Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Stařec a borovice

08. 07. 2020
3
9
494
Autor
Ozzozorba

Stařec kouřil cigaretku a vzpomínal na svůj dávný sen. Stál přesně na tom samém místě; na balkóně a taky kouřil. Tehdy měl černé vlasy a svalnatou postavu. Před panelák přijela dodávka. Vyskočili brigádníci a zasadili borovici a pak odjeli. Stromeček mu pověděl: „Až vyrostu na úroveň tvého balkónu, tvůj čas vyprší.“ 

Na druhý den byl stromek zasazen přímo pod jeho okny. Tak jako ve snu. Čas běžel a každé patro, na které borovice dosáhla, mu připomínalo nezvratný osud a za čtyřicet let už sahala téměř na úroveň balkónu.  

Smutnýma očima přejel strom. Často jej přemlouval, aby rostl pomaleji. Ať mohutní a posílí svůj kmen, že krása není o výšce, ale spíše o hloubce. Nic naplat i borovice měla svou cestu a žádné prosby nezabíraly. Dědečkovi se nechtělo umírat. Byl přece zdráv a v dobré kondici.  

Zavřel balkon, vzal pilu a šel ke stromu. Pohladil kůru a lezl k vrcholu. Vždyť zahradníci dělají totéž. Pomyslel si. Uřežu jen metr špice. A když byl u větve, kterou chtěl uřezat, uklouzl, spadl a zemřel.  

Takový hodný to byl stařeček, zašuměla borovice, a jak si se mnou krásně povídal. Škoda, vždyť mohl žít dalších dvanáct let. Vršek, který chtěl uřezat, ohýbám k zemi. Posiluji kmen a kořeny zapouštím hlouběji. Mám tak větší stabilitu a jistou, že mě vichr nezlomí. Dědeček měl pravdu, je to tak opravdu lepší. 


9 názorů

Ozzozorba
17. 08. 2020
Dát tip

Možná že čteš příliš rychle, nebo myslíš na něco jiného :) Vysvětlení:

Často jej přemlouval (dědeček) aby rostla borovice pomaleji. Ať mohutní a posílí svůj kmen, že krása není o výšce, ale spíše o hloubce. Nic naplat i borovice měla svou cestu a žádné prosby nezabíraly.

(Borovice): Posiluji kmen a kořeny zapouštím hlouběji. Mám tak větší stabilitu a jistou, že mě vichr nezlomí. Dědeček měl pravdu, je to tak opravdu lepší. 


Lakrov
17. 08. 2020
Dát tip
Hezká "skorobajka". Jen mi není jasná poslední věta a marně hledám nějakou souvislost s ní v předchozím textu. Nebo je míněna opravdu tak, že je třeba včas odejít?

Ozzozorba
17. 07. 2020
Dát tip

Musíme jen zemřít to všechno ostatní můžeme. 


Prosecký
17. 07. 2020
Dát tip

Průzračný jazyk.

Nestačilo by jenom, kdyby se přestěhoval do vyššího domu a strom skácel, až vyroste? Zrovna to řeším: Ještě v docáh počátků JZD vysadili na našich pozemcích skupinu modřínů. Osm z nich přečkalo všechny dejinné bouře a krádeže až dodneška. Teď je musím nechat porazit.


Gora
10. 07. 2020
Dát tip Ozzozorba

Super, Ozzo!


Ozzozorba
10. 07. 2020
Dát tip

Ano, Goro. Máš pravdičku. A proto jsem konec udělal jinak. 

stará verze:

Zavřel balkon, vzal pilu a šel ke stromu. Pohladil kůru a lezl k vrcholu. Vždyť zahradníci dělají totéž. Pomyslel si. Uřežu jen metr špice. Při výstupu uklouzl, spadl a zemřel.

Takový hodný to byl stařeček, zašuměla borovice, a jak si se mnou krásně povídal. Škoda, vždyť mohl žít ještě celý měsíc. 

nová verze:

Zavřel balkon, vzal pilu a šel ke stromu. Pohladil kůru a lezl k vrcholu. Vždyť zahradníci dělají totéž. Pomyslel si. Uřežu jen metr špice. A když byl u větve, kterou chtěl uřezat, uklouzl, spadl a zemřel.  

 

Takový hodný to byl stařeček, zašuměla borovice, a jak si se mnou krásně povídal. Škoda, vždyť mohl žít dalších dvanáct let. Vršek, který chtěl uřezat, ohýbám k zemi. Posiluji kmen a kořeny zapouštím hlouběji. Mám tak větší stabilitu a jistou, že mě vichr nezlomí. Dědeček měl pravdu, je to tak opravdu lepší.  

 


stromeček
08. 07. 2020
Dát tip

za všechny stromečky světa palec nahoru....:-)


Gora
08. 07. 2020
Dát tip

Proč se mi zdá, Ozzo, že ty konce pokaždé ošidíš?? Dobrá zápletka, nej pro mne "ponaučení" že krása není o výšce, ale spíše o hloubce.

Pak to opět bere rychlý konec, všechno to spěchá ke konstatování, že: uklouzl, spadl a zemřel.

naplat i borovice - naplat, i borovice

Kdybys tak nechvátal, dalo by se jistě i promyslet, jak by poslední věta měla asi vyznít... aby v pěkném příběhu neměl navrch cynismus...


Pentlochnap
08. 07. 2020
Dát tip

Docela pěkné. Líbí se mi jednoduché věty, bez záludností. Přímočaré vyprávění.

Fajn

Jediná výtka je, že měsíc ... no nic moc. Leckdo (včetně mě) si řekne - tak aspoň to měl rychle za sebou.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru