Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Oblaka

18. 06. 2020
11
17
912
Autor
bixley

Ležela v trávě na zádech a dívala se do nebe. Po modré obloze plula nadýchaná bílá oblaka. Sledovala, jak se jeden obláček po nebi posunuje a přibližuje k ostatním. Jakou má úžasnou svobodu, přemýšlela. Pluje si vzduchem naprosto lehce, vítr ho pohání kupředu. Vypadal trochu jako kopec šlehačky, ale měl roztřepené okraje. Plul stále dál, až se přiblížil na dosah k velkému oblaku a začal se s ním spojovat, zaplouvat do jeho útrob. A najednou nebyl. Bylo to nádherné splynutí.

Jaké by to bylo být takovým oblakem, uvažovala dál. Vše by bylo tak snadné. Jen pohyb a vítr. Žádná zemská přitažlivost. Neměla by tak těžké tělo. A těžké myšlenky. Zasnila se. Představovala si, že je průsvitný oblak z páry, je lehoučká jako dech a stoupá do modrého nebe, pluje vysoko a vidí pod sebou krajinu, zelenou louku, na které leží nějaká žena, žena, která se neustále něčím trápí. Trápí ji manželova milenka, o které se nedávno dozvěděla, trápí ji syn, který ve škole propadá, trápí se v zaměstnání, kde neplní termíny a její nadřízený jí to vytýká. Teď ale byla oblakem, vznášela se vysoko a tato žena jí byla vzdálená. A starosti této ženy byly daleko, hrozně daleko. Je lehká, lehoučká, je obláčkem.

Opět otevřela oči. Chvíli ještě jako by na obloze viděla samu sebe. A najednou jí tělem po dlouhé době projela úleva. Naprosto se od svých starostí odpoutala. Přestala myslet na milenku. To je přece oblak, který pluje úplně jinde, vítr ho jistě zažene někam daleko. Naprosto ho odfoukne. A syn? To je malý obláček, se kterým se naopak musí propojit. Myšlenkově splynout. Když se s ním bude učit, určitě nepropadne. A obláček v práci? Ten odletí jak nic. Pokud v práci nebude přemýšlet o milence a synově prospěchu a soustředí se na své úkoly, bezpochyby bude termíny plnit.

Ještě jednou pohlédla na oblohu a vstala. Spokojeně vydechla. Ano, tak to udělá. Najednou byla lehká, lehoučká jako dech a přímo se vznášela nad trávou a prašnou cestou, letěla k jejich domku.

 


17 názorů

bixley
15. 07. 2020
Dát tip

Díky za tip Zeandrich


bixley
19. 06. 2020
Dát tip

Díky za tip, Čudlo.


bixley
19. 06. 2020
Dát tip

Díky, Evži.


To si budu pamatovat. :-)


bixley
19. 06. 2020
Dát tip

Taky to tak udělám, black.

Díky za tipy, fialko a zády k vám.


až mi bude těžko.....vzpomenu si....ulehnu do trávy a budu koukat na oblaka.....parádní......*/****


bixley
18. 06. 2020
Dát tip

Přemku, jsem ráda, že aspoň takto posílilo. :-)

Benetka: taky jsem ráda a díky za opravu.


Benetka
18. 06. 2020
Dát tip

Líbí. Je mi to blízké páč se v tom tak nějak poznávám... ;)

Akurát mi tam nesedí LETĚLA SE K JEJICH DOMKU. Přijde mi že tam to SE je asi (opět tak nějak) navíc... Možná ještě kdyby tam bylo SI...?

No dobře už mizím! Jako pára nad hrncem a do oblak! :)


lastgasp
18. 06. 2020
Dát tip

Renáto, úžasná vzdušná terapie v posilovně přírody. Bezva.


stromeček
18. 06. 2020
Dát tip

útěk do fantazie je lékem na nesplněné touhy, nebo jak říkávala moje babička "hezké sny jsou mazáním na bolavou skutečnost"....:-)


bixley
18. 06. 2020
Dát tip

Máš pravdu, alegno. Aspoň člověk přijde na jiné myšlenky. :-)


Alegna
18. 06. 2020
Dát tip

pěkně jsi to vystihla, umět na chvíli vypnout a na nic nemyslet opravdu pomáhá a oblaka dokáží fascinovat***


bixley
18. 06. 2020
Dát tip

Děkuji, Kočkodane za připomínku.

Jardo, příroda nám každopádně dodává energii k řešení problémů. :-)


Kočkodan
18. 06. 2020
Dát tip

 

Ani já se na Oblaka nemracím.

Jenom se úplne nekamárádím s „bude se soustředit“. Obecne mne to vzdy tak nejak zatahá za usiska, kdykoliv to nekde ctu nebo slysím, ale tady to navíc rozsiruje stádecko opakujícího se slova.

Budu uz ale radeji koncit. Snad mne za to nebudes nenávidet. ;-)

 

(Jeste toto - já to vím, ze to to se také moc opakuje. Ale nechám to.)


revírník
18. 06. 2020
Dát tip

Ach, kdyby to vždycky bylo tak lehké! Ale napsáno je to hezky.


bixley
18. 06. 2020
Dát tip Gora

Díky, Ireno. I v běžném životě člověk potřebuje trochu pohádky. :-)


Gora
18. 06. 2020
Dát tip

Hezké, Renato!!


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru