Pro Vendulku

Já jsem muzikantskej profík, 

hraju třeba za pivo, 

lidi pošlou po panáčku, 

když se jim to líbilo.

Vendulka je moje holka,

tu má tady každej rád,

když já v týhle knajpě hraju, 

s ní je každej kamarád.

My si spolu notujeme, 

třeba i u záchodků, 

ona jede na pivečko

a já zase na vodku. 

Když jde po mě někdo židlí, 

to jako že se mu to nelíbí,

Vendy po něm rychle skočí

a něžně ho políbí. 

Po vočku však na mě mrká, 

sbal si ty svý fidlátka, 

koukej honem rychle zmizet, 

třeba támhle za vrátka. 

Potom jdeme nocí spolu, 

ona je má hvězdička, 

to neříkám vůbec proto, 

že na báru je jednička. 

My s Vendulkou si rozumíme, 

nejlíp je nám v posteli, 

lahvičku si spolu  načnem,

třeba ráno v neděli. 

Co jsem vlastně touhle písní, 

co jsem vám chtěl prozradit, 

no asi, že na světě je krásně, 

když chce tě holka pohladit.