Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMy dva
Autor
Douger
Nad bolestí světa
nejraději smutním v teple kaváren.
Nenápadně se nad ní zasnívám
když usrkávám černou kávu – za trest neslazenou.
Nad bolestí svých blízkých
nejčastěji teskním v restauracích nad degustačním menu.
Zlomy v hlase
skrývám pod doušky vína, co dokonale podtrhují chutě chodů.
a když vína už není
vymlouvám se na klimatizaci
na nezvladatelnou chuť na nikotin
na telefonáty
na toaletu
“Pardon”, “Omluvte mě”.
To za vše, co jsem kdy neudělal.
V objetí předraženého parfému
připomínám si tvou bolest.
Nevyřčené věty, co nám uvízly v krku
i ty vyřčené, co nám drží hlavy pod vodou.
Navždy skryté ve společných chvílích ticha, co nám zvyšují tep.
7 názorů
Savage Flame
31. 01. 2021Libi se mi ta za trest neslazena kava a vubec to dilko. Dekuji. ;) S.F.
blacksabbath
18. 08. 2020Nevyřčené věty, co nám uvízly v krku i ty vyřčené, co nám drží hlavy pod vodou.......-wow..............*/******
Vlastně i já ve výsledku souhlasím s tím, že poslední řádek je nadbytečný. Tak snad příště vychytám i ten poslední řádek. Díky za komentář.
Trefně vykreslené "bolesti" současného (v obecné rovině) vztahu. Souhlas s Norskem.