Dívka která hrála hokej

Když jsem byl malí tak, jsem rád bruslil. S rukama jsme hrávali v zimě hokej na rybníku a přes léto zas kopanou u nás na zahradě. Jednou v zimě mě potkal muž, kterého jsem znal jen z vyprávění svého táty. 

On mě oslovil a zeptal se mě.   

Cizí – muž„ Chlapče jak se jmenuješ??“

Chlapec:„ Kryštof. Vy?“

Cizí – muž:„ Kamil. A znám tvého tatínka a také i dědečka, maminku a babičku.“

Kryštof:„ dobrá a co chcete?“

Kamil:„ mluvit s tvým tatínkem. A také chtěl by ses učit pořádně bruslit??“ 

Kryštof:„ To bych rád, ale musím se zeptat maminky a tatínka.“

Kamil:„ Já půjdu s tebou.“

Kryštof:„ dobře.“

A tak ji vzal za ruku a šly k ní domů. Tak tam na ní už táta s mamou čekali.

Maminka:„ Kdes byl, Kryštofe?“

Kryštof:„ No jako vždy bruslit.“

Maminka:„ Je ahoj Krištofe,

Kryštof:„ Tati kdo je to za pána??“

Táta:„ je ahoj synu. Tebe jsem neviděl ani nepamatuji. Jak se ti vede??

Kamil:„ Dobře. A co ty?? Jak vidím tak se máš dobře.“ 

Táta:„ Jak vidím tak jste se stačili seznámit.“   

Kamil:„ Kamil řekni tatínkovi co jsi říkala mě.“

Kryštof:„ Já se bojím.“

Kamil:„ tak dobrá já mu to povím sama.“

Kamil:„ Táto můj bráška by se rád učil lepe bruslit. Tak sem mu nabídl že ho budu učit. Ale musíš s tím souhlasit i ty.

Táta:„ Jak vidím tak jste se stačili seznámit.“   

Kamil:„ Kryštofku řekni tatínkovi, co jsi mě říkal.“

Kryštof:„ Já se bojím.“

Kamil:„ tak dobrá já mu to povím sám.“

Kamil:„ Tati bráška by se ráda učil lepe bruslit. Tak sem mu nabídl že ho budu učit. Ale musíš s tím souhlasit. A tak Krystian šel a zeptal se svého táty.  

Krištof:„ Jak dlouho jsi byl pryč??“

Kamil:„ Byl sem pryč od tvých 3 let.“  

Kryštof:„ A kde jsi byl vlastně??“ 

Krystian:„ Hrál jsem hokej v Kanadě.“

Kryštof:„ Co???“

Kamil:„ Ano. Ano byl jsem tam. A někdy až budeš větší tak si tě sebou vezmu.

Kryštof:„ To by bylo príma.

A tak Krystian objal svého mladšího brášku a řekl.  

Kamil:„ Kryštůfku neboj já se zas vrátím a něco ti dovezu.“

A tak Krystian odjel a Kryštůfek začal plakat. Přišla za ním maminka a řekla.    

Maminka:„ Neplač to bude dobrý on se zas přijede podívat.“

Kryštof:„ Dobře mami. Děkuji ti, maminko.“

Maminka:„ Není zač.“

A tak Kryštůfek políbil maminku na tvář a objal ji.

Kryštof:„ Maminko já bych chtěl byt taky hokejistou jako bráška.“

Maminka:„ to je od tebe milé Kryštůfku. A kde budeš trénovat. A kdo??“

Kryštof:„ U nás na rybníku za domem. A pak v létě se ještě uvidí. Ale zkusím se zeptat, jestli někdo neví, kde bych mohl chodit někam bruslit.“  

Maminka:„ Dobrá ale buď opatrný.“ 

Tatínek:„ Kryštůfku pojď, jsem. Já znám jednoho pána, který má krytý stadion ve městě a tak bych mohl zařídit, abys tam mohl chodit bruslit.“ 

Kryštof:„ Děkuji ti tatínku.“

Táta:„ Není zač synu. Ale Kamila budeš na něj dohlížet.“  

Kamil:„ Ano tati. Slibuji, že na brášku dohlídnu.“ 

Ale měli ještě sestřičku Lucinku. Tak byla stejně stará jako Kryštůfek. A to jen proto, že byli dvojčata. Ale ona seděla venku na stráni a hrála si s panenkami na, to jak tančí. Proto že vždy se toužila stát hokejistkou. Ale to rodiče nevěděli proto, že jim to Lucinka nikdy neřekla. Jednou když se Kryštůfek s Kamilem procházeli po zahradě a když došly za dům tak ji tam uviděli, jak tam sedí a hraje si s panenkou. Kryštůfek, se ji zeptal.       

Kryštof:„ Co tu děláš sama??“

Lucie:„ Hraju si. Proč?“

Krištof:„ Mama tě hledá.“

A tak se vrátili domů a už na ně čekala maminka.

Maminka:„ Ahoj Lucko kdes byla??“

Lucie:„ hrála jsem se ze domem na stráni. A mami kdo je to za pána??“

Maminka:„ To je tvůj nejstarší bratr.“                               

Lucie:„ Co!!??“

Mama:„ Ano, je to tak. Právě se vrátil s Kanady a nějaký čas tu s námi bude.“

Kryštof:„ Ano mami máš pravdu.

Kamil:„ To víte že  jo. A ně co jsem vám přivezl. 

Kryštof, Lucie:„ Rádi, bychom kdyby tu s námi zůstal.“

Krystian:„ Nebojte já zas přijedu ale teď pojďte ke, mě něco vám dám.“

Kryštof a Lucie:„ Co je??“

Kamil:„ tady máte.“

Z kabele vytáhl dvoje krásné brusle a dala je Kryštůfkovi a Lindě do rukou. A řekl.

Krystian:„ Kryštofe a Lindo tady je máte a přeji vám hodně úspěchů. Jo a se zas přijedu podívat jak vám to jde. A navíc se hlavně podívám na sestřičku. I ona sama prý chce byt hokejistkou. A tak když měli nové brusle tak každý den po škole chodily bruslit. Jednou v zimě před vánocemi kdy sourozenci hráli hokej na rybníku za domem. Tak se tam objevil zas jejich nejstarší bratr Kamil. A sním, přišel nějaký neznámý muž. Kryštof se zeptal.

Kryštof:„ Dobrý den a ty Kamile ahoj. Mohu se na něco zeptat?“

Kamil„ Ano, ano můžeš, bráško.“

Kryštof:„ mohli bychom dostat pár puku??“

Kamil:„ To víte že jo Bráško a Sestřičko.“

Cizí muž ( Alexa – Hokejista ):„ Víte dnes, podvečer budeme ve městě Velkých Lískách hrát hokej, přijďte se podívat.“    

Lucinka a Kryštůfek:„ Jé budeme moc rádi.“

A tak se rozloučily, ale než Kamil odjel do Kanady tak hrál hokej na ledním stadionu ve Velkých Lískách. A tak se Lucie a Kryštof, se šly podívat jak brácha hraje hokej. V tom na ně bráška zavolal a řekl.     

