Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Earth Boy

11. 07. 2020
2
8
533
Autor
Manfromstars

Po dlouhé době, jeden takový můj pokus propojení několika světů a myšlenek. Snad to nebude mít moc chyb, co autokorekce nabízela to jsem se pokoušel opravit. Je to řekl bych Filozofické zamyšlení i když se v tom dá najít mnoho z psychologie. Jsem vůbec rád že se mi povedlo něco takového dát nějak snad smysluplně dokupy a mavazující. I když dalo by se to jistě ještě rozvést s více příběh vypilovat, ale to sám nejspíše nesvedu. Tak snad zaujme.

 

 

 

Neznámo kdy, neznámo kde, existovala bytost, která se nacházela na planetě s ostatními bytostmi. Ale většina těch bytostí si o sobě ať už vědomě či nevědomě myslela, nebo se považovala za nadřazené a nejchytřejší, a některé i za vyvolené.

 Tou jednou bytostí byl malý chlapec snad obdařený něčím, čemu sám nerozuměl a nejspíše ani nikdy neporozumí. Brzy začal vadit ostatním, protože byl jiný než oni. A jak šel čas a on se vyvíjel a snažil se zapadnout mezi ostatní bytosti, nakonec svým způsobem ztratil sám sebe. Jeho snahy zapadnout mezi ostatní bytosti mu působily velké bolesti, ale on se ty bolesti dlouho snažil potlačit, až mu nakonec došly síly. A i proto si sám vytvořil ve své duši snový svět, do kterého se pokoušel ukrývat před ostatními, aby přežil.

Později se mu tento svět stal i rádcem a promlouval k němu skrze jeho sny a myšlenky. Ale chlapec jim většinou nerozuměl, i když se snažil jim porozumět a nějak je chápat. Cítil ale, že sám jim nejspíše nikdy neporozumí a tak se nenápadně pokoušel hledat odpovědi u ostatních bytostí. Nakonec asi přišel na to, co by mu snad mohlo pomoci nalézt, alespoň jednu odpověď, která jej tížila.  

Čas však kráčel neviditelnými mílovými kroky a ta odpověď, na kterou chtěl znát odpověď se postupně začala stávat pro něj už asi nedosažitelnou a zbytečnou. Ale přesto jej něco k ní stále táhlo, a že bez ní nechce odejít i kdyby to mělo být to poslední, co vykoná.

Vždy když už se zdálo, že má nějaký cíl na dosah, tak ten se mu snad pokaždé ztratil a on tak i ztrácel více ze sebe a ztrácel se v neurčitém asi nekonečném prostoru ničeho. Ale přesto tento prostor mu odkrýval možnosti vidět i některé věci co jsou za těmi věcmi, které ostatní vidí. Ale neuměl se v tom prostoru pohybovat a řádně orientovat.

Zůstal sám uvězněný v prostoru mezi světem, ve kterém žil a prostoru, který byl imaginární a přesto pro něj tak reálný a prázdný jako vesmír.  Ale takový vesmír jako by v něm čas neexistoval a přesto se i tento svět se měnil, i když bylo obtížné to rozpoznat. Zde však docházel k poznáním, které nedokázal vysvětlit v tom světě ve kterém fyzicky žil.

V tom fyzickém světě po nějakém čase začal cítit věci a propojení, které jen stěží chápal, jak fungují a přesto mnoho z nich mu byly neznámo jak jasné a logicky do sebe zapadající. Jedno mu bylo jasné, ten svět umíral a umíral stále rychleji. Rád by jej zachoval živý a dále se vyvíjející. Ne jen pro sebe, ale hlavně pro ostatní. Cítil, jak jemu samotnému čím dál více docházely síly a připisoval to svému stáří a nemocem i když ostatní jej nevnímali jako tak starého ani nemocného. Přesto cítil, jak čas od času kolem něj cosi obchází a sem tam odebere nějakou bytost na věčnost. Několikrát se toho cosi pokoušel zeptat, jestli přišel i jeho čas, ale nikdy nedostal odpověď a pokud ano tak ji neuměl slyšet, zaznamenat nebo pochopit. Vždy jej vnitřně ranilo, pokud si to vzalo bytost, kterou si nějakým svým způsobem oblíbil. Ale takový byl řád a koloběh toho světa.

Jedno si však nikdy plně neuvědomil, nebo nechtěl přijmout, i když občas jej cosi napadalo.  Pociťoval, že je asi s něčím spojen a možná to byla ta planeta, na které žil spolu s ostatními bytostmi a vše s čím byla ona planeta propojená a čeho byla součástí. Rád by se od ní odpoutal a byl plně nezávislý a svobodný, podobně jako ve svém imaginárním světě, kde mohl téměř cokoliv a jedinou hranicí byl on sám.  Ale v tomto vesmíru, ve kterém se fyzicky nacházel to tak nešlo. I když si myslel, že našel mnoho myšlenek z podstaty toho světa, stejně je neuměl nebo nemohl použít. Jako by mu v tom cosi bránilo a nebylo to jen nepochopení ostatních bytostí.  A tak si řekl, že se nejspíše už jen zbláznil, byť některé věci mu přišly tak jasné, ale neuměl a nevěděl jak je prokázat ostatním.

A tak se uzavřel do sebe jako do stěží proniknutelného kamene, do kterého mají šanci vstoupit jen vyvolení ať už sami nebo jím zvolení.  Přesto chřadl stále více a rychleji, stejně jako planeta, na které byl nyní už jako vězněn. A čekal na svůj lék, vysvobození nebo vykoupení.

Nikdo neví, jestli se toho vůbec někdy dočká a jestli se tak vůbec stane nebo se stalo. Ale jedna verze říká, že nakonec skonal a planeta s ním. Jiné verze říkají, že nakonec se objevila bytost, která jej vyléčila nebo vysvobodila.  A jiná legenda praví o jakémsi chlapci, který dostal jméno Earth Boy.

 

 


8 názorů

Lakrov
02. 09. 2020
Dát tip
Od začátku (ale čte se to dobře) je to na můj vkus psáno tak nějak neurčitě, nekonkrétně, takže mi do poloviny začíná připadat, že se na konci dozvím, že protagonistou je někdo velmi známý... leč nedozvím (nebo jej neznám, což je možná moje chyba). Přeju lepší čtenáře.

Gora
06. 08. 2020
Dát tip

Fajn, žes opravil. Motivační tip do dalších příběhů...


Děkuji moc za kritiku. A ty chyby mě mrzí, bohužel i když jsem si to po sobě několikráte četl, tak mě to netrklo a word nic neukázal. A na některé chyby asi ani omluva mé Dys nepomůže.  Prototože v kritice mě byjí do očí. Ale i tak třeba slovo kritika mám stále problém a jsem schopen jej napsat krytika. A nebo se pak zaseknu. Opakování slov to na paměti mám, a snažím se pokud umím je omezovat. Ale pokusím se určitě opravit chyby a zladnit text. Ještě jednou moc děkuji.

 


K3
12. 07. 2020
Dát tip

Já, Irčo, čtu ostatní komentáře až když odešlu svůj, aby na mě neměly vliv. U tohohle textu si myslím, že by mohl mít význam hlavně pro autora, protože je s ním osobně spjat a že by mohl mít příznivý vliv na jeho další tvorbu. Takový jsem měl po dočtení pocit.


Gora
12. 07. 2020
Dát tip

Karle, natahovat podle mne určitě ne, to jsem psala v prvním komentáři, že působí rozvláčně, spíš si ujasnit, co vlastně chce říct a - jak píšeš - vypilovat:-), nějaký potenciál tam je...


K3
12. 07. 2020
Dát tip

...ta odpověď, na kterou chtěl znát odpověď...? Opakování slov: ale; bytosti aj. Přerod z malého kluka do dospělého se mi zdá moc rychlý.

Jinak se mi povídka líbí, mám takové rád. Dobrý nápad i provedení, myslím že natahovat ji by bylo zbytečné. Spíš by stálo za to, dle mě, se ji ještě věnovat a vypilovat ji.


Pentlochnap
12. 07. 2020
Dát tip

Jak již bylo řečeno - nápad snad dobrý ale .... chyb jak máku a je to takové nešikovné, natažené nevyrovnané. 

Chce to tak nějak uhladit, urovnat aby se text četl plynule a hlavně "vypointovat"


Gora
11. 07. 2020
Dát tip

Snadno si představit, že úvaha tvého "chlapce" může být inspirovaná skutečnými prožitky. Ovšem sepsaná /podle mne/ není moc zajímavě, je natahovaná /stejnými či podobnými pojmy/ a tím ztrácí sílu vůbec něco zajímavého čtenáři povědět...

První dva odstavce - mnohokrát slovo bytost a ostatní, také bolesti  - určitě bych zredukovala, nahradila jinými podobnými slovy

pátý + šestý odst - slova ztrácel, rozuměl, porozuměl opakovaně

mavazující. - navazující 

až mu nakonec došli síly. - došly

 čím dál více docházeli síly  - docházely

Takže doporučuji hodně číst dílka s podobnou tématikou a psát s větším rozmyslem, aby povídka vyzněla.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru