Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pod námi

15. 06. 2020
3
0
365
Autor
MAJKL65

Umírá noc den přichází být

tichá je ve stínech z posledních sil

na rtech ti zbylo mých polibků tmy

když jazyk nalézal tvého jak cíl.

 

Mezitím za okny přibylo světla víc

ruce mé dávají bokům tvým šat

v očích ti zůstalo včerejších létavic

shořet jim zbývá v mém pohledu snad.

 

A tisíc zrcadel věčných jak rtuť

rdí se, že před nimi ztrácíme zem

že ňader jak dítě poznávám chuť

že ráno bílé je jak duše žen.

 

Jen můra zbloudilá létá dál u stropu

nenašla plamene a spásy své včera

jakoby vypadlá z krás kaleidoskopu

jako pták, kterému smrt vzala pera.  

 

Svítání jak soumrak je mostem nad výškou

pod námi postel je nahoře nebe

a každý polibek je uvnitř s bolístkou

tak jako shledání loučením zebe.  

 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru