Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Obraz

07. 07. 2020
1
3
451
Autor
Georgina

Píšu vám milý pane, abych se vám pochlubil, že stále žiju. Ve městě, které mám tak rád. Všechno dobré a špatné, zabalí do třpitivého balícího papíru. Je tak snadné se radovat ze špatných věcí v té naší Praze. Máme tu pivo a hodně drog.

Žiju draze a přesto skoro bez námahy. Čas od času však život přinese svůj účet, a to pak někdy člověk zaplatí zoufalstvím, které netrvá příliš dlouho. Snad jen tak dlouho, jak trvá člověku, vydat se do krásných ulic té naší Prahy. Jak by mohl být člověk zoufalý, když je tady krása, rezonující sama se sebou. Netrvá to dlouho a naladí nás na svojí frekvenci. Není to hedonismus, k tomu to má daleko a ani to není nihilismus, ta vzdálenost je stejná. Ale přesto ten styl života nestojí uprostřed. Medium Rare život, zlehka opečený na žáru špatnosti a přesto je krásně křehký a uvnitř takový, jaký má být. Učí nás citu už od ranného mládí a učí nás krásy už dlouhá léta. Člověk žijící na ulici, ten v sobě má krásu stejně jako obrazce na nových i starých fasádách domů. Někdy graffiti a jindy moč psů, snad někdy i lidí. Vyprávějí příběhy, té naší krásné Prahy. Měsíc ten se na ní taky láskyplně dívá a pozoruje ten příběh a proud. Sleduje ten Hlubočepský rybník, když sedíme na mole a smějeme se na něj a on nám vrací úsměvy. Kdyby měl nos, tak se snad podělíme i o ketamin co máme na displeji telefonu jako  hvězdy na obloze. I ty tady jsou z mola vidět. Směje se na nás i slunce když za Korony kráčíme bez roušky beznadějně osiřelou Nerudovou ulicí. Čteme knihy vytištěné na papíře a čteme ty příbehy, co v ulicích zanechali naši předci, vrstevníci a i lidé budoucí. Nemám dost piva na stole a ani času v životě, abych vám je stihl všechny povědět. Ale pokud najdete aspoň pár volných chvil v tom krátkém životě, jděte se projít tou naší krásnou Prahou a pokud neumíte číst, ty naše Pražské příbehy, věřte, že jste dalším příběhem, který budu číst, až půjdu tou naší ulicí pro koláče ve tři ráno a nebo až půjdu pro pár piv abych dokázal večer usnout. Jdu psát svůj příběh a těším se na ten váš milý pane. 

S pozdravem

Člověk

 

 

 

 

 


3 názory

člověče....to není špatné.....*/*


Georgina
07. 07. 2020
Dát tip

Hrachovka není česnečka stromečku


stromeček
07. 07. 2020
Dát tip

Jó takhle dělat nočního dročkáře na Karláku těsně po revoluci, to by tahle polívčička měla teprve grády...:-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru