Nedívej se z okna můj milý

Nedívej se z okna můj milý, rozmilý,

z okna se nedívej, to ani na chvíli,

sečou tam ženci  na poli obilí,

které jsme společně na louce zasili,

ach v lásce zasili.

Pověz mi má milá, pověz mi v tu chvíli,

kdo jsou ti ženci,  co obilí kosili,

co to je za žence,  co krví se brodili.

To poví jenom ti, co už plakat přestali,

ach navždy přestali.

S divnými kosami obilí sklízeli,

do dáli mířili, bez viny, bez víry, salvami kosili.

Pověz mi má milá, kam děti ke spánku, kam jsme  uložili.

Na louce pod kříži, hlínou jsme přikryli,

ach, podívej můj milý, jak bílé košilky tam chrpy vyrašili.