikde ani noha

z něj hlavu dáma v letech naklání

„Jakou si dáte?“, znějí slova strohá

Bouřkové mraky visí nad strání

 

 Nesměle špitnu, zda je jahodová

v bouřlivém smíchu zanikají slova

Zda ještě nechci mísu ze zlata

 

 „Vanilka je tu, nebo čokoláda“

už nevím, jak to – ale někam padám

a v uších zní mi přitom devátá…



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.