Kamil:„ Krištofe a Lucie pojďte si s námi zahrát. Chcete?“

Dali jím do ruky hokejky které měli odložené za mantinely i tam měli náhradní brusle. Ale pro to že byli velké tak nechali donést dětskou velkost. Oni tedy šly. A pyl to poslední polovina tak si s nimi hrály a najednou se stalo že díky jim celý zapas vyhráli. I bratr s nimi hrál, vkonci jen nevěřícně kroutil hlavou. Poté prohlásil.    

Kamil:„ Božíčku teda Kryštof s Lucii jsou tak šikovní.“

A tak jednoho dne se tam zas objevil bráška Kamil s cizím – mužem Alexandrem. A zeptal se jejich rodičů.

Kamil:„ Mami a Tati mohly by Kryštof a Linda hrát hokej.“

Rodiče:„ Ano proč ne, že.“

Kamil:„ Děkujeme vám.“

Rodiče:„ Není zač.“

Cizí – muž ( Alexandr): a kdy chcete začít?

Rodiče:„ Když budou chtít můžou, třeba hned. A ještě jedna, otázka. Kolik nás to bude stát?

Cizí – muž ( Alexandr):„ Za tím nic ale pak se časem se ukáže a domluvíme se na ceně.“

Rodiče:„ Děkujeme. Budeme moc rádi.“

Cizí – muž  ( Alexandr ):„ Není zač rádo se stalo. Jestli chcete můžeme hned zítra. Přijďte kolem čtvrté hodiny.“

A tak si mezitím Kryštof a Lucie hráli na dvorku. Když padla druhá hodina odpoledne tak se začali chystat a oblékat. Když už byli oblečení a ně li kabele z bruslemi tak šly s Tatínkem a Dědečkem na stadion. Už tam na ně čekal ten Cizí – Pán ( Alexandr ). Poté se jím poprvé představil.

Cizí – Muž ( Alexandr):Alexandr:„ Dobrý den já jsem Alexandr ale klidně mi říkejte Lexo. Tak my říkají v ších ní v tymu.“ 

Dědeček s Tatínkem:„ Těší nás.“  

Tatínek:„ Těší mě já jsem Šimon“

Dědeček:„ Těší mě já jsem David.“

A tak si Kryštof s Lindou nasadily brusle a šly hrát hokej. Když Alexandr zjistil že opravdu mají talent tak řekl.

Alexandr:„ A teď začneme trénovat na první zápas.“

Jak tak trénovali na první zapas tak se tam najednou objevil jejich nejstarší bratr. A stal za mantinelem a koukal se jak jim to jde. Když už bylo po tréninku šly do kabin tam se převlékly dresy a brusle strčili do skříněk. A šly společně domů. Práška šel s nimi ale tak aby netušily že tam je. Ale ještě než šly domů tak šly do školy. Proto že i sebou měli aktovky. Kryštof chodil do Šesté a Lucie do Páté třídí. Když už bylo po škole a měli napsané úkoly. Tak Kryštof šel pomáhat dědečkovy a Lucie zase seděla za domem na stráni v krásné houpací síti. A kreslila si jejich dům a sebe s bráškou i z druhým. Občas i hokej na jejich rybníčku. Za domem měli. Dvě krávy, jednu kozu, šest slepic jedním kohoutem, malé koťátka, a dva pejsky. Pejska Alíka a fenku Klárku.

V tom se tam objevilo pár kluků. Jeden z nich se ji zeptal.                       

Alexej:„ Kdo jste a co tu děláte?“

Kryštof:„ Čekáme tu na trenéra.“

Alexandr:„ Víme že u nás hrajete. Trenér nám to řekl.“ 

Kryštof:„ Božíčku to není možný. Ale mám dotaz. Nebude vadit když s námi bude hrát i holka?? Nebude vám to vadit??“    

Alexandr:„ Ne, neboj se já jim to vysvětlím tak by se ji nesmály. Já to vím že tvoje sestra chce hrát hokej.“

A tak Kryštof s Lindou získali spousty nových kamarádu Dalibora Šťastného. A tak trenér řekl.    

Alexandr:„ Lucie až budeš větší tak budeš hrát hokej za ženy.“

Lucie:„ Děkuji vám pane trenér. Budu ráda.“

A jak tak plynul tak Kryštof s Lucii rostly a když jím bylo kolem Kryštofovi štrnást a Lucii třináct. Tak je přeřadily do vyšší ligy. Ale Lucii přeřadil do dívčího týmu.     

Trenér Alexandr:„ Lucinko tady máš obálku a zajdi z ním kamarádem Jirkou je to trenér žen. On bude vědět co a jak.“

A tak Lucie vzala obálku a šla. V očích měla slzy a tak tedy šla. Když tam došla tak tam stál s píšťalkou na krku a křičel na ně, ať se více snaží, když tam přišla tak ho pozdravila a řekla.

Lucie:„ Dobry den jsem Lucie a zde vám nesu obálku vy prý budete vědět.“

Tak si ji trenér Šimon přečetl a řekl.

Trenér – Šimon:„ Jo to jsi ty. Tak poť za na mi. Tady, máš  dres a brusle, helmu, chrániče jo a hokejku. A ještě teď pojď zatrénuješ si s námi.“

Když bylo po tréninku tak šla domů. Cestou potkala partu holek které také nesly brusle a nardech měli batohy. Jedna se z nich se ji zeptala.   

Soňa:„ Ahoj ty si ta nová?“      

Lucie:„ Ano.“

Soňa:„ Takoví prcek a bude s námi hrát? Haha, haha.“

Najednou se objevila Klára a řekla.

Klára:„ Necháš ji být na pokoji!! Nic ti neudělala a ty se doni navážíš.“  

A tak Soňa sklapla a Lucie šla domů. Doma si schovala věci do skříňky a šla do kuchyně že si vezme něco k jídlu. V kuchyni se objevila Babička Boženka. A zeptala se ji.

Babička – Božena:„ Ahoj Lucinko jaký byl den?“  

Lucie:„ Dobrý Babičko. Mám nové kamarádky a hokej my jde. Jo a ve škole jsem dostala jedničku za fyziku.“ 

Babička – Boženka:„ To gratuluji Lucinko. A kde máš brášku?“

Lucie:„ Nevím ještě jsem ho neviděla. A vůbec on má svůj tým hokejistu tak oněm nevím nic. On se prý odstěhoval do Přerova. A bydlí u naší tety Mirky.“ 

Když uplynul rok tak se Kryštof vrátil na chvíli domu a den po něm přijel i je jich nejstarší bratr Kamil. Všichni se vítali a radovali že jsou zas spolu. Když už bylo po štrnázdní tak se zas všichni rozloučili a Kryštof a Kamilem odjeli Kamil do Kanady a Kryštof do Přerova kde hráli hokej. Jen Lucka zůstala s rodiči a Babičkou a Dědečkem doma. Ale i ona za tři roky na to se dostala do větší ligy. Pro to že byla šikovná. Tak jí trenér občas pouště domů. A je jí liga kde hrála tak se jmenovala. Veselá velryba: Lucie sama jezdila domů jen když měla dovolenou nebo když jeli kolem. Když byli Vánoce tak Lucie řekla.

Lucie:„ Trenére mohu jet na svátky domu??“

Šéf – ligy:„ Dobrá máš to volno.“

Pak i Kryštof s Kamilem přijeli na Vánoce domů. A každý s nich Rodičům a Babičce s dědou taky. Dovezl dárečky. Jednou jím dovezl i krásné dárky. Mamince s Babičkou dali krásné šperky. Tatínkovi s Dědečkem zas krásné zahradnické potřeby. A tak společně strávili Vánoční Svátky a i Nový Rok. A dva dny poté se všichni rozloučily a děti odjeli. Kamil do Kanady, Kryštof do Přerova Velká smršť a Lucie Ještě do střední ligy

Connecticut Whale: proto že už nato měla nejen věk ale i zkušenosti.

Connecticut Whale

Lucie

Patricie

Petra

Soňa

Klára

Saša

Martina

Zůstali v

A Lucie 

A tak se Lucie stávala lepší a lepší hokejistkou. I když byla ve vyšší lize. Nikdo to nechápal když byli na zápase tak díky ni vyhráli každý zapas. Ale když Lucie byla nemocná tak se jím moc nedařilo. V tymu byla jedna z hráček která na ní strašně žárlila. Jednou když se vyhlašoval nejlepší hráč tak to byli obě Jak Lucie tak i Klára. Jely do ČR hlavního města Prahy když tam dojeli tak jeli rovnou do Sně slávy. Tam měli to vyhlášeni o nejlepšího hokejistu a hokejistky. A s kluku tam jel Kryštofa a Lukáš, Petr. S holek Bára Soňa. A když bylo vyhlašováni o nejlepšího hokejistu a hokejistky tak. Cenu dostal Kryštof a Lucie. A když bylo vyhlašováni nejlepšího brankáře tak to vyhrály jak Klára a mužů Petr. A z nejstarších hráčů i je ji bratr. Došlo na ty dvě Lucii a Soňu. Trenér jim řekl.

Trenér:„ Lucie pro to že si nejlepší hokejistkou v tymu tak ti uděluji cenu za nejlepší Hokejistku roku.

Klára:„ Có!! Co že proč ona. Proč ne Já!!“ 

Trenér:„ Pro to že si to Lucie zaslouží dře zevlech vás nejvíc.“

Klára:„ Có!! Tó né! Já také se snažila a dřela jako ona. A oni!!“

A tak seděla na lavičce a vztekala. Mezitím Lucie s ostatními holkami odešly. A trenér šel také domů. Holky měli na zadech batohy. Když Linda došla domů tak už tam na ni čekala maminka a to proto, že za ně mi přijela na návštěvu. A za dvě hodiny nato přijel i Kryštof. A tak Lucie si dala kávu a Kryštof zas čaj. A tak všichni seděli a popíjeli. Najednou někdo zaklepal na dveře. Linda se zvedla a šla otevřít. Za dveřmi stála krabice. Tak ji Lucie otevřela a vypadla zní mrtvá kočka. Lucie začala křičet v tom tam přišel Kryštof a zeptal se.

Kryštof:“ Sestřičko co se děje?“

Lucie:„ Vždyť se podívej.“ 

Kryštof vzal krabici a odnesl ji do kontejneru. Pak se vrátil a posadil se ke stolu. A povídali si. Asi po dvou hodinách se rozloučily a Kryštof se šel balit a odjel znovu do Arizona Coyotes  

A Lucie každý z týmu měl svůj pokřik a svou hymnu. Tím Lucie má tuto hymnu a pokřik.

Co s tou touhou

Hej, slyšíš jak to bouchá,
to pro jednoho koho znám,
koho znám, koho znám jé.

To bouchá moje touha,
to já mám srdce dokořán,
tak ať,
a už v tom lítám,
s tou, s tou ou, ou.
Táhne mě všechno za tebou.

Tak na jiný zapomeň, teď jsem tady já,
žádná víla z pěny zrozená,
světlem i tmou o ou, ou, o ou,
jdu za tebou ou, ou.
Co s tou touhou?

Nevidím, neslyším v tobě ztracená,
pátým pádem vysvobozená,
světlem i tmou o ou, ou, o ou,
jdu za tebou ou, ou.
Co s tou touhou?

(Touhou, touhou) touhou.

Na vlastní nebezpečí ty se do toho zamotáš,
zamotáš, zamotáváš.
Nás dva nic nevyléčí,
já tobě ty mě propadáš,
s ní se nezahrává.
Lžou, lžou ou, ou,
nám ti co prej s ní bojujou.

Tak na jiný zapomeň, teď jsem tady já,
žádná víla z pěny zrozená,
světlem i tmou o ou, ou, o ou,
jdu za tebou ou, ou.
Co s tou touhou?

Nevidím, neslyším v tobě ztracená,
pátým pádem vysvobozená,
světlem i tmou o ou, ou, o ou,
jdu za tebou ou, ou.
Co s tou touhou?

S tebou svět se promění,
v dokonalý spasení,
ty jsi moje svítání,
dál bez tebe netrefím,
já bez tebe zkamením,
touho prosím, touho prosím

Na jiný zapomeň, teď jsem tady já,
žádná víla z pěny zrozená,
světlem i tmou ou, ou, oou, o ou,
jdu za tebou ou, ou.
Co s tou touhou?

Nevidím, neslyším v tobě ztracená,
pátým pádem vysvobozená,
světlem i tmou o ou, ou, o ou,
jdu za tebou ou, ou.
Co s tou touhou?

ou ou

S tebou svět se promění,
v dokonalý spasení,
ty jsi moje svítání,
dál bez tebe netrefím,
já bez tebe zkamením,
touho prosím.

Když skončila jejich hymna tak začali hrát. Hráli asi tak dvě hodin. Když už bylo pozápase tak se všichni rozcházeli. Jen Lucie a Patrik, který se tam přišel podívat, na zápas. A jen řekl.

Patrik:„ Gratuluji vám Lucie, jste moc šikovný tým. Příště se přijdu podívat, jak hrajete.“

Lucie:„ Jé to je od vás moc milé.“

Patrik:„ Prosím nevykej my. Já jsem Patrik.“

Lucie:„ Děkuji. Jsem moc ráda, že jsi se, přišel podívat. Chtěla bych aby to bylo častěji.“ 

Patrik:„ Proč ne, že. Byl bych moc rád.“

A tak se Lucie poprvé zamilovala. Ale to ji bylo 14 let. Podlouhlém povídáním se rozloučili a každý zni, šel k sobě domů. Patrik zas domů za s svými rodiči, s kterými rodiči. A Lucie zas nakolej kde byla spousty holkami spíš jen, ze třemi. ( Klára, Soňa a Petra. ) Jedna s nich byla nemocná. Byla to Klára. Nato že špatně chodila a mluvila tak velice dobře uměla bruslit. A pro to že byla šikovná tak si ji všichni vážily. Hlavně trenér Roman. Jednou když bylo vyhlašováni  tak žen to byla Klára a s můžu Petr. Když začalo vyhlašováni o nejlepší tím tak to vyhráli tým žen.

 

Ženy:

New York Riveters 3. Místo – Zuzana – BRANKÁŘKA

Connecticut Whale 2. Místo – Patricie – OBRÁNCE

Silné lvice 1. Místo – Lucie – NEJLEPŠÍ HOKESTKA

        

Muži:

Chicago Blackhawks  3. Míso Erik – BRANKÁŘ

Arizona Coyotes  2. Místo Alan – OBRÁNCE

Velká smršť 1. Místo Viktor – NEJLEPŠÍ HOKESTOU

A nejlepší hráčkou byla Lucie a nejlepším hráčem zas Alexander. A tak dostaly pohár za nejlepší tým a Lucie medaili za nejlepší hráčku. A je ji bratr Kryštof zase za nejlepšího hráče. A tak když bylo předávání cen tak se všichni rozloučili odjeli zpět do svých měst a státu jen sourozenci Kryštof, Linda a Kamil zůstali spolu. Za chvíli za ni přišly rodiče. A přijela i jejich babička. Kterou maminka dovezla na kolečkovém křesle a dědeček. A tak se všichni sebrali a šli do hotelu kde byli všichni ubytovaní. Když už měli konečně vybaleno tak si chvíli dělali, co chtěli si odpočinuli a pak se šly jen tak projit. Mezitím si Lucie řekla.     

Lucie:„ Proč bych ne nešla někam projit.“

A proto, že bibli kousek po Praze tak se rozhodla, že se půjde projit. A tak jak se rozhodla tak šla. Mezitím co Lucie byla na procházce po Praze. Tak ostatní byli v hotelu. Když se trenér zeptal kde je Lucie tak se ozvala Klára a řekla.

Trenér:„ Kde je Lucie?“

Klára:„ Ć,ćć!!! Co my je doni. Ha, ha!!!!“

Když se Lucie vrátila tak se ji trenér zeptal.

Trenér:„ Kdes byla Lucie???“

Lucie:„ Byla jsem se projít. Jetu fakt krásně. Škoda že tu nemůžeme zůstat.“

Trenér:„ To ti věřím. Příště sem přijedeme a dovolenou.“

A tak se všichni z balili a zas odjeli. State of Florida  do hlavního měst City of Miami kde nějakou tu dobu hráli hokej. A když došlo na to už se zas odstěhovat a Lucie měla odjet jiná tak byla Lucie velice smutná a dokonce i plakala. A jen řekla.

Lucie:„ Moc se my tu líbilo a ráda bych tu i bydlila.“   

Trenér:„ Neboj za se sem vrátíme a možná tu i budeš bydlet.“

A tak tam nějaký ten čas byli a pak se zas vrátili z pátky domů do vrátili se do státu kde dřív působila za mlada. ČR:

Ale stejně se Lucie nejvíce líbilo v City of Miami Jednou když byli v hotelu tak Lucii přišel dopis přímo. Miami

City of Miami

NWHL Team Apparel

V tom dopisů stálo že by si Lucii rádi vzali do svého týmu. A tak Lucie chvíli přemýšlela ale pak řekla. Tak si Lucie řekla proč ne že.

Lucie:„ Proč ne že byl to dobrá a nová zkušenost.“

 A tak šla do to ho. A ojela do jiného města ale ve stejném státě. City of Miami ale už z vyšší ligy. Boston Pride

Když vystupovala z autobusu tak se potkala ze s vím bráškou Kryštofem. Jak ho uviděla tak hodila batoh a kufry na zem. Rozběhla se za Kryštofem a okamžitě jej objala.

Lucie:„ Jéé!! Bráško co ty tu??“

Kryštof:„ Já tu také hraju hokej. To jsem moc ráda že se jsme tu zas spolu. A kde je brácha Kamil?“  

Lucie:„ Nevím ale ráda bych zas viděla.

Tak mu zkusíme zavolat.

Kryštof:„ Vzal mobil a vymačkal číslo. A zavolala bratrovi Kamilovi. 

A tak se domluvili na den.

Lucie:„ Nevím ale ráda bych zas viděla.

Tak mu zkusíme zavolat.

Kryštof:„ Vzal mobil a vymačkal číslo. A zavolala bratrovi Kamilovi. 

A tak se domluvili na den kdy se sejdou.

Kryštof:„ Lucie tak jsme se domluvili  na zítra večer. Kolem sedmé hodiny.“

Lucie:„ Dobrá. Akorát se bojím že ho nepoznám a on mě.“

Kryštof:„ Neboj to se nestane. Vždyť je to náš bratr. To se snad nestane.“

Tak se Lucie usmála pohladila brášku po vlasech, vzali brusle a šly. Když došli do restaurace kde se mají setkat tak už tam na ně čekal. Nejstarší se tam objevil bráško Kamil. Když si sel za na my ke stolu tak se mě Kamil zeptal.

Kamil:„ Co dělají naši? A vůbec ahoj.“

Lucie:„ Mají se dobře. Nedávno jsem byla doma tak vím že se mají dobře.“

Kamil:„ Víte co domluvím se trenéry že bychom mohly zajet za našimi domu. Když už jsme všichni pohromadě.“

Kryštof a Lucie:„ Dobrá souhlasíme.“

A tak se Kryštof, Lucie a Kamil z balila, koupili si letenku do Brna. Když potom nastoupili na autobus do Vyškova. Když tam dorazili tak už tam na ně čekal další autobus  kterým přijeli domů. Bydleli kousek od krásné hospůdky. Která se nazývala Kdysik. A tak kromě toho že se stavili doma tak i rodiče pozvali na oběd do restaurace Kdysik. A tak si objednali jídlo a pití. A jak tak čekali tak si povídali a probíraly staré dobré časy. A tak když už bylo po Vánocích a měsíční dovolené tak se zas rozloučili a Kryštof, Lucie a Kamil odjeli do svých hokejových týmu. Jednoho když měli rodiče výročí svatby tak se Lucie, Kryštof a Kamil rozhodly že rodičům zaplatí dovolenou do Francie. A tak se domluvily na termín a koupili jím letenky. Ale než tak učinili tak to oznámili svým trenérem. A ti s tím souhlasily. A tak se všichni z, balili a jeli domů. Mezitím jim koupily ty letenky do Francie. Když všichni přišly k rodičům tak Kamil řekl.

Kamil:„ Mami a tati tady od nás máte dárek.“

A Lucie jim dala do ruky letenky a Kryštof zas krabici. V krabici bylo krásné malé štěně. Kromě toho že jim Kryštof předával letenky jim dal i velký obraz jejich podoby.  Rodiče byli tak nadšeni že každého z nich objali a přitom měli v očích slzy. To Kryštof, Kamil a Lucie viděly tátu brečet. A tak se rodiče začali balit. Když už měli z baleno tak za čtrnáct dní odlétali do Francie. Na letiště už na ně čekal muž který jím pomáhal z kufry. Poté je odvezl do hotelu Toubana kde se ubytovali. Když měli vybaleno tak si chvíli odpočinuly a pak se šly projit. A pro to že už byl večer a byla tma tak byla krásně vidět Ajfelova věž která krásně svítila. Stalá a dívala se na krásu Paříže. Když už bylo k ránu tak se vrátila zpátky do hotelu. A už tam na ni všichni čekali. Pak se ji trenér zeptal.

Trenér:„ Kdes byla Lucie?“     

Lucie:„ Byla jsem se pro jit po Paříži nebo spíškousek od hotelu. Pozorovala jsem krásu světlo noční Ajfelové věže. A můžu vám říct, že je to krása pozorovat noční svíticí Ajfelovou věž. A poté jsem se vracela zas chystat na nové zápasy.“

A tak Lucie šla spokoje šla se pořádně vyspat. Když bylo ráno tak se začali chystat na zápas. Každý podvečer v 16:00 nebo 18:00 nebo 19:00 hod byli zápasy. Když už měli všechno odehrané tak se balili a odjeli domů. Ale než odjeli tak i rodiče jeli s nimi domů a byli moc  a moc šťastní že mají tak skvělou dceru. Když byli doma tak si Lucie vybalovala věci. A proto že bylo už pozdě a Lucie byla moc a moc unavená tak si sedla do křesla a usnula. Když se probudila tak už bylo k ránu. Tak se šla osprchovat a obléci. Oblékla si krásné modrobílé šaty. Poté se nalíčila, obula si své oblíbené střevíce. A šla na zdejší ples. A pro to že ji to bylo blby že tam nikdo neznal tak se rozloučila a šla zpátky do hotelu. Když došla do hotelu tak si sedla do křesla v tom za tři hodiny ji zazvonil mobil. A tak ho zvedla.   

Lucie:„ Halo! Kdo je tam?“

Patrik:„ Tady Patrik.“

Lucie:„ Jé ahoj. Kdes vzal moje číslo?“

Patrik:„ Sama si my ho dala.“

Lucie:„ A kdy??“

Patrik:„ Minule když jste byli doma.“

Lucie:„ A kde jsi mě vyděl?“

Patrik:„ Na hokeji.“

Lucie:„ Aha. Nechceš přijít ke mně zvu tě na kávu.“ 

Patrik:„ Ano. jo proč ne že. Budu rád. A v kolik?“

Lucie:„ Co takhle v pět.“

Patrik:„ Dobře. Tak já přijdu.“

Lucie:„ Fajn budu s tím počítat. Ve čtyři.“  

Patrik:„ Dobře. Tak já přijdu. Tak zatím.“

A tak Lucie zavěsila a začala se chystat. Znova si pořádně učesala nalíčila a nachystala stul. Holky se mezitím domluvili že se půjdou projit. A tak pomohli Lucie s přípravou večeře. Poté se z balili a šly se pro jit. A tak se holky oblékli a odešly. Poté Lucie vzala jídlo a donesla ke stolu. Pak se posadila a vzala si talíř stejně jako Patrik. Nandali si na talíř jídlo které Lucie připravila. Poté když začali jíst, jak tak jedly tak se Patrik usmál a řekl. Vyš Lucie já tě miluji.      

Patrik:„ Víš Lucie já tě moc miluji.“ 

Lucie se usmála a řekla.

Lucie:„ Tak co jak ti chutná?“

Patrik:„ Lucie je to moc a moc dobré. To si vařila ty??“

Lucie:„ Ano, ano to jsem vařila já.“

Patrik:„ Je to moc dobré. Moc se ti to povedlo. Jsi prostě skvělá.“

Lucie:„ Moc děkuji.“

Patrik:„ Není zač.“

Lucie:„ Ale je.“

A jak tam tak seděli tak z radia hrála hudba. Zrovna dávali píseň 

Můra a Motýl 

Malý motýl žil
vánku on se bál.
Že mu setře pyl,
kdyby zafoukal.

(2x) Pak se potkal s můrou
a té se zalíbil.
A ježto byla tak silná,
měla mu chránit pyl.

Můra s obličejem netopýra
na motýla mlsně zírá,
Pak se přeměňuje z netopýra
na mou duši ve vampýra.
Ach, je málo vzduchu v černé věži,
venku vane vánek svěží,
Tlak se usazuje na hrudníku
a z té lásky cítíš dýku.

Malý motýl žil,
můry on se bál.
Jednou pozbyl pyl
a pak už nelétal.

(2x) A můra kolem krouží,
na křídlech motýlův pyl.
Motýlek skončil v louži,
div že se neutopil.

A tak tam tak se děli a večeři. Když už měli po večeři tak chvíli seděli a poté se Lucie zvedla a začala uklízet nádobí po velice zdařené večeře. Po úklidu si zase sedla a seděla. A jak tam tak seděla tak se ni Patrik díval. Najednou se ně co stalo. Patrik jí políbil. Lucie se usmála a jeho polibek mu vrátila. A tak tam seděli a v klidu se líbali. V tom se tam objevily holky. A jedna z nich se začala strašně smát. Lucie se lekla až se vytrhla z jeho objetí.

Lucie:„ Co blbneš Sašo?“

Saša ji řekla.

Saša:„ Směju se tomu jak si tu povídáte.“ 

Lucie:„ ty si ale blbá. To snad není pravda jak si praštěná.“

Patrik:„ No nic já půjdu.“ 

Lucie:„ Nikam nechoď nikam zůstaň tu.“ 

Patrik:„ Neboj já zas přijdu.“

A tak Patrik odešel. Lucie s holkami zůstala a povídali si. Holky se ji ptali na různé věci. Hlavně na to jaké to sním bylo. Lucie se usmála a řekla.  

Lucie:„ Holky nebojte k ničemu nedošlo.“

Holky:„ Nepovídej, vy jste spolu nespali?“

Lucie:„ Fakt ne. Tak dalece se ještě neznáme abychom spolu spaly.“

A tak tam holky seděli a hráli karty. Martina, Klára a Patricie zase hráli člověče nezlob se. Když už bylo večer tak jsme se šly osprchovat a večer jsme si z balily věci a šly jsme na stadion Když tam došla tak šla do šatny. Tam se převlékla do dresu obula si dres vzala si hokejku a šla na led. A tak začal zápas. Na jejich zapas vždy přicházelo více lidí než na pánské zápasy. Jednou se konali zimní olympijské hry v lední hokeji. A jejich tým byl vybrán. A tak teda jeli do Kanady hlavního města Ottawa. Jednou když hráli hokej tak tam byly i rodiče a je ji sourozenci. Kamil, Kryštof kteří to mu velice rozuměli. A byli velice pyšní na svou nejmladší sestřičku a rodiče s dědeček s babičkou také. Když bylo po zapase tak se všichni hráčky převlékly a rozloučily a šly zpátky do hotelu. Když i Kryštof, Lucie, Kamil, rodiče a babička z dědečkem zůstali s němá. Za hodinu na to je Kryštof všechny pozval na večeři. A tak se všichni oblékly a šly na večery do nejbližší restaurace Editorial. Oni se posadily a za chvíli přišel číšník a zeptal se. Co si dají na pití.

