Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zvláštní setkání

12. 06. 2020
20
38
2011
Autor
bixley

Šel jsem tenkrát dost zamyšleně po ulici. Okolí jsem moc nevnímal. Když jsem se rozhlédl, zaujal mě člověk, který stál na kraji chodníku a díval se přímo na mě. Proč na mě tak civí? říkal jsem si. Prohlédl jsem si ho od hlavy k patě. Nebylo na něm nic zvláštního. Měl na sobě oblek, brýle a vlnité vlasy. Jeho obličej mi však byl něčím povědomý. A najednou mi to došlo. Proboha, vždyť to je sám Isaac Asimov!

„Dobrý den, pane Asimove, proč mě tak pozorujete?“ pokusil jsem se ho oslovit.

„Nezlobte se,“ začal se omlouvat, ale šel jste tak nějak mechanicky, tak jsem si vás všiml.“

„Jak mechanicky?“  nechápal jsem.

„Prostě nevím. Najednou jste mi přišel jako robot z mého románu Ocelové jeskyně.“

„Opravdu? Vždyť vaši roboti jsou, pokud vím, od lidí k nerozeznání.“

„Jak vidíte, zřejmě se to trochu prolíná. Lidé mohou být mírně robotičtí.“

„Myslíte? Chcete tím naznačit, že se jednou změním v robota?“

„Ale kdepak, chci tím jenom říct, že myšlenka robota nebo aneroidy je už dávná. Musela vycházet z přání člověka nemít tělesné limity, z přání zvládnout věci, na které fyzicky nestačil. A nejen fyzicky. I psychicky. Aby na nic nezapomněl. Neudělal nějakou chybu. Snažili se do těchto umělých lidí časem vložit emoce. Aby se dokázali smát, plakat, milovat. Ale jak víte, někdy začal robot  myslet jako člověk, i když nebyl naprogramován. Začal mít emoce. Přestal být strojem. No, a vy jste mě inspiroval. Zkusím jednou napsat román nebo povídku o člověku, který se postupně stane robotem.“

„To mě těší, ale opravdu jsem netušil, že se chovám jako robot. Uvědomuju si ovšem, že tak můžu působit. Jsem programátor, víte? Pracuji na počítačových programech, tudíž se může stát, že i já sám chodím a vůbec se chovám dost naprogramovaně. Vidíte, přivedl jste mě k tomu, abych se sám nad sebou zamyslel. A co vy? Napíšete ten román, pane Asimove?

„Ještě nevím, musím o tom popřemýšlet. Každopádně děkuji za inspiraci.“

„I já děkuji. Sbohem.“

Ještě dlouho jsem se za ním díval, jak jde ulicí. Kupodivu jsem ho dokázal zřetelně odlišit ještě v dálce jako malou tečku. Zřejmě se mnou opravdu bude něco divného.


38 názorů

bixley
06. 03. 2021
Dát tip

No vidíš, to je docela zajímavý příběh, to bych si i přečetla... :-)


Jamardi
06. 03. 2021
Dát tip

Dovedu si představit, že si programátoři přejí "srůst s technikou". Musí se přizpůsobit komunikaci, která vyžaduje přesnost. Zejména asi ti, kterým to nejde, jak by si představovali. :)

To téma mě zaujalo. Od pana Asimova jsem nic nečetla, ale vzpomínám si na knihu, kterou napsala nějaká žena (alespoň myslím, vlastně nevím, kdo to napsal), kde se někteří lidé ve vesnici proměňovali v roboty a druzí v krvelačná zvířata myslící jen na jídlo a neváhající kvůli tomu zabít. Způsobila to nějaká otrava. Přišli na to lidé, kteří chtěli vesnici navštívit, schovávali se v lese a pokoušeli se vesnici prohledat a zjistit, jestli tam zůstal někdo normální. Našli dvě děti, které za trest zůstaly o hladu.


bixley
21. 07. 2020
Dát tip

No, ono to žádný větší cíl nemělo...


Luzz
21. 07. 2020
Dát tip

tak nějak nevím, co k tomu napsat, člověk přečte, pousměje se, ale to je asi tak všechno.


kvaj
17. 07. 2020
Dát tip

ok


bixley
17. 07. 2020
Dát tip

To jsem pochopila. Můj hrdina je prostě ješita, který si myslí, že programuje i sebe... :-)))


kvaj
17. 07. 2020
Dát tip

Tak vidíš, potvrzuješ, že ta mechanická chůze souvisí spíš se zamyšlením než s profesí programátora. Naprogramovaně chodí každý, neboť je zásluhou programu svého druhu (genetického), že člověk ovládá chůzi (ale i jiné činnosti), aniž by o tom musel nějak zvlášť přemýšlet. Každé dítě má v podstatě naprogramovanou chůzi, řeč, žvýkání, pohyby rukou...

To, na co jsem upozorňoval, bylo však, že schopnost vytvářet počítačové programy, nesouvisí s naprogramováním programátora, ale s jeho invencí.


bixley
17. 07. 2020
Dát tip

Máš pravdu, kvaji, android. Zamyšlený člověk, který nad něčím dumá,může chodit mechanicky, i umělec. To, že si to programátor v povídce vysvětlil tak, že chodí naprogramovaně, ještě neznamená, že tak uvažují všichni programátoři.


kvaj
17. 07. 2020
Dát tip

Co je to aneroid? Nemáš na mysli spíš androidy, od řeckého andro - eidés, což znamená mající lidskou podobu? Jen mě zaujalo - ty si představuješ, že se programátoři chovají trochu jako roboti? Co znám programátory, tak je pro ně spíš typické, že vypadají často jako vagabundi a chovají se jako potrhlí umělci. Ono totiž programování vyžaduje značnou invenci, která se do jisté míry podobá té umělecké. Není žádný důvod, aby se programátor choval jako robot.


bixley
15. 07. 2020
Dát tip

Díky, Movsare, Danny a Lakrove.


Lakrov
14. 07. 2020
Dát tip
Námětem i podáním mě to zaujalo, ale na můj vkus to končí "dřív než to začálo". Shledávám v tom ale námět k zamyšlení; ten ve mně po dočtení zůstal. TIp.

Danny
10. 07. 2020
Dát tip

zajímavé.


Movsar
08. 07. 2020
Dát tip

Ocenuji filosofujici podani tematu a uziti pragmatickeho jazyka, odpovidajici tematu.


bixley
27. 06. 2020
Dát tip

Souhlas.


K3
27. 06. 2020
Dát tip

Ahoj, Renato, rád bych nominoval do PM, jestli jsi pro.


bixley
19. 06. 2020
Dát tip

No vidíš, to by bylo určitě ještě zajímavější! Dík.


stromeček
19. 06. 2020
Dát tip

tak nějak mne napadlo, jak by to dopadlo, kdyby se na té ulici potkal s Isaacem Asimovem stvořitel robota Karel Čapek :-)))


bixley
14. 06. 2020
Dát tip

Přemku, je to spíš odraz mé dětinské představivosti, co by kdyby...


lastgasp
13. 06. 2020
Dát tip

Skvělý příběh ve futuristickém tónu. Přečetl jsem se zaujetím. Mrkni na uvození přímé řeči. Bezva.


bixley
13. 06. 2020
Dát tip

fialko, díky za tip.


bixley
13. 06. 2020
Dát tip

Děkuju, robote Kočkodane.

I Tobě, Evži.

benetko, jsem ráda, že jsem se trefila do Tvého vkusu.


Taky mám ráda roboty i androidy a podobná stvoření. .-)))


Benetka
12. 06. 2020
Dát tip

Asimova čtu moc moc moc rád! A série o robotech je super! I když ON to má tak nějak provázané a tak skoro všecko u něj souvisí se vším! ;) 


Kočkodan
12. 06. 2020
Dát tip Gora

Úplně mechanicky – jako nějaký robot – ti posílám mrkajícího smajlíka. ;-)


bixley
12. 06. 2020
Dát tip

Díky za tip, Čudlo.


bixley
12. 06. 2020
Dát tip

Přesně tak, Karle. Díky.


K3
12. 06. 2020
Dát tip Gora

ktomu - překlep.

Zdá se mi to moc dobře napsané. "Jíná setkání třetího druhu." To přirovnání mě svým názvem napadlo.


bixley
12. 06. 2020
Dát tip

:-)))


blacksabbath
12. 06. 2020
Dát tip Gora

a bude to snad až za dlouho...a to já už tady nebudu....naprogramovaní programátoři.....hrůza....ještě aby mi klepali na hlavu jako Luis de Funès*/**


bixley
12. 06. 2020
Dát tip Gora, blacksabbath

Ireno, díky, dneska je zkrátka všecko moc naplánované a my se tomu podvědomě přizpůsobujeme. A ani nemusíme být programátoři. :-)


Gora
12. 06. 2020
Dát tip blacksabbath

Dobře, Renato - kdo z nás si občas nepřipadá jako naprogramovaný?? Já určitě, a to dost často...


bixley
12. 06. 2020
Dát tip

Díky za tip, vesuvanko.


bixley
12. 06. 2020
Dát tip

Taky doufám, Jardo.


revírník
12. 06. 2020
Dát tip

Zajímavá myšlenka. Jen doufám, že ještě máme do těch konců dost daleko.


bixley
12. 06. 2020
Dát tip

Díky za tip, johanko.


bixley
12. 06. 2020
Dát tip

aleši, díky za tip.


bixley
12. 06. 2020
Dát tip

alegno, tak nějak to bude. :-)


Alegna
12. 06. 2020
Dát tip Benetka

zaímavé, skoro mám pocit, že vypravěč není tím, čím si myslí, že je :)*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru