šeď vnitřních vět

Regály pokrytý prachem, tma pod šedým mrakem
 tolik času , tak málo změn
napětí v mým hlasu, nutí mě psát sem
obyčejnou dení krásu  i  temnotu ze stěn

ptát se jestli je to sen?
... jsem tak něják zazděn

v termínu dnešním, o pocitu včerejším
seznámen se strachem,s celým utlakem

spojen se zdrojem

a přesto odpojen ze sítě lží kolem

chvíli nebejt  strojem

haly zalitý halogenem,

tím modrým světlem
jak plody laboratoře
pod kterým kvetem 

místo slunce nahoře
zavřen  v šedé komoře

příběh odvozen
když JÁ byl odhozen
na hromadu, jako blázen