Waiter: "Ano ang ibig mong magpainom?
Lucie: "Kukunin ko ang kape.
Christopher: "Kukuha ako ng beer.
Kamil: "Kukuha ako ng beer.
Mom: "Kukunin ko ang alak.
Tatay: "Kukunin ko ang alak.
Lola: "Kukunin ko ang kape.
Lolo: "Kukuha ako ng beer.

Když měli objednané chvíli čekali než jím to číšník donese. Jak tak ním došel tak držel v ruce tác a na něm měl pití. Láhev vína, sklenice s pivo a jednu dobře vychlazenou limonádu. 

Dal jim jídelním lístek a odešel.

Kapag sila ay pinili ang waiter ay dumating at nagtanong.
Waiter: "Ano ang gagawin mo ??"
Lucie sinabi sa kanya kung ano ang mong ibigay.
Lucie: "Simple French patatas."
Waiter: "
Christopher: "Inihaw na gus atay na may mansanas - upang inihaw na gansa ko tra"
Kamil: "Spicy pritong noodles na may manok"
Mga Magulang 'mini quiche pinalamanan lutong Camembert "
Lola: "Ang pinaka masarap na French pie Tarte Tatin"
Grandfather "
chicken pantasiya, abukado at guacamole. "
Kapag sila ay pinili ang waiter ay dumating at nagtanong.
Waiter: "Ano ang gagawin mo ??"
Lucie sinabi sa kanya kung ano ang kaya niya.
Lucie: "Simple French patatas."
Waiter: "
Christopher: "Inihaw na gus atay na may mansanas - upang inihaw na atay ng gansa"
Kamil: "Spicy pritong noodles na may manok"
Mga Magulang 'mini quiche pinalamanan lutong Camembert "
Lola: "Ang pinaka masarap na French pie Tarte Tatin"
Grandfather "
chicken pantasiya, abukado at guacamole. "
Waiter: "Narito, dinala ko sa iyo ang pagkain mo order.
Lucie: "Salamat sa iyo."
Waiter: "Walang anuman."
Lucy: "Ito ay."
Lucie: "Simple French patatas."
Waiter: "Well ako pagpunta sa gawin iyon.
Christopher: "Inihaw na gus atay na may mansanas - upang inihaw na atay ng gansa"
Kamil: "Spicy pritong noodles na may manok"
Mga Magulang 'mini quiche pinalamanan lutong Camembert "
Lola: "Ang pinaka masarap na French pie Tarte Tatin"
Lolo: "Shells on cider"
chicken pantasiya, abukado at guacamole. "
Waiter: "Hyva ruokahalua. Anna poppy. "

Poté jím dones jídelní lístek. Lucie mu poděkovala. A proto že jen ona uměla pořádně Francouzky tak mu za všechny poděkovala.

Lucie: "Salamat sa iyo."

Když už měli po večeři tak Kryštof zaplatil a všichni šly spět do hotelu. Cestou se stavili v pizzerii a koupil dvě velké pizze. Lucie zaplatila a poté se rozloučily a v hotelu šli každý zvlášť do svého pokoje. Chvíli si odpočinuli a potom se domluvili, že půjdou znovu na procházku.  

Lucie:„ Ne, ne dneska ne. Ale já půjdu raději sama.“

Máma:„ Tak dobře. Ale neztrať se.“

Lucie:„ Neboj se  mami. Já se neztratím už to tu znám. Tak se nebojte.“

A tak se Lucie oblékla a šla se projit. Ale najednou se tam objevil nějaký muž. Ale než se Lucie zapamatovala tak ji někdo praštil a ona omdlela. A on využil situace. A tak ji odtáhl do velké místnosti kousek od jedné z restaurace. Mezitím je zahlédlo pár lidi a jedna s žen nahlásili je ji unos. A tak to oznámila na Polici. A než to rodiče se sourozenci zjistily tak po ní Policie začala pátrat. Když ji našli tak byla v hrozném stavu a ve velkém šoku. A aby ji mohli vyšetřit tak ji odvezly do nemocnice. Pak ji vyšetřily. A pak řekl.

Lékař:„ Slečno jste v pořádku akorád vám předepíšu leky na uklidní a přijďte se ukázat za měsíc.“   

Lucie:„ Dobře.“ 

A tak Lucie poděkovala a šla zpátky do hotelu. Když přišla tak byla celá promočená a v očích měla slzy. Když ji uviděla Martina tak se zeptala.

Martina:„ Proboha Lucie co se ti stalo??“

Lucie:„ Někdo mě přepadl a chtěl mě znásilnit.“

Martina:„ Có?!“

Lucie:„ Ano.“

Martina:„ A ví to vaši?“

Lucie:„ Ne.“ 

Martina:„ Ty si jím to neřekla?“

Lucie:„ Ne, a ani nechci.“

Martina:„ Neblbni a řekni jím to.“

A tak ji Lucie řekla.

Lucie:„ Tak dobrá já jim to řeknu. Ale prvně to řeknu Kryštofovy. A pak i našim.

Martina:„ dobře já ti pomůžu budeš li chtít.

Lucie:„ Děkuji budu jen ráda.“ 

A tak Martina a Lucie šli za bráškou Kryštofem. Který přišly do hotelu tak potkali Kryštofa právě seděl u baru a popíjel víno. A tak když k němu holky přišly tak se Kryštof lekl. A řekl.     

Kryštof:„ Ježiškote co to děláte holky? A jak to proboha Lucie vypadáš?“

Lucie:„ Já ti to povím ale slib mi že to nikomu nepovíš.“

Kryštof:„ Ano slibuji. Ne nepovím jim to.“ 

Lucie:„ Děkuji ti bráško.“

A tak jsme seděli v hotelu a povídali jsme si. Já se šla mezitím šla osprchovat a vrátila se zpátky za rodiči a sourozenci. Sedla si a seděli. V tom se tam objevili Policie. Pozdravili se.

Policie:„ Dobrý den my jsme od policie. Chtěli bychom vidět vaši dceru. Je doma?“

Mama:„ Ano, co provedla?“

Policie:„ Nic, jen sní chceme mluvit.“

Máma:„ Dobrá já ji zavolám. Lucie!!!!“

Lucie:„ Co je mami?“

Máma:„ Pojď sem. Sou tu Policajti a chtějí s tebou mluvit.“

Lucie:„ Co potřebujete??“

Policie:„ Chtěl bych si promluvit s vaší dcerou.“

Máma:„ Dobrá.“

Lucie:„ Mohu byt s vámi sama??“

Policie:„ Ano není problém.“

A tak rodiče a sourozenci odešly. Tak Lucie tam zůstala s Policii sama. A začala vykládat. A Policie ji poslouchala jak povídá o tom co se ji stalo.

Policie:„ Předem chci poděkovat jak jste odvážná. A jak to bylo?“

Lucie:„ když jsem se šla projit jako obvykle tak mě někdo přepadl. Kdyby tam nešel ten kluk tak nevím jak by to dopadlo.“  

Policie:„Brzo se vám ozvem a nashledanou.“

Lucie:„ Děkuji.“

Policie:„Není zač

A tak Policie odešla a Lucie šla za ostatními do haly. Když se ji Kryštof spatřil tak se ji zeptala, co mělo bít. A tak mu nato Lucie nato odpověděla.  

Kryštof:„ Co chtěli?“

Lucie:„ byli tu kvůli mně.“

Kryštof:„ Proboha cos provedla?“

Lucie:„ Nic. Vždyť víš. Přeci jsem ti to říkala.“  

Rodiče:„ Co se děje Lucie?“

Lucie:„ Nic.“

Máma:„ Tak proč tu byla policie?“

Lucie:„To nemohu říct.“

Táta:„Tak dobře Luci jak myslíš ale drž se. Si přeci velká holka“

V tom zazvonil telefon. A tak ho máma zvedla.

Maminka:„ Ano.“

Patrik:„ Dobry den tady Patrik.“

Mama:„ Co potřebujete??“

Patrik:„ Je tam Lucie?“

Mama:„ Lucie!!!“

Lucie:„ Ano Mami.“

Mama:„ Máš tu telefon. Volá ti nějaký kluk.“

Lucie:„ Jé to je Patrik.“

Mama:„ Tady máš ten telefon.“

Patrik:„ Ahoj Lucie.“

Lucie:„ Jé, ahoj Patriku. Co potřebuješ?“

Patrik:„ Chtěl bych tě vidět.“

Lucie:„ Proč?“

Patrik:„ Nevím čím to je ale mám o tebe strach.“

Lucie:„ Jé to je od tebe milé. Tak jestli chceš tak můžeš klidně přijít.“

A tak Patrik zavěsil a šel se oblékat. I samotná Lucie se šla převléct. Prvně se osprchovala, když se osprchovala tak si oblékla sukni a tričko. Poté stoupla k zrcadlu a začala se malovat. Šla si obut boty na tlustých podpatkách a šla dolů do haly. Tam už na ní čekal Patrik. Chvíli na nikou koukal a nedokázal nic říct. Poté ji chytl za ruku a šly spolu Patrik ji pozval na večeři.          

Patrik:„ Tak co půjdeme?“

Lucie:„ Ano mužem.“

A tak si Lucie vzala kabát, zamkla pokoj a šli.

Když došly do restaurace tak se posadily k prvnímu stolu který tam byl. Za chvíli přišel číšník a zeptal se.

Číšník:„ co si dáte??“

Lucie:„ Mušle na cidru.“

Patrik:„ Filet okouna nilského na másle.“

Číšník:„ Dobrá.“

A tak číšník odešel a zachví-li se vrátil ještě jím donesl pití. A poté i jídlo. Tak se dali dojila. A jedla tak během jídla si povídaly. Když už měli po jídle tak za němí přišel číšník a zeptal se.          

Patrik:„ Děkuji ti Lucko.“

Lucie:„ Není zač Patriku.“

Patrik:„ Nechceš se jít projít?“

Lucie:„ Klidně budu jen ráda.“

Patrik:„ To je skvělé.“

Číšník:„ Dáte si ještě něco??“

Lucie:„ Kávu.“

Patrik:„ Víno. A zaplatíme.“

A tak jim číšník donesl piti a učet. Patrik zaplatil. Chvíli seděli popíjeli. Když měli dopité tak šly zpátky do hotelu. Když tam přišly tak už tam na ně čekali rodiče a sourozenci od Lucie. Lucie se jen tiše usmívala a nic neřekla. Když se ji máma zeptala jak se měla tak ji Lucie jen řekla.     

Lucie:„ Dobře. Patrik je skvěli kluk.“

Máma„ To jsem moc ráda.“

Lucie:„ Mami, musím vás sním někdy seznámit.“

Máma:„ Dobře budeme moc ráda.“

Lucie:„ Děkuji ti mami.“

Babička:„ Holky co tu řešíte??“

Lucie:„ Nic Babi. Jen to že chodím s klukem.“

Babička:„ Gratuluji Lucinko.“ 

Lucie:„ Není zač Babičko.“

Babička:„ Není zač zlatičko.“

Babička objala Lucii dala ji polibek na tvář. A jen se usmála. Dala ji do dlaně par peněz aby si za ně něco koupila. Lucie ji poděkovala.  

Lucie:„ Děkuji ti Babičko.“

Babička:„ Není zač Lucinko.“

Za chvíli se tam objevil bráška Kamil. A řekl.

Kamil:„ Lucie pojď sem.“

Lucie:„ Co se děje??“

Kamil:„ Přišly za tebou policajti.“

Dědeček:„ Co??“

Kamil:„ Ano dědečku.“

Dědeček:„ Co pro vedla?“

Kamil:„ Nevím ale jen vím že sní chtějí mluvit.“

Policie:„ Dobrý den je tu někde Slečna Lucie?“

Kamil:„ Ano proč?“

Policie:„ Mohl byste ji vyřídit že jsme přišly.“

Kamil:„ Ano.“

A tak Kamil šel za Lucie do pokoje a řekl ji.

Kamil:„ Lucko musíš jít semnou je tu Policie“

Lucie:„ Jo jdu.“

Kamil:„ Cos provedla?“

Lucie:„ Já nic ale někdo jiný.“

Kamil:„ Kdo?“

Lucie:„ Neboj všechno se dozvíš.“

Když tam přišly tak tam už na ni čekali. Když ji uviděli tak řekli.

Policie:„ Posaďte se slečno.“

Tak jsem se posadila do nejbližšího křesla oni na také. A pak se ji začali vyptávat.

Policie:„Tak my můžete říct jak to bylo.

Lucie:„ Šla jsem se projít jako pokaždé. V tom se za rohem objevil jeden chlap a chtěl mě znásilnit. Ale najednou se tam objevil cizinec a muže vyděsil. A on utekl. Cizinec mi tím to zachránil život a zároveň aby mě znásilnil. A tak se to nestalo.“   

Policie:„ Děkujeme vám jste hodná a statečná. Jo aby jste věděla tak jsme ho dopadli. Je to on?“

Vytáhli s kabele fotku a ona jím řekla.

Lucie:„ Ano je to on.“

Policie:„ Děkujeme jste moc statečná.“

Lucie:„ není zač.“

A tak se Policajti zvedli rozloučili se a poté odešly. A Lucie s Kamilem šly spět za ostatními. Když tam došly se máma zeptala.

Máma:„Lucie co se děje?“

Lucie:„ Nic jen to že jsem byla svědkem zločinu.“

Máma:„Tak tu semnou zůstaň a já zavolám policii a všechno jím pověs.“ 

A tak se všichni domluvily a chvíli seděli ona, sourozenci a rodiče. Poté večer se sbalili a šli všichni hrát hokej ale jen rodiče se dívali. Ale pak zvedli a šly na procházku. Když došly k Ajfelové věži  a dívali se na krásně kouzelně zářící  Ajfelovou věž. Najednou se tam objevili dva krásní bílí koníci. Kteří utekl jedné rodince s ohrady. Máma neotálela jednoho sníh pohladila a poté i otec. A tak tam stáli a hladil je. V tu chvíli se tam objevil majitel a poděkoval jim.

Majitel koní:„ Dobrá den. Mockrát vám děkuji že jste je odchytily a pohlídali. Jak vidím že jste se rychle skamarádily.      

Otec:„ Ni zač rádo se stalo.“

A tak si chvíli povídali a poté se rozloučily. A odešly, šly směr ke stadion. Kde zatím všichni trénovali. Už tam na ně čekali.  Trenér se Lucie zeptala.

Trenér:„ Kde jste byli?? Že jste přišly tak pozdě.??“       

Lucie:„ Omlouváme se ale máme tu rodiče tak pro to jsme se zdrželi.“

Trenér:„ No nic, nic se neděje a kde je Kamil??“

Lucie:„ Nevím, ale má každou chvíli dorazit.“  

Mezitím Kamil dorazil na stadion. Kde už na něj všichni čekali. A hlavně trenér. Poté se trenér zeptal. Jak to že přišel tak pozdě.  

Trenér:„ Kde se flákáš?“ 

Kamil:„ Byl jsem s rodiči a sourozenci.“

Trenér:„ Tak to jo. Tak se mazej převléct a hned přijď.“  

A tak se Kamil šel převléct. A když už byl hotoví tak se vrátil na led. A tak se Kamil šel převléct. A když už byl hotoví tak se vrátil na led. Kde všichni za ti trénovaly. Na každém kousku stadionu ledu trénovaly tři mužstva. Tím Lucie VERLYBA, tím Kryštofa VELKÝ LVI a tím Kamila SILNÍ RACI. Chvíli trénovali a pak začali hrát jen tak sami pro ti sob je. A byla to děsná legrace. Blbly u toho jak malé děti. I samotní trenéři si s němá hráli s jejích týmu s VELKÝ LVI, VESELÁ VERLYBA, SILNÍ DRACI.  A byli velice rádi že jsou zas společně. Když už měli po meningu tak šli všichni domů. Kryštof, Lucie a Kamil do hotelu kde byli ubytováni. Když už byl večer tak proto že byli všichni unavení tak šli spát. Ale než šly opravdu spát tak chvíli hráli karty. A nakonec když bylo opravdu pozdě tak šly všichni spát. Když už bylo ráno tak se všichni probudili a sedly si nepostel a povídali a přitom se oblékali. Když už byli oblečeni tak se šly projít. Jak dětská tak i rodiče. Ten to krát Lucie šla s ně mi. S tejně jako ostatní sourozenci. Když se vrátili zpátky do hotelu tak si jen tak odpočívali. Když už bylo k večeru tak šli všichni zas na stadion a dětská trénovat. Když tam došly tak už tam ně trenér. Usmál se a řekl. 

Trenér:„ Jé ahoj Lucie.“

Lucie:„ Dobrý den.“

Tak aby to nebylo blby, že zdraví jen Lucie tak pozdravil ostatní. 

Connecticut Whale

Lucie

Patricie

Petra

Soňa

Klára

Saša

Martina

A i rodiče pozdravil. A tak všichni trénovali. Když už bylo po tréninku už věděli že zas budou hrát na tvrdo na závodech. Druhý den když ubyl čas hrát tak všichni měli trému. A hlavně Lucie.  Ale bylo to zbytečné. A to proto že všechny turnaje. Dostali asi 10 medailí a když bylo úplně po mistrovství světa tak si odvezli velký pohár za nejlepší tým. A Lucie zas pohár za nejlepší hráčku týmu. Když už bylo po všem tak se všichni ze všemi rozloučily a pak všichni odjeli. Když tím Connecticut Whale od Lucie dojeli domů pak se vybalili. A byli rádi že jsou už zas doma. Lucie si začala vybalovat věci když v tom ji zazvonil mobil. TR!!

Lucie:„ Ano.“

Patrik:„ Tady Patrik.“

Lucie:„ Jé ahoj Patriku.“

Patrik:„ Jak se vede?“

Lucie:„ Dobře.“

Patrik:„ Nechceš jít dneska na diskotéku??“

Lucie:„ No já nevím, jsem unavená. Ale proč ne klidně půjdu. Budu jen rada. A děkuji za pozváni.“

A tak se domluvili na hodinu a poté se rozloučili a Patrik zavěsil. A pak se začal oblékat. Když už byl oblečeny tak nasedl na motorku a odjel a jel k Lucii. Kdy dorazil tak už tam na něj už Lucie čekala. Stála před domem který jí rodiče koupili před rokem. A bydlí tam sní.  Když už byla Lucie oblečená tak si vzala kabelku a šla. Když otevřela dveře tak už tam na ni Patrik čekal. Poté nasedla a jeli ke stadionu, tam ji Patrik koupil žlutou růži. Když ji jí  dával a přitom ji políbil. Lucie se znova jako minuje zarazila nevěděla co má říct. Ale jen řekla.   

Lucie:„ Co – co to – to by – lo –lo??

Patrik:„ no jak jsem minule říkal. Miluji tě a mám tě moc a moc rád. Když nejsem s tebou tak se my stíská. 

Lucie:„ To je od tebe moc milé.“

Patrik:„ Lucie nasedni jedem.“

Lucie:„ A kam?“

Patrik:„ Vidíš.“

A tak Lucie nasedla a odjeli. Když přijeli tam kam měl Patrik v plánu tak slezli z motorky. A Patrik rozdělal deku a vzal košík s jídlem a fotoaparátem. Potom pomohl i Lucii slézt dolů. A spolu si sedly na deku. Sedly si na deku a jen tak si povídali. Mezitím co mu Lucie něco říkala tak rozdělávali deku a Lucie začala vyndávat s košíku jídlo a pití. Vydala malou láhev červeného vína, skleničky a koláčky s par jinými věcmi. Potom se na sebe dívali najednou ji Patrik políbil Lucie mu to oplatila. A tak se tam tak líbali. A proto že se už znali dlouho ale Lucie se stále styděla. Teď ne teď ji to přišlo normální. A tak se nechala hýčkat. Patrik ji položil na deku a přitom ji neustále líbal. Po dlouhém, líbáním neměli pojem o čase. Když bylo kolem šesté hodiny tak se, oblékly a šly domů do hotelu. Kde už tam na ně všichni čekali. Hlavně rodiče od Lucie.     

Táta:„ Ahoj Lucie kdes byla? A vůbec dobrý den.“

Patrik:„ Dobrý den já jsem Patrik.“

Táta:„ Těší mě, mi jsme rodiče Lucie.“

Patrik:„ To jsem rád, že vás poznávám.“ 

Táta:„ Mi také.“

A tak se všichni navzájem všichni pořádně, seznámili. A poté jim rodiče Lucie řekli.  

Rodiče:„ Lucie jsme moc šťastní že si našla kluka a že jsi šťastná. Ale připrav se za hodinu jdeš hrát hokej.“

Lucie:„ Já vím Tati.“

A tak se Lucie rozloučila a chvíli s Patrikem odešly. A šly společně na diskotéku.

 

---