On-line

hm ... laska ... oh lover please release me

Zuzulinko, Evi, per zay děkuju za povzbuzení, vážím si toho...

Na hran ostřic jen opatrně, ano :) 

Harper Sr. Tak za tohle moc děkuju, měl to být skřivan, spletla jsem si slovo. 

Ano. Jen snad na nebe bych přibil skřivana nebo poštolku.

Nádherný tip. 

hmmm ... T

ps. na hrany ostřic nelehat..

to je krásné... nalehnu na hrany ostřic a celé léto budu čekat na smrt... mohu se přidat?

bonbička!

Mandragoro - díky za přínosný komentář. Pokud jde o popisné části básně - vnímám je jako poetické samy o sobě, od běžného popisu se liší tím, že užívají přenosů významu, podobností - např.  hned v začátku "vzduch zválený horkem",  "bodláky štípou do očí"... Snažím se co nejvíc přiblížit čtenáře popisovanému, aby vyzkoušel sám ten vzduch, ty bodláky... Aby to cítil na vlastní kůži díky tomu, že si musí nějakou tu situaci představit. - válení vzduchu, bodlinku v oku... V běžné řeči, v prostě sdělných textech - tam se takto literárního postupu nedočkáme... Často se ho nedočkáme ani v poezii, zvlášť pokud je veškerá literárnost odbyta metrickým uspořádáním textu, případně zvukomalbou.

Díky také za Tvůj pohled, lawenderr, co může autora potěšit víc, když někdo jiný hájí jeho text :)

redaktor sem, redaktor tam ... jen člověk:) Zablokovat kritiku je jako psát básničky s prstama v uších - a jedním v nose. Kritika vymezuje básničku v prostoru a nastavuje bodovky:) - pro mě je důležité, jaká básnička kritiku píše. Nic víc, nic míň. Ale nerada ráda slyším všechno :D

Nikdys neměl pod básní jen chuť vydechnout - nebo nevydechnout vůbec :) Úžasné ... ne, nesměju se, je těžké psát kritiku - těžší než básničku

Jestli si mě zablokuješ, tak budeš otravnej lilek! :D

:) dostals mě

:) kořínku, ty to moc pitváš - když rozřežeš básničku, zůstanou vždycky jen slova. Tahle je letní den, letní život - až do konce. Nepřu se, jen mi ty tvoje řezy přišly moc amputační :))

Líbí se mi, jak se básnička mění, naznačuje, abys hledal víc, přetvařuje se a přitom holá pravda! ani nevíš, že jedeš stále stejným směrem, nastoupíš a nemůžeš ven a na konci jsi rád, že neměla slitování:)

Pro mě je to čarování se slovy - mezi tvými řeznými čarami :)) nepřu se, jen by mi přišlo nespravedlivé nepřipsat. Ale jsem moc ráda, že píšeš, jak vidíš ty. Každý odlišný pohled mi ukazuje víc, než jsem schopná sama zachytit.

Děkuju oběma.

Děkuju všem :)

Lawenderr - ano, hodně teď pracuju s tím, jak text zní, dovedl mě k tomu zvyk svoje texty v práci předčítat klientům s autismem, když je potřebuju uspat :D

À zloděj - píšu teda trapně střízlivá, ale fajn, že to tak nevypadá... :D

a skvěle se to recituje - jako bych si vyříkavala hlavu ... kdybych to uměla:)

Tak úžasné, že si říkám, že autorka musela "něčím" popohnat svou imaginaci... ;-)

jsem to věděla už od koně - že se mi bude líbit:D ... ale čtu dál

Bezvadná jízda... 

Líbí se mi ta kombinace surrealismem nasáklých obrazů spolu s naléhavou lyrikou. Osvěžující text v tomto letním dni :)