Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 439 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+13 neviditelných
Baník pi*o
datum / id21.06.2020 / 508259Vytisknout |
autorsupizmus
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno140x
počet tipů8
v oblíbených0x
Prolog

tematické dny - den splněných přání

Baník pi*o

   Tou ránou se okamžitě probudil. Vichřice mu jedním poryvů vybila okno v maringotce a vzniklou dírou vnikl dovnitř studený vítr. Vztekle si něco zamumlal pod vousy a vstal. Pokus zapálit si petrolejku ztroskotal na přítomnosti nově nabytého průvanu. Zkusil otevřít dveře, aby alespoň zvenku mohl donést dřevo a zapálit si oheň v kamnech, ale běsnění živlů za zdmi jeho domova jej ihned po otevření od toho úmyslu odradilo. Vítr mezitím shodil i krabici s vínem a přišel tak i o poslední ze svých radostí.

   "Pitomý život!", vykřikl a začaly se mu, již po jako tolikrát, vracet vzpomínky. Na vesnici odkud pocházel byl mezi vrstevníky suverénně nejlepší fotbalista. Ve věku mladších žáků hrával za starší dorost a jako dorostenec za muže. V šestnácti letech tak šel hrát divizi do okresního města. Po půl roce už mířil do 3. ligy. Po vyučení ho koupil Baník a naráz, ještě coby junior, hrál náhle 1. ligu. Netrvalo dlouho a vybojoval si základní sestavu. Přišly i první nominace do mládežnických reprezentací. V Baníku se stal hvězdou a doma pomalu králem.

   První problém nastal, když si ho, coby reprezentanta do 21 let, koupila Sparta. U nich na ostravsku se totiž Sparta neodpouští a věděl, že do rodné vesnice už se nevrátí. Ale jemu to nevadilo. Prosadil se i do reprezentačního A-týmu a se Spartou hrál základní skupinu Evropské ligy. V ní narazili na Mönchengladbach, proti kterému v obou utkáních zahrál nadstandart a v zimním přestupovém okénku šel do Bundesligy. A to hned tak někam, ale rovnou do Bayernu Mnichov.

   A právě v Mnichově se všechno otočilo proti němu. O základní sestavu musel bojovat, nešla mu němčina. Vlastní laxností si neplatil pojištění. Výplatní páska mu chodila natolik nabouchaná, že nepociťoval potřebu se jakkoliv zajišťovat. A to byla chyba...

   Po třetí sezoně, kterou si odkroutil v červeném dresu Bundesligového hegemona se vracel autem do Čech. Domů nemohl, protože kdysi Sparta, tedy do nově koupeného domu v Jižních Čechách. Den před tím ještě měli týmový večírek. Věděl, že ho čeká cesta a nepil, ale i tak zůstal se spoluhráči dlouho vzhůru. Při cestě tak na jednom jednoduchém úseku usnul za volantem, narazil do protijedoucího auta a sám se obrátil na střechu. byla mu prokázána vina a musel platit trvalé následky. Sám si poškodil nohu natolik, že s fotbalem musel najednou skončit. Ve svém oboru, který vystudoval, nikdy nedělal a tak netrvalo dlouho a spadl do dluhové pasti. Postupně prodal dům, žil v nájmech až nakonec skončil jako bezdomovec v maringotce.

   "Kdybych blbec tehdy šel do toho Německa z Baníku a ne přes Spartu, mohl jsem teď být u nás na vsi. Kdybych blbec si dal tehdy na benzíně dvacet, nemusel jsem bourat. Kdybych blbec..." Najednou, zatímco se litoval, se v maringotce rozzářilo světlo. Stál před ním vysoký, slušně oblečený muž, s pečlivě střiženým vousem. "Mohu Tě vzít do země splněných přání.", nabídl mu. "Tak už mám i halucinace..", odplivl si. Muž se usmál, lusknul a najednou se objevili uprostřed krásné krajiny. Směrovka nad nima ukazovala jasně - k zemi splněných přání. Šel vedle muže a stále si myslel, že halucinuje. Náhle proti nim vyběhl člověk s divokým výrazem ve tváři a hrůzou v očích. "Nevšímej si jeho, ani podobných!", ostře sykl muž. Bylo to poprvé, kdy ztratil svůj mondénní úsměv a poněkud zhrubl. Lidé s šílenými tvářemi, utíkající v protisměru přibývali. jeden z nich, vida našeho bezdomovce s doprovodem, směrem k němu vykřikl. "Obrať se! Rychle se obrať a uteč! Vždyť ani nevíš, co všechno sis za života přál. a tady se plní opravdu všechno." 

   Došlo mu to. Vždyť kolikrát si přál po té své nehodě zemřít, kolikrát přál zranění nebo nemoc Robertu Lewandovskému, s kterým, v Bayernu bojoval o pozici... A další přání, za která se te´d začínal stydět, se mu draly do mysli. To samozřejmě neušlo jeho průvodci, nyní již zcela brunátnému. "Jdeme! Nepřemýšlej o hloupostech!", řekl tvrdě a s autoritou, která budila respekt. Náš bezdomovec ale sebral veškerou svoji důstojnost, zastavil se a řekl rázně: "Ne! Jdu zpět, ať to stojí, co to stojí!"

   Probudil se na podlaze maringotky. Vybitým oknem dovnitř začalo sněžit. Kalhoty si navlhnul a zašpinil o rozlité víno, do kterého spadl. Bouře odcházela, tak otevřel dveře a vyšel do noci. Posbíral dříví na zatopení, zahleděl se do tmy a vší silou zakřičel, beze vší sebelítosti, zahořklosti a vědom si své hodnoty: "Baník pičo!" Do své rodné vesnice se vrátil, stárnoucí rodiče ho vzali k sobě domů a prací pro obec začal zlehka ukrajovat na sociálním dluhu. Spartu mu odpustili a on jim taky.

   




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

25.06.2020 20:35:44dát kritice tipK3

Je v tom kus moudrosti.

23.06.2020 19:39:29dát kritice tipEvženie Brambůrková

Takový příběh není ojedinělý, ale u tebe to dobře dopadlo. :-)

22.06.2020 08:02:43dát kritice tipblacksabbath

jo.....mnoho poučného.....*/*************

22.06.2020 00:33:211 tipů dát kritice tipEntropia

No teda... a já při prvním zavadění okem o nadpis myslela, že to je o otci Piovi... ale je to lepší :-)

21.06.2020 16:31:561 tipů dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Takový námět jsem u tebe, supíku, nečekala:-))

Zajímavý příběh, je pravda, že kdo nemyslí ani trochu na zadní kolečka, nedopadá většinou dobře...

Díky za příspěvek do Tématických dní!

.......

Kalhoty si navlhnul a zašpinil o rozlité - spíše bych dala Kalhoty navlhly a zašpinily se ...

21.06.2020 16:08:50dát kritice tipsupizmus

Arwen: opraveno, díky. Šil jsem to horkou jehlou...

21.06.2020 14:18:55dát kritice tipArwen Leinas

Souhlasím s vesuvankou, je to hezky napsaný smutný příběh s dobrým koncem. I Sparta se dá odpustit :)

----------------

myslím si, že sem "zranění nemo nemoc" patří "nebo".

21.06.2020 14:06:12dát kritice tipHelen Zaurak

Výtečně napsaný příběh! Ano, život máme největší měrou právě v našich rukách, mysli i srdci, je na nás, jak ho budeme žít.

Děkuji, ráda jsem četla.

21.06.2020 11:59:00dát kritice tipvesuvanka

Pěkně napsaný smutný příběh, ale naštěstí s dobrým koncem. TIP



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.