Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 439 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+15 neviditelných
Nevím
datum / id19.06.2020 / 508179Vytisknout |
autorMAJKL65
kategorieVázané veršeDalší dílo autora
zobrazeno87x
počet tipů7
v oblíbených1x
Nevím

K dešti tam nahoře vzpíná se tráva

do dlaní listů teď z oblaků prší

a co kruh na vodě to dopis to zpráva

jedna se na druhou v hladině vrší.

 

A kámen tichounce mění se na hlínu

jako když mrtvého bere si zem

z věčnosti ukrojí čas moji hodinu

zdá se mi, že všechno je pouhý sen.

 

A my v něm stojíme u skel a nevíme

svou klec si zamyká každý sám dál

vězení pro ptáky pro sebe stavíme

ze slepých zrcadel taneční sál.

 

A v něm my tančíme každý sám se sebou

opilí samotou a tichem rán

střídá se mezitím tma a den nad hlavou

jednou se vzbudíme té noci z ran.  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

   




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

20.06.2020 14:30:10dát kritice tipfusky

Možná je to trochu mimo, ale připomnělo mi to Zabuzu a Haku - z Naruta. Ten příběh je krásný, oba zemřeli. Haku ovládal techniku se zrcadly - která obklopila soupeře skoro jako zrcadlový sál / klec. Haku byl Zabuzův ,,učeň", sám Zabuzu miloval. Zabuza však jeho celý život bral jen jako zbraň / svou výhodu. Nakonec všechno do sebe zapadlo - zemřeli bok po boku.

*

20.06.2020 10:22:48dát kritice tipRadovan Jiří Voříšek

poctivě odvedená práce



